Praha: Biografie Petra Voka z Rožmberka, kniha největšího znalce doby posledních Rožmberků profesora Jaroslava Pánka v novém vydání

praha: biografie petra voka z rožmberka, kniha největšího znalce doby posledních rožmberků profesora jaroslava pánka v novém vydání

Praha: Biografie Petra Voka z Rožmberka, kniha největšího znalce doby posledních Rožmberků profesora Jaroslava Pánka v novém vydání

Jako třináctý svazek edice Velké postavy českých dějin vydalo nakladatelství Vyšehrad biografii posledního člena významného rodu Rožmberků Petra Voka, od jehož smrti uplyne letos 6. listopadu rovných čtyři sta let.

Kniha největšího znalce doby posledních Rožmberků profesora Jaroslava Pánka vyšla poprvé již v roce 1996 pod názvem „Poslední Rožmberk. Životní příběh Petra Voka", ale pro Vyšehrad připravil autor nové, doplněné a opravené vydání, do něhož byly zapracovány i nejnovější poznatky o životě posledního Rožmberka a raně novověké šlechty.

Oběma biografiím Petra Voka předcházela ještě v roce 1989 vydaná, ve své době objevná kniha „Poslední Rožmberkové. Velmoži české renesance".

Rožmberkové byli jedním z nejstarších šlechtických rodů v Čechách. Prvním historicky doloženým předkem rodu byl Vítek z Prčice, který patřil ve druhé polovině 12. století mezi nejpřednější přemyslovské družiníky. Právě on získal za své zásluhy rozsáhlé pozemky v jižních Čechách, které si po jeho smrti rozdělili jeho čtyři synové, kteří se tak stali zakladateli čtyř významných aristokratických rodů, a jedním z nich byli i pozdější Rožmberkové.

Rožmberkové zastávali na královském dvoře často ty nejvyšší úřady a od 15. století byli v Čechách nejmocnějším rodem vůbec, postavili se do čela české šlechty. Základem jejich moci bylo především největší, hospodářsky prosperující dominium. Od 16. století pak byli úzce spjati s panovníky z rodu Habsburků, i když s některými hůře vycházeli.

Hlavním „hrdinou" Pánkovy knihy nazvané „Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra" není pouze v titulu uvedený Petr Vok, ale důležité místo v ní má i jeho o čtyři roky starší bratr Vilém, bez něhož by životní příběh posledního Rožmberka nebyl úplný. Petr Vok žil dlouho ve stínu staršího bratra a snad ani nepočítal s tím, že by někdy mohl převzít rozsáhlé rodové panství.

Na obou bratrech je krásně vidět, jak byli rozdílní, a nejednalo se pouze o jejich náboženské vyznání. Vilém z Rožmberka byl katolík - tradicionalista, Petr Vok se nakonec stal stoupencem a nejvýznamnějším podporovatelem Jednoty bratrské.

Vilém z Rožmberka byl velice významným politikem, který zastával významné úřady v rámci zemské vlády, nejprve se stal nejvyšším komorníkem a později nejvyšším purkrabím, což byl vůbec nejvyšší vrchol, kterého mohl v Českém království dosáhnout. Petr Vok se naopak o politiku moc nezajímal, což se projevilo později, především pak po Vilémově smrti v roce 1592.

Nakonec se ale i Petr Vok již jako poslední rožmberský vladař prosadil v politice, i když dlouho hledal pevnou půdu pod nohama. Zejména jeho náboženské vyznání bylo velkým handicapem. Přesto na sebe dokázal výrazně upozornit a mezi jeho nejvýznamnější činy patří zejména podpora Majestátu na náboženskou svobodu, který byl i díky němu podepsán císařem Rudolfem II. v červenci 1609. Nezanedbatelnou roli pak sehrál i o dva roky později, kdy do jižních Čech vpadli Pasovští. Byl to právě poslední Rožmberk, který se velkou měrou zasloužil o jejich odchod.

Oba bratři museli řešit i jeden velký společný problém a tím bylo následnictví. Čtyři Vilémova manželství byla bezdětná a Petr Vok se oženil až v roce 1580 ve svých jednačtyřiceti letech s mladičkou Kateřinou z Ludanic († 1601), s níž nakonec neměl žádné děti. Když se pak stal jediným žijícím Rožmberkem, musel rozhodnout o dědicích rožmberského majetku sám. Nakonec se dědici jeho již zmenšeného panství (např. bez Českého Krumlova) stali Švamberkové, kteří si jej ale dlouho neužili.

Poslední Rožmberk byl mimo jiné také významným mecenášem a vášnivým sběratelem, který vybudoval např. rozsáhlou knihovnu. Sám podporoval vznik nových knih, řada z nich mu byla autory věnována.

Velice se zajímal o historii a rozhodl se podpořit vznik díla, jež by přiblížilo bohatou historii Rožmberků. Za autora si nakonec vybral Václava Březana, který původně působil jako rožmberský archivář a knihovník. Při sepisování svého díla měl velké štěstí, že se Rožmberkové starali o uchování písemných památek a jejich třeboňský archiv byl plný významných dokumentů.

Kromě historie se zajímal rovněž o náboženství, astrologii, lékařství a v pozdějších letech i o politiku. Sbíral umělecká díla, o nichž máme bohužel jen neucelenou představu, protože se jeho sbírky nedochovaly jako celek, a informace o nich jsou velice kusé.

Profesor Jaroslav Pánek přibližuje oba životy proslulého Petra Voka, ten skutečný, historický, kdy několikrát velice tvrdě zasáhl proti svým poddaným (např. rybníkářům), i ten legendární, dlouho pouze ústně tradovaný, jenž začal žít svým životem ještě v 17. století. Jeho druhý život pak prošel řadou proměn a přežil až do současnosti. Petr Vok tak byl považován za vzorového renesančního šlechtice a štědrého dobrodince, jenž se zasloužil o všeobecné dobro.

Autor představuje posledního Rožmberka historického, bez příkras, s jeho slabostmi (ženy, víno, pivo, zábavy, vysoké výdaje) i silnými stránkami, které ke konci jeho dlouhého života nakonec převážily.

Text knihy je doplněn velkým množstvím černobílých dobových dřevořezů a vyobrazení měst. Nechybí ani několikastránková barevná obrazová příloha.

Nové vydání je navíc doplněno o přiměřený poznámkový aparát a rozsáhlejší odkazy na prameny a literaturu. Poznámky i bibliografie by měly pomoci dalšímu bádání o osobnosti a době Petra Voka.

Velice čtivá kniha „Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra" patří k tomu nejlepšímu, co doposud v rámci edice Velké postavy českých dějin vyšlo. Je to kniha nejen o životě posledního Rožmberka, respektive posledních Rožmberků, ale také o komplikovaném období druhé poloviny 16. a počátku 17. věku, jež vedlo až k vypuknutí třicetileté války.

Marek Zágora

Jaroslav Pánek, Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra, edice Velké postavy českých dějin, svazek 13., Vyšehrad, Praha 2010, 319 stran, doporučená cena 358 Kč.

V edici Velké postavy českých dějin dále vyšly:

Zdeněk Kalista, Valdštejn. Historie odcizení a snu (2002)

Božena Kopičková, Eliška Přemyslovna. Královna česká (2008, 2. vydání)

Vratislav Vaníček, Vratislav II. První český král (2004)

Petr Charvát, Boleslav II. Sjednotitel českého státu (2004)

Jaroslav Boubín, Petr Chelčický. Myslitel a reformátor (2005)

Petr Sommer, Svatý Prokop. Z počátků českého státu a církve (2007)

Kateřina Charvátová, Václav II. Král český a polský (2007)

Robert Sak, Josef Jungmann. Život obrozence (2007)

Martina Lustigová, Karel Kramář. První československý premiér (2007)

Zdeňka Hledíková, Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce (2008)

Tomáš Knoz, Karel st. ze Žerotína. Don Quijote v labyrintu světa (2008)