knižní novinky detailpraha: čtyři vladaři. jindřich viii., františek i., karel v., sulejman nádherný (vyšehrad)

Praha: Čtyři vladaři. Jindřich VIII., František I., Karel V., Sulejman Nádherný (Vyšehrad)

Nakladatelství Vyšehrad vydalo populárněji laděnou knihu nazvanou „Čtyři vladaři. Jindřich VIII., František I., Karel V., Sulejman Nádherný a posedlosti, které stvořily moderní Evropu“, jejímž autorem je známý britský historik, dokumentarista a popularizátor historie John Julius Norwich (1929-2018).

Autor není českým čtenářům neznámý, např. v roce 2016 vyšla ve stejném nakladatelství, tedy v nakladatelství Vyšehrad zajímavá, bohatě ilustrovaná kolektivní monografie „Města, která utvářela starověký svět“, jejímž byl editorem.

Norwich přináší neobvyklý, ale velice čtivý a poutavý pohled na evropské dějiny první poloviny 16. století z pohledu čtyř výjimečných panovníků, kteří se narodili během posledního desetiletí 15. věku. Jejich osudy se hned několikrát propojily a dokonce byli někteří i příbuzensky spjati, což šlo ale vždy v období válečných tažení zcela stranou.

Prvním panovníkem je anglický král Jindřich VIII. z rodu Tudorovců, jehož si většina lidí spojuje s jeho šesti manželkami, z nichž dvě nechal popravit, a vznikem anglikánské církve. Jeho velkým rivalem byl francouzský král František I. z rodu Valois, jehož osudy byly asi nejpestřejší. Jako třetí se narodil budoucí osmanský sultán Sulejman, zvaný Nádherný, který se nakonec dožil i nejvyššího věku. Jako poslední se pak v roce 1500 narodil římský císař a španělský král Karel V. z rodu Habsburků, který byl starším bratrem českého a uherského krále Ferdinanda I.

Všichni vládli v době, která byla plná zásadních přelomů a změn. Pomalu se začaly formovat národní státy, objevením Nového světa začaly některé země bohatnout (Španělsko, Portugalsko) a zámořské objevy celkově ovlivnily evropskou ekonomiku. První polovina 16. věku byla ale též obdobím nástupu reformace a jejího rozmachu, jemuž se musely jednotlivé země a především jejich panovníci bránit. Každý z nich se stavěl k daným problémům trochu jinak, někteří byli dokonce ochotni navázat kontakty s nepřátelskou, dokonce nevěřící stranou, jen aby mohli dosáhnout svých cílů.

Autor přibližuje jejich životy a vládu, které se navzájem proplétaly. Pokusil se postihnout také jejich osobnosti, jejich silné i slabé stránky, ukazuje je jako smrtelné lidské bytosti z masa a kostí. Líčí nejen jejich životy, ale též životy jejich nejbližších (manželek, synů, dcer), z nichž někteří měli později navázat na jejich dědictví, což často ale nebylo vůbec jednoduché.

Zásadním způsobem zasáhla tehdejší Evropu reformace. Jindřich VIII. byl nejprve zatvrzelým odpůrcem reformace, ale pod vlivem osobních důvodů se nakonec sám rozešel s katolickou církví a vytvořil církev anglikánskou. Karel V. vládl Svaté říši římské, kde reformace v roce 1517 začala, a nepodařilo se mu zabránit jejímu šíření, což vnímal jako osobní prohru. Francouzský panovník František I. byl a zůstal katolíkem, ale také se musel potýkat s reformací, proti níž se stavěl velice razantně. Po jeho smrti vše vyvrcholilo dlouhými a krvavými náboženskými válkami. Co se Sulejmana týče, ten byl z hlediska náboženského ze všech čtyř nejtolerantnější.

Další problém, který museli všichni čtyři řešit, byla otázka nástupnictví. Jindřich VIII. se usilovně snažil zplodit mužského dědice, ale dlouho nebyl úspěšný. Z jeho tří manželských dětí nakonec nejdéle vládla dcera Alžběta, která jako jediná dokázala navázat na svého otce.

Smrtí Františka I. se na trůn dostali poslední králové z rodu Valois, kteří nebyli příliš schopni řešit nejožehavější náboženské otázky. Situace se uklidnila až v roce 1589 nástupem Jindřicha IV. Navarrského z rodu Bourbonů. Nástupcem Karla V. ve Španělsku se stal jeho jediný legitimní syn Filip, v Říši pak výše zmíněný Ferdinand I. Habsburský.

Osmanský sultán Sulejman Nádherný nakonec, co se týče nástupnictví, dopadl nejhůře, když postupně byli zabiti oba jeho schopní synové, stal se jeho nástupcem poslední syn Selim II., který následně zavlekl celou říši do hluboké krize.

Kniha má svým způsobem ještě pátého „hrdinu“, kterým postupně byli tzv. renesanční papežové, s nimiž se jednotliví panovníci často potýkali. Ve sledovaném období bylo ale papežství v hluboké krizi, což se projevilo mimo jiné i jejich častým střídáním.

Norwich je skvělým vypravěčem, který dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Jednotlivé kapitoly jsou ještě navíc děleny předěly na menší části, v nichž se postupně prolínají osudy čtyř hlavních hrdinů jeho knihy. Součástí velice čtivého a inspirujícího textu je základní poznámkový aparát, mapy a dvě pěkné barevné obrazové přílohy.

John Julius Norwich dokázal v knize „Čtyři vladaři. Jindřich VIII., František I., Karel V., Sulejman Nádherný a posedlosti, které stvořily moderní Evropu“ velice živě přiblížit vladaře, kteří se zcela zásadním způsobem zapsali nejen do dějin svých zemí, ale výrazně poznamenali i dějiny evropského kontinentu a celého měnícího se světa na počátku novověku.

 

Marek Zágora

 

John Julius Norwich, Čtyři vladaři. Jindřich VIII., František I., Karel V., Sulejman Nádherný a posedlosti, které stvořily moderní Evropu, Vyšehrad, Praha 2019, 264 stran, doporučená cena 349 Kč

 

Obsah:

Předmluva

1 Měli Evropu v hrsti

2 „Květ a síla mládí“

3 „Všechno je ztraceno, zbývá mi jen čest“

4 „Dost, můj synu!“

5 „Jako sultánův bratr“

6 „Škodlivá pro naše království“

7 „Přiměřená lítost“

8 Fray Carlos a „velký buben vítězství“

9 Hodna oslavy

 

Internet:

http://www.ivysehrad.cz/kniha/ctyri-vladari/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru