Praha: Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců – první svazek nové knižní řady Archeologica

Nakladatelství Lidové noviny přichází s novou knižní řadou nazvanou „Archeologica“, jejímž cílem je formou monografií předložit širší veřejnosti výsledky archeologických výzkumů a jejich intepretace. První svazek edice je věnován Budči, jednomu z mocenských center prvních Přemyslovců.

Autorkou textu je archeoložka Andrea Bartošková, která v 80. letech minulého století sama vedla terénní výzkum na předhradí Budče. Nespokojuje se pouze s výsledky svých výzkumů, resp. svých předchůdců, naopak se snaží o novou intepretaci jednotlivých nálezů.

Nepracuje jen s archeologickými nálezy, ale velkou pozornost věnuje i dochovaným písemným pramenům a jejich výpovědi. Právě ty se pak snaží porovnávat s výsledky archeologického výzkumu.

V úvodní části představuje Bartošková nejprve Čechy prvních Přemyslovců. Právě Budeč byla jedním z nejvýznamnějších přemyslovských hradišť a zároveň jedním z mála, o němž se nám dochovaly zprávy v písemných pramenech 10. a 11. století. Dozvídáme se rovněž o historii archeologického výzkumu dané lokality.

Velice zajímavá je následující pasáž přibližující nezasvěcenému čtenáři periodizaci raného středověku a způsoby a opory archeologického datování nálezů.

Autorku zajímá nejen vznik a vývoj Budče, ale i její zánik. Největší pozornost je samozřejmě vymezena Budči na vrcholu jejího mocenského postavení, kdy byla na akropoli hradiště postavena rotunda sv. Petra, jejíž kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou přelomu 9. a 10. století na našem území. Kolem kostela se začalo brzy pohřbívat a nejstarší zde odkryté hroby vypovídají, že hřbitov byl určen pro obyvatele knížecího dvorce, o čemž mimo jiné svědčí i výbava jednotlivých hrobů.

Archeologickým výzkumem byl na Budči objeven i knížecí dvorec, zkoumáno bylo opevnění i předhradí. Výzkum byl zaměřen nejen na budečské hradiště, ale i na jeho okolí, které bylo také osidlováno.

K zásadnímu zlomu v dějinách Budče došlo ve druhé třetině 10. století, kdy došlo kupř. k násilnému zániku raně středověké hradby. Dalším důkazem je nález mužského masového hrobu v jižním předpolí hradiště a zánik knížecího dvorce, který spadá do počátku druhé třetiny 10. století. Tyto události souvisely nejpravděpodobněji se smrtí knížete Václava a s nástupem jeho bratra Boleslava k moci. Budeč byla bezpochyby centrem Václavových stoupenců, a proto při likvidaci jeho přívrženců došlo i na ni.

Brzy ale byly obnoveny hradby a na akropoli byl postaven druhý kostel zasvěcený Panně Marii, který se nedochoval do současnosti, protože v 19. století byl zbořen a rozebrán na stavební kámen. Budeč se tak stala správním centrem v rámci hradské soustavy, kterou postupně vybudoval kníže Boleslav I.

Ve druhé polovině 11. století nakonec došlo k zániku budečské akropole, u předhradí tomu bylo ještě dříve. Došlo k zásadnímu rozšíření území Českého státu a Budeč přestala být centrem knížecí moci.

Čtivý text je doplněn velkým množstvím černobílých fotografií, kreseb, plánků a map, které díky své názornosti umožňují čtenáři ještě více pochopit souvislosti.

Nová řada „Archeologica“ je bezpochyby záslužným počinem, protože u nás dlouho chyběly publikace, které by poutavou a hlavně přístupnou formou seznamovaly veřejnost s výsledky archeologických výzkumů. První publikace věnovaná Budči je velkým příslibem do budoucna a již nyní se můžeme těšit na další svazky.

Marek Zágora

Andrea Bartošková, Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014, 182 stran, doporučená cena 259 Kč

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/budec-vyznamne-mocenske-centrum-prvnich-premyslovcu/

Obsah:

Přemyslovská doména v jádru Čech a co jí předcházelo

Seznámení s Budčí

Svědectví nejstarších legend

Topografie lokality

Historie archeologického výzkumu

Periodizace raného středověku a významné opory archeologického datování

Před založením raně středověkého hradiště Budeč

Budeč v pravěku

První slovanští obyvatelé budečské ostrožny

Vznik přemyslovského hradiště

První raně středověké opevnění – ohrazení vnitřního areálu (akropole)

Nejstarší raně středověká sídlištní zástavba

Budeč na vrcholu svého mocenského postavení

Rotunda sv. Petra a nejstarší kostelní hřbitov

Knížecí dvorec

Opevnění a osídlení vnějšího areálů (vznik předhradí)

Nejstarší sídlištní a pohřební aktivity vně budečských hradeb

Zásadní zlom ve vývoji budečského hradiště ve druhé třetině 10. století

Vypálení nejstarší raně středověké hradby na akropoli

Hromadný hrob a pohřebiště v jižním předpolí hradiště

Náhlý konec pohřbívání u rotundy sv. Petra

Zánik knížecího dvorce

Obnova hradby na akropoli (druhá fáze vnitřního opevnění)

Obnova hradby na předhradí (druhá fáze vnitřního opevnění)

Stavba druhého budečského kostela (Panny Marie) a pohřbívání v jeho okolí

Historické souvislosti zlomových událostí na Budči

Změny na hradišti ve druhé polovině 10. století

Organizace zástavby plochy hradiště a stavby na kamenných podezdívkách

Doklady výrobních aktivit

Výstavba mohutné hradby na akropoli (třetí fáze vnitřního opevnění)

Zánik budečského hradiště

Datování zániku akropole

Korekce chronologie mladohradištní keramiky

Datování zániku předhradí

Budeč po zániku hradiště

Vznik českého raně středověkého státu a Budeč