Praha: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem – nové, revidované vydání knihy byzantologa Vladimíra Vavřínka (Vyšehrad)

U příležitosti 1160. výročí příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu připravilo nakladatelství Vyšehrad nové, revidované vydání knihy „Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem“ známého českého byzantologa Vladimíra Vavřínka (ročník 1930).

Základem této knihy se stala autorova práce, která vyšla pod názvem „Církevní misie v dějinách Velké Moravy“ již v roce 1963 u příležitosti 1100. výročí příchodu „soluňských bratří“. O padesát let později Vladimír Vavřínek knihu zcela přepracoval a výrazným způsobem rozšířil. V roce 2013 pak vyšla pod současným názvem v nakladatelství Vyšehrad a její náklad byl poměrně rychle rozebrán. Po deseti letech se širší veřejnost dočkala nového vydání, které je obohaceno především o závěrečnou kapitolu nazvanou „Paradoxy cyrilometodějské misie“.

Vladimír Vavřínek vypráví s využitím nových poznatků „známý“ příběh jedinečné cyrilometodějské misie, kterou zasazuje do širšího historického kontextu. Ihned v úvodu zasvěceně provází čtenáře Konstantinopolí 9. století a snaží se přiblížit, jak toto ve své době velkolepé a přenádherné město muselo působit na posly ze vzdálené Velké Moravy.

Podrobně představuje byzantské prostředí, z něhož oba bratři pocházeli, věnuje se i dějinám Byzance, jejichž poznání je významné pro pochopení následujících událostí. Věnuje se řadě témat, kupř. období ikonoklasmu (obrazoborectví), které sehrálo zásadní roli v dějinách Byzance. Samotným obrazoborectvím se zabýval i mladý vzdělanec Konstantin Filosof, jenž polemizoval s názory ikonoklastů.

Významným mezníkem v životě obou bratrů bylo objevení údajných ostatků čtvrtého papeže, sv. Klimenta Římského, které jim pak mimo jiné „otevřely" nejen brány Věčného města, ale i náruč papeže Hadriána II. Svatý Kliment se stal oblíbeným světcem na Velké Moravě a dokonce první kostel založený Přemyslovcem Bořivojem na jeho hradišti Levý Hradec po jeho křtu, který provedl samotný Metoděj, byl zasvěcen právě tomuto světci.

Hlavními „hrdiny" knihy „Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem“ nejsou pouze oba věrozvěstové, na jejichž raně křesťanský universalismus a toleranci autor tak často upozorňuje. Významné role, a to nejen ve vztahu k samotné cyrilometodějské misii, hráli byzantští císaři (Michael III., Basileos I.), papežové (Hadrián II., Jan VIII. a Štěpán V.), konstantinopolský patriarcha a Konstantinův učitel Fotios, moravská knížata Rastislav a Svatopluk, východofranský král Ludvík Němec či nitranský biskup Wiching. Nemůžeme zde vyjmenovat všechny...

Největší pozornost ale Vladimír Vavřínek věnuje životu a dílu obou bratrů. Vzdělanějším a vlivnějším byl bezpochyby mladší Konstantin, starší Metoděj byl z počátku jakoby v jeho stínu a spíše svému bratrovi jen pomáhal a sloužil. Po Konstantinově (Cyrilově) smrti ale pokračoval ve společně započatém díle.

Jedním z největších přínosů cyrilometodějské misie na Velkou Moravu je vznik staroslověnského písemnictví. Staroslověnština se ve své době stala nadnárodním komunikačním prostředkem Slovanů a řadí se dokonce mezi nejstarší spisovné jazyky v Evropě. Konstantin navíc vytvořil pro potřeby slovanského jazyka nové písmo - hlaholici. Jedná se o originální dílo, i když víme, že se inspiroval písmem řeckým, hebrejským a také některými dalšími orientálními grafickými systémy. Ponechme stranou fakt, že se nedávno na našem území objevily „písemné památky“, které časově spadají před příchod obou věrozvěstů.

Spolu s bratrem rozšířil Konstantin i slovní zásobu. Mnoho slov vymysleli, další pak převzali z jiných jazyků, jak dokazují různé dochované jazykové stopy předcyrilometodějských misií. Obdivuhodné je i jejich překladatelské dílo. Vždyť přeložili téměř celou Bibli a Starý zákon prý Metoděj přeložil za necelý rok!

Bratři museli čelit mnoha protivenstvím, své misijní dílo museli několikrát obhajovat a vždy se jim to podařilo. Metoděj po bratrově předčasné smrti pokračoval v jejich díle dál a po první cestě do Říma se nakonec vrátil na Moravu jako misijní arcibiskup.

Část knihy je věnovaná také dějinám Velké Moravy od jejich počátků ve 30. letech 9. století až po její pád na počátku 10. věku. Nejvíce pozornosti si zasloužili samozřejmě kníže Rastislav, který požádal byzantského císaře Michaela III. o křesťanské misionáře, a pak jeho synovec a zároveň nástupce Svatopluk, za jehož vlády dosáhla Velkomoravská říše největšího územního rozsahu. Byl to rovněž Svatopluk, který se nakonec přiklonil k latinské liturgii a po Metodějově smrti nechal slovanské duchovní „vyhnat“.

Autor neponechal stranou ani církevní architekturu Velké Moravy a pojednal i o „nedobytném" Rastislavovu Veligradu. Více pozornosti věnuje též dvěma nejvýznamnějším písemným pramenům o životě a díle obou soluňských bratrů, legendám, jež byly sepsány „krátce" po jejich smrti (Život Konstantinův a Život Metodějův).

Z hlediska geografického a samozřejmě historického jsou důležité také dějiny Bulharska, které se po vyhnání slovanských kněží z Velké Moravy stalo jejich novým útočištěm, kde mohli Konstantinovi a Metodějovi žáci dále pokračovat v započaté práci. Byli to Bulhaři, kteří se stali skutečným zachráncem cyrilometodějského kulturního dědictví.

Předposlední část knihy přibližuje cyrilometodějské dědictví, zejména pak ve vztahu k „zemím", v nichž se slovanská liturgie uchytila. Velice zajímavým a zároveň podnětným čtením je poslední, již výše zmíněná, zcela nová kapitola „Paradoxy cyrilometodějské misie“, v níž autor shrnul své hlavní myšlenky, které jsou částečně v rozporu s tradičním výkladem.

Kniha je celkově velice čtivá. Text je navíc obohacen černobílým obrazovým doprovodem a nechybí ani barevné obrazové přílohy. Čtenář si tak může o řadě informací udělat mnohem lepší představu. Velkým kladem jsou obrázky modelů a map, které byly vytvořeny pro výstavu „Cyril a Metoděj - doba, život, dílo“, která byla před deseti lety (od března do září 2013) k vidění v brněnském Paláci šlechtičen.

Na závěr lze konstatovat, že publikace „Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem“ byzantologa Vladimíra Vavřínka je skutečným holdem oběma slovanským věrozvěstům a spolupatronům Evropy, zejména pak jejich kulturnímu dílu a odkazu.

Marek Zágora

Vladimír Vavřínek, Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, Vyšehrad, Praha 2023, 416 stran (text 400 + 16 barevná obrazová příloha), doporučená cena 499 Kč

Z obsahu:

Příchod Moravanů do Konstantinopole

Byzanc

Solunští bratři před odchodem z Byzance

...rudis adhuc christianitas gentis Maraensium

U Rastislava

U prahů apoštolských

Metoděj - arcibiskup svaté církve moravské

Slovanské písemnictví na Velké Moravě

Poslední léta moravské církve

Cyrilometodějské dědictví

Paradoxy cyrilometodějské misie

Internet:

https://www.ivysehrad.cz/tituly/84485211/cyril-a-metodej-mezi-konstantinopoli-a-rimem/