časopisy detailpraha: challenge and risk: the parlerian statues on the old town tower of charles bridge. a reinterpretation – nejnovější studie ivo hlobila o výzdobě staroměstské mostecké věže

Praha: Challenge and Risk: The Parlerian Statues on the Old Town Tower of Charles Bridge. A Reinterpretation – nejnovější studie Ivo Hlobila o výzdobě Staroměstské mostecké věže

V posledním dvojčísle časopisu UMĚNÍ (1-2, 2015) vyšla zajímavá stať Ivo Hlobila nazvaná „Challenge and Risk: The Parlerian Statues on the Old Town Tower of Charles Bridge. A Reinterpretation“ (s. 2-33), v níž se autor vrací k ikonografii jedinečné výzdoby východního průčelí Staroměstské mostecké věže. Najdeme na něm po Svatovítské katedrále nejrozsáhlejší soubor parléřovských skulptur, kterým se zabývali a stále zabývají odborníci mnoha oborů.

Interpretace této výzdoby je bezpochyby velkou výzvou, která však s sebou zároveň nese riziko chybných závěrů. Je to dáno kupř. i tím, že nám chybí původní výzdoba západního průčelí věže, která byla zničena na konci třicetileté války.

Odborníci se již od 18. století snaží zrekonstruovat ikonografický program východního průčelí, je ale jisté, že jeho rekonstrukce nebude nikdy úplná. Hlobil proto v první části svého textu stručně přibližuje vývoj pohledu na ikonografii sochařské výzdoby věže.

Věnuje se rovněž otázce jejího datování, přičemž pro některé historiky umění bylo jedním z vodítek vypodobnění římského a českého krále Václava IV., přesněji odhad, kolik je mu na soše asi let. Autor se zmiňuje i o soše tzv. Věžníka, jemuž věnoval jednu ze svých dřívějších studií (Der spätgotische Turmwächter des Altstädter Turms der Karlsbrücke, Umění LXI, 2013, s. 257-267), v níž došel k závěru, že tato socha vznikla až kolem poloviny 15. století.

Hlobil rekapituluje závěry a badatelský přínos nejvýznamnějších historiků umění, kteří se zabývali Staroměstskou mosteckou věží. Prvním je Karel Stejskal (1931-2014), který jako průkopník zkoumal vliv antiky v karlovské kultuře. Druhým je Rudolf Chadraba (1922-2011), autor knižní monografie o Staroměstské mostecké věži, která vzbudila ve své době velký ohlas. Chadraba v ní pátral po antických, orientálních a slovanských historismech.

Dalšími historiky umění, kteří psali o výzdobě věže, jsou Jaromír Homolka (*1926) a Ivo Kořán (*1934), jejichž teze byly přijaty většinou kladně. Hlobil uvádí i další badatele od nás i ze zahraničí, kteří se po roce 1991 věnovali Staroměstské mostecké věži. Jmenujme z nich alespoň Jakuba Vítovského (*1947), který mimo jiné dokázal, že nový most vyprojektoval, založil a zřejmě až do své smrti v roce 1375 stavěl mistr Otto.

Velká pozornost je věnována parléřovským antikizujícím maskám, které se staly inspirací i pro další umělce, takže je objevíme i na jiných stavbách ve střední Evropě. Hlobil se dále zamýšlí nad sochou lva, který se sklání k majestátním sochám Karla IV. a jeho syna Václava IV. Lva dává do souvislostí s námětem zmrtvýchvstání Krista a sám v něm vidí symbol věčné spásy.

Vždy byla zarážející absence sv. Václava, který je ve výzdobě východního průčelí přítomen pouze prostřednictvím svatováclavské plamenné orlice. Víme ale, že před věží stal sloup se sochou socha sv. Václava z doby Karla IV. Tento sloup pak určitě musel být brán v potaz při koncipování ikonografického programu Staroměstské mostecké věže.

Východní průčelí Staroměstské mostecké věže je správné označovat jako „císařské“, nebo „královské“, protože jeho výzdoba sloužila k propagaci císařské vlády Karla IV. a královského vlády Václava IV.

 

Marek Zágora

 

Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, ročník LXIII, 2015, č. 1-2, cena 99 Kč

 

Internet:

http://www.umeni-art.cz/cz/default.aspx


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru