V Edici Ecce Homo pražského nakladatelství Argo vyšlo zatím patnáct svazků. Jako poslední byla vydána čtivá biografie posledního velmistra templářského řádu Jakuba z Molay, jejímž autorem je francouzský medievalista Alain Demurger.
Osobnosti Jakuba z Molay u nás zatím nebyla věnována větší pozornost. Většinou bylo jeho jméno zmiňováno v souvislostech s procesem s templáři a následným zrušením celého řádu. Nejvíce se pak asi napsalo o jeho smrti na hranici roku 1314. Alain Demurger se ale rozhodl napsat biografii tohoto velice zajímavého muže a to i přesto, že o dvou třetinách jeho života nemáme téměř žádné zprávy. Správně poznamenává, že vytváří vlastně „svůj" obraz života i osobnosti posledního templářského velmistra.
Autor postupuje čistě chronologicky. Snaží se nejprve určit místo a rok narození Jakuba z Molay. Neexistuje jasná odpověď, protože prameny mlčí. Lze ale předpokládat, že se poslední velmistr narodil někdy mezi roky 1245 a 1250. V době jeho smrti mu pak bylo téměř neuvěřitelných sedmdesát let.
Do řádu vstoupil již roku 1265, přesto nevíme, zda časem zastával nějakou významnou funkci. Jisté ale je, že nepatřil k nejbližším rytířům velmistra Viléma z Beaujeu. Nedokážeme ani přesně určit, kdy se dostal na Východ. V roce 1292 byl pak zvolen velmistrem řádu, v jehož čele stál až do jeho zrušení roku 1312.
Demurger se podrobně věnuje událostem po pádu Akkonu v roce 1291, kdy se templáři ze Svaté země usídlili na Kypru. Stále podporovali myšlenku křížové výpravy a jedním z jejich vysněných cílů byl i Jeruzalém. Bohužel neměli dostatečnou podporu. Nabízela se sice spolupráce s Mongoly, ale na ty se nedalo spoléhat, a tak i tato možnost nakonec padla.
Velmistr byl postaven před řadu dalších problémů. Musel se např. vyjádřit k požadavku spojení řádu templářů s johanity. Jakub z Molay toto spojení ale jasně odmítl. Uvědomil si, že by to byl konec řádu, který existoval téměř dvě stě let.
Jako nejvyšší představitel řádu musel čelit také pomluvám, o nichž se dozvěděl. Některé se zakládaly na pravdě, především pak ty, jež se týkaly přijímacího rituálu, kdy byl např. zapírán Kristus a plivalo se na kříž. Jakub z Molay sám požádal papeže, aby nechal vyšetřit, co je na pomluvách pravdy, a tím tak dal podnět k zahájení procesu s řádem, kterého nakonec využil francouzský král k jeho likvidaci.
Autor si všímá procesu zejména ve spojení s velmistrem, který několikrát změnil svou výpověď, až se nakonec zcela odmlčel. Pravděpodobně očekával, že jemu i jeho řádu pomůže papež, ale to se nestalo. Svou výpověď změnil naposledy v březnu 1314, což mělo za následek, že místo doživotního žaláře dostal trest smrti upálením. Jakub z Molay je představen jako člověk z masa a kostí, který měl i řadu špatných vlastností.
Kniha není jen životopisem velmistra, je zároveň shrnutím posledních desetiletí existence řádu a působení jeho čtyř posledních velmistrů (Tomáš Bérard, Vilém z Beaujeu, Theobald Gaudin a Jakub z Molay). Právě na jejich osobnostech je ukázáno, jak se měnil přístup templářů k nastalým problémům. Vždyť samotný Jakub z Molay se stal velmistrem až po pádu Akkonu v roce 1291, což je jedna z nejklíčovějších událostí v dějinách křížových výprav.
Své místo v textu mají také francouzští králové, nejprve Ludvík IX. Svatý, který podnikl dvě křížové výpravy, jež ale neskončily očekávaným úspěchem, a pak zejména Filip Sličný, který se svým způsobem postaral o pád celého řádu.
Významnou roli sehráli v životě templářského řádu rovněž papežové, s nimiž měli velmistři většinou velice dobré vztahy. Samotný Jakub z Molay udržoval dobré vztahy i s některými evropskými panovníky, např. anglickým a aragonským králem. Bohužel máme málo informací je jeho vztahu k francouzskému králi před samotným procesem s templáři. Je to dáno i tím, že většina dokumentů o vztahu templářů k francouzské koruně byla po procesu zničena.
V knize chybí klasický obrazový doprovod, přesto zaujmou četné mapy, jež přibližují nejen místa, která jsou spjata se životem Jakuba z Molay, ale i místa, kde v posledních desetiletích své existence významně působil templářský řád.
Zajímavé jsou i přílohy, v nichž nalezneme soubor dochovaných listů Jakuba z Molay (celkem 29 položek), zprávu o templářích a posledním velmistrovi z pera Giovanniho Boccaccia z let 1363-1364 a četné genealogie.
Kniha „Jakub z Molay. Soumrak templářů" je trochu odlišným, přesto zajímavým pohledem na historii a pád nejvýznamnějšího rytířského řádu. Podnětná biografie posledního velmistra si jistě najde své čtenáře.
Marek Zágora
Alain Demurger, Jakub z Molay. Soumrak templářů, Argo, Praha 2011, 275 stran, doporučená cena 368 Kč.
K templářům také:
www.stavitele-katedral.cz/praha-templari-kniha-archivarky-vatikanskych-tajnych-archivu/
www.stavitele-katedral.cz/praha-proces-s%E3%80%80templari-seriozni-pohled-do-dejin-tajemneho-radu/
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru