Praha: Česky znovu vychází slavné Palladiovy Čtyři knihy o architektuře (nakladatelství Malvern)

Padovský rodák Andrea di Pietro della Gondola zvaný Palladio (1508–1580) byl jednou z nejvlivnějších postav v celém vývoji evropské architektury. Jeho vliv vyvrcholil v 18. století v Anglii, Irsku, Spojených státech, kdy vznikl styl známý jako palladianismus. Sám Palladio náležel k vrcholné renesanci a manýrismu. Svoje slavné vily stavěl v oblasti severoitalského Veneta (Benátska) a kostely v samotných Benátkách.

Na konci dvacetileté intenzivní stavební činnosti vydal Andrea Palladio v roce 1570 knihu shrnující jeho architektonické zkušenosti i studium antického odkazu: I quattro libri dell’architettura čili Čtyři knihy o architektuře. Toto pojednání bylo možná ještě vlivnější než jeho praktické stavby.Už v roce 1958 vyšlo česky zásluhou Libuše Mackové ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Jen málo zemí na světě se tehdy mohlo pochlubit překladem tohoto klíčového Palladiova traktátu. S malými opravami vychází kniha znovu v nakladatelství Malvern.

Palladio měl k psaní talent. Už v roce 1554 vydal knihu Le antichità di Roma (Starožitnosti Říma), která zůstala po následujících 200 let standardním „uměleckohistorickým“ průvodcem po Římě. Následně spolupracoval s klasickým učencem a svým zákazníkem Danielem Barbarem na rekonstrukci římských staveb pro publikování Vitruviova vlivného antického traktátu De architectura (O architektuře). Kniha pak vyšla v Benátkách v roce 1556. Vše dokumentovalo obrovský obdiv Palladia k odkazu antiky a jejího stavitelství.

První část Čtyř knih o architektuře nabízí Palladiovy praktické zkušenosti s materiály používanými ve stavebnictví, popisy pracovních postupů od systému zdění a konstrukci kleneb až po uplatnění antických architektonických řádů. Architekt nebyl jen teoretikem, ale sám začínal jako kameník a zedník, než jeho architektonický talent objevil hrabě Gian Giorgio Trissino, humanistický básník a učenec. Trissino pro Andreu vymyslel i nové jméno Palladio, což bylo odvozeno od pojmenování mytologické postavy Pallas Athény, mj. ochránkyně umění.

Druhá kniha představuje Palladiovy ideální i realizované projekty vil pro bohaté obyvatele Veneta. Jde o nejdůležitější odkaz renesančního architekta pro budoucnost. Texty doplňují četné nákresy a půdorysy – ostatně Čtyři knihy o architektuře sloužily i jako nejvlivnější architektonický vzorník, jaký byl kdy vytištěn.

Českému čtenáři doporučuji v tomto ohledu zajímavou studii Martina Kubelíka Genius loci – enigma loci: Palladiovy vily v reálném prostředí a v I quattro libri dell’architettura, který česky publikoval v akademickém časopise Umění v roce 1997 (s. 518–529).

Třetí část Palladiových Čtyř knih o architektuře se zabývá stavbou mostů a pojednáním o antických náměstích a bazilikách. Závěrečná čtvrtá kniha se týká sakrální architektury. Palladio tam popisuje řadu antických chrámů a podrobně se třeba věnuje římskému Pantheonu, nejvlivnější kopulové stavbě antiky.

Doslov Miroslava Koreckého detailně seznamuje čtenáře s Palladiovou architekturou a jejím vlivem v českých zemích. Text doplňuje obsáhlá fotografická příloha Libora Hofmana. Shodou okolností v současné době pražské nakladatelství Jalna vydalo obsáhlou a skvěle fotograficky vybavenou publikaci 400 let vil Benátska, kde manželé Kubelíkovi věnují značnou pozornost právě Palladiovi a jeho architektuře.

Peter Kováč

Andrea Palladio, Čtyři knihy o architektuře, překlad Libuše Macková, doslov Miroslava Koreckého, vázaná kniha, 448 stran, nakladatelství Malvern, Praha 2022, cena 490 Kč

Internet:

https://malvern.cz/kniha/andrea-palladio-ctyri-knihy-o-architekture/

Studie Martina Kubelíka je volně k dispozici zde (rok 1997, číslo 6): http://www.digitalniknihovna.cz/knav/periodical/uuid:c731eb30-0e38-11e2-93d8-005056a60003

Anotace nakladatelství Malvern:

Andrea Palladio (1508–1580) byl nejvýznamnějším architektem pozdní renesance, ale lze jej považovat i za nejvlivnějšího architekta celého novověku. Jeho nesčetné paláce, kostely a vily zdobí mnohá místa Veneta, regionu severní Itálie, ale stavby ovlivněné jeho stylem pronikly do celé Evropy i za oceán nejen za jeho života, ale také po všechna staletí následující. Vysvětluje to jejich krása, harmonie a umístění v krajině, ale i to, že se stejně jako jeho renesanční kolegové sochaři nechal inspirovat antikou, prapůvodním zdrojem veškeré evropské kultury. Nehynoucí slávu si Palladio ovšem zasloužil nejen svým architektonickým dílem, ale též teoretickým pojednáním, které o svém způsobu stavění napsal a které vychází od roku 1570, kdy bylo poprvé vytištěno v Benátkách, po celém světě znovu a znovu. Do češtiny byla jeho kniha přeložena už před více než šedesáti lety, v době, kdy bylo od nás velmi obtížné cestovat do Itálie, a kdo se tam přesto dostal, zajímal se většinou o jiné památky. Dnes je první české vydání Čtyř knih o architektuře zájemcům těžko dostupné, a proto splácíme dluh naší kultuře jejich druhým vydáním doplněným o novou obrazovou přílohu a mapky Benátska a Vicenzy s vyznačením polohy Palladiových staveb.