Praha: Chceme, aby diváci spatřili umělecké poklady, které nejsou v Praze běžně k vidění, říká generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt o výstavě Císař Karel IV.

Od 15. května do 25. září 2016 bude ve Valdštejnské jízdárně v Praze otevřena česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. (1316–2016). Je pořádaná při příležitosti sedmistého výročí narození panovníka z rodu Lucemburků. Podrobnosti k výstavě nám sdělil její kurátor, generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Peter Kováč

PK: Před jedenácti lety jste připravil výstavu o Karlu IV. pro Metropolitní muzeum v New Yorku a pro Pražský hrad. Čím se od ní liší ta současná?

JF: Výstava pořádaná v letech 2005 až 2006 se věnovala umění a kultuře související s vládou tří generací Lucemburků v Čechách. Chystaná výstava se soustředí pouze na císaře Karla IV., kterého představujeme českému publiku v evropských souvislostech. Exkluzivní exponáty zapůjčené z mnoha muzeí USA a západní Evropy budou dokumentovat přepych císařské dvorské kultury, ale chceme také připomenout, že čtrnácté století bylo obdobím katastrof, změn klimatu, morových epidemií, hladomorů a finančních krizí. Karel vládl ve složité době a o to více musíme ocenit jeho úsilí věnované monumentálnímu umění, vzdělanosti i snahu o ekonomickou prosperitu, a to nejen v Praze, ale i v rámci tehdejší Svaté říše římské.

PK: Takže to bude především historická výstava?

JF: Nikoli. Vzájemně propojujeme dějiny umění a historii. V originálech budou vystaveny dobové dokumenty a písemné památky, jako jsou Zlatá bula Karla IV., iluminovaný Codex Balduini či Froissartova kronika. Tyto unikáty doplní soubor děl malířství, sochařství a uměleckého řemesla. Zastoupena bude také luxusní francouzská móda zapůjčená z Paříže nebo notové záznamy hudebníka Guillauma de Machauta. Vše bude rozčleněno do tematických bloků, jež uvádějí citáty dobových historiků. Jsou oslavné, což platí hlavně o českých kronikářích, ale i kritické.

PK: Které nejzajímavější exponáty budou v Praze k vidění?

JF: Z Janova bude zapůjčeno torzo náhrobku Markéty Brabantské, babičky Karla IV., impozantní dílo z kararského mramoru sochaře Giovanniho Pisana. Z USA přivezeme modlitební knihu Bony Lucemburské z Metropolitního muzea v New Yorku, deskový obraz Smrt Panny Marie z Košátek z muzea v Bostonu, diptych s vyobrazením Karla IV. z Morganovy knihovny v New Yorku nebo Sachsovo Zvěstování Panny Marie z muzea v Clevelandu. Zajímavá budou zlatnická díla – třeba Karlova koruna z pokladnice v Cáchách nebo byzantské kalichy z chrámu sv. Marka v Benátkách. České sochařství konfrontujeme s francouzskými plastikami ze zahraničních sbírek. Malířství na skle zastupuje rekonstrukce okna z kostela sv. Marty v Norimberku. Padesát exponátů bude z českých sbírek a sto padesát ze zahraničních. Chceme, aby diváci spatřili umělecké poklady, které nejsou v Praze běžně k vidění.

PK: Výstava vznikla ve spolupráci s Germánským národním muzeem v Norimberku, kde bude na podzim její repríza. Liší se v něčem jejich a naše expozice?

JF: Obě výstavy mají stejnou koncepci a na obou s malými změnami pracoval obdobný mezinárodní tým historiků a historiků umění. Skladba exponátů bude částečně pozměněna. Zájemcům o středověké umění a Karla IV. doporučuji návštěvu obou akcí.

PK: Když byla před deseti lety výstava na Pražském hradě, mohl na ní divák pobýt jen devadesát minut a pak byl vyveden. Jak to bude zorganizováno nyní?

JF: Nikoho nebudeme omezovat. Bude ale pochopitelně lepší přijít dříve a v pracovní dny. Organizované výpravy si mohou rezervovat prohlídku s našimi kurátory. Již nyní je jich na internetových stránkách Národní galerie registrováno přes tři sta. Frontu si každý musí vystát. Myslím, že to je lepší řešení než předprodej rezervací, kdy se zájemce dostane do situace, že bude zcela vyprodáno právě v den, kdy do Prahy přijede. Otevřeno bude celý týden, tedy i v pondělí. Pokud před Valdštejnskou jízdárnou budou davy lidí, prodloužíme otevírací dobu klidně do půlnoci. Jsme na to připraveni.

PK: Pražský hrad dělá vlastní výstavy ke Karlu IV. Je vaše výstava konkurenční?

JF: Naše výstavy si nekonkurují, ale budou se doplňovat, což je zajímavější. Na Hradě mají jako hlavní téma katedrálu sv. Víta a korunovace českých králů. My se soustředíme na kulturu a dobu vlády Karla IV. v celé střední Evropě a na jeho osobu jako významného panovníka středověké Evropy i člověka s jeho slabostmi, emocemi a také odvážnými vizemi budoucnosti. Jsem specialista na středověké umění. Karel IV. byl pro mě vždy velkou výzvou a s českými i zahraničními kolegy je naší ambicí představit ho divákům výstavou, která bude mimořádnou i v té záplavě akcí, které jsou k jubileu připraveny.

Oficiální tisková zpráva Národní galerie:

Císař Karel IV. 1316–2016

Datum konání: 15.05.2016 - 25.09.2016

Místo konání: Valdštejnská jízdárna

Česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316–2016 pořádaná při příležitosti 700. výročí narození tohoto výjimečného panovníka představí v Praze i v Norimberku mimořádný výběr památek kultury a umění jeho doby. Výstava se koná ve Valdštejnské jízdárně v Praze od 15. května do 25. září 2016 a následně v Norimberku v Germánském národním muzeu od 20. října 2016 do 5. března 2017. Pořadateli výstavy jsou Národní galerie v Praze a Dům bavorských dějin ve spolupráci s Vědeckým centrem pro dějiny a kulturu východní a střední Evropy při univerzitě v Lipsku. Záštitu nad výstavou převzali předsedové vlád Bohuslav Sobotka a Horst Seehofer.

Výstava představí Karla IV. jako mimořádnou osobnost evropských politických a kulturních dějin, jako zbožného, vzdělaného, cílevědomého a prozíravého panovníka, který k prosazení vlastních cílů neváhal použít širokou paletu diplomatických prostředků, lest a taktizování nevyjímaje. Jedním z nezaměnitelných rysů Karlovy vladařské koncepce bylo programatické využívání výtvarného umění a architektury k propagaci císařského majestátu. Karel IV. se zapsal do historie jako jeden z nejvelkorysejších uměleckých mecenášů a zakladatelů, současně také jako jeden z nejčastěji zobrazovaných panovníků v dějinách středověké Evropy.

Cílem výstavy je ukázat portrét Karla IV. oproštěný od zkreslujících nánosů ideologických předsudků a nabídnout veřejnosti plastickou podobiznu historické osobnosti s jejími pozitivními i stinnými stránkami. Osobnost Karla IV. bude promítnuta na kaleidoskopické pozadí širokých dobových kulturně-historických souvislostí, k nimž ve 14. století patřily např. klimatické změny, sucha i povodně, neúrody, hladomory, morové epidemie, židovské pogromy anebo finanční krize. A právě do tohoto historického kontextu s nápadnými aktuálními přesahy bude zasazen obdivuhodný rozkvět karlovského umění a architektury. Byl tedy život na císařském dvoře natolik odtržen od ne vždy uspokojivé reality všedního dne v podhradí? Jakým způsobem byl vlastně současníky vnímán Karel IV.? Odkud přicházely finanční prostředky na velkolepou a nákladnou císařskou reprezentaci? Jak si lze představit shromažďování svatých ostatků a jaká byla role umění ve službách Karlovy říšské politiky? Kdo byli ti, kteří jménem císaře konali a zajišťovali mu tolik potřebnou podporu?

Na takovéto a další otázky hledá výstava odpovědi prostřednictvím 170 exponátů všech uměleckých a uměleckořemeslných oborů, kulturně-historických a archivních dokumentů, vypůjčených z více jak stovky nejprestižnějších evropských a amerických muzeí, církevních i soukromých sbírek. Umělecké počiny Karla IV. a příslušníků jeho císařského dvora, ať již místem jejich vzniku byly Praha, Norimberk, Cáchy, Frankfurt nad Mohanem či jiná umělecká centra Svaté Říše římské, budou vystaveny společně s inspiračními předlohami byzantského, italského nebo francouzského původu.

K výstavě bude připraven pestrý a obsáhlý mezinárodní program doprovodných aktivit, které budou výstavní projekt provázet po dobu konání obou částí výstavy v Praze i Norimberku. Návštěvníci budou moci navštívit řadu výstavních projektů v partnerských muzejních institucích v Čechách i Bavorsku, vydat se po stopách Karla IV. lokalitami spojenými s jeho životem a obdivovat památky karlovské architektury a umění v původním prostředí. Součástí doprovodného programu budou vědecká sympozia, workshopy, divadelní a hudební představení na obou stranách zemské hranice.

Po uvedení v Praze bude mít výstava své pokračování v Norimberku:

20. 10. 2016 – 5. 3. 2017 Germanisches Nationalmuseum, Norimberk

Autoři výstavy:

Jiří Fajt (Národní galerie v Praze)

Susanne Jaeger, Markus Hörsch, Christian Forster (Vědecké centrum pro dějiny a kultury středovýchodní Evropy při univerzitě v Lipsku)

Michael Lindner, Olaf Rader (Berlín – Brandenburská akademie věd)

Martin Bauch (Německý historický institut (DHI) Řím)

Eva Schlotheuber (Univerzita Düsseldorf)

Wolfgang Jahn, René Küpper (Dům bavorských dějin Augsburg)

Kurátor výstavy: Jiří Fajt

Spolukurátorka výstavy: Helena Dáňová

Záštitu nad výstavou převzali:

předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch,

předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček,

předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka,

ministerský předseda Svobodného státu Bavorsko Horst Seehofer,

arcibiskup pražský, metropolita a primas český kardinál Dominik Duka OP

a primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová.

Vstupné na výstavu pro Valdštejnskou jízdárnu

- základní vstupné: 280 Kč

- snížené vstupné: 190 Kč (děti 10-15 let, studenti 15-26 let, senioři nad 65 let)

- rodinná vstupenka: 500 Kč (2 dospělí + max. 2 děti do 15 let)

- školní skupina: 60 Kč/osoba

- skupina od 10 osob: 140 Kč/osoba

Otevírací doba

květen–červen: 9.00–18.00 hod.

červenec–srpen: 10.00–19.00 hod.

září: 9.00–19.00 hod.

(otevřeno denně i v pondělí)