archiv detailpraha: dějiny světa v čase milénia rodulfa glabera, 19. svazek edice paměť středověku z produkce nakladatelství argo

Praha: Dějiny světa v čase milénia Rodulfa Glabera, 19. svazek edice Paměť středověku z produkce nakladatelství Argo

Edice Memoria medii aevi – Paměť středověku patří k nejzáslužnějším počinům nakladatelství Argo. Každoročně vychází v rámci této edice minimálně dva nové svazky. Většinou se jedná o vůbec první překlady středověkých textů do češtiny. Tak je tomu také u devatenáctého svazku, který pod názvem „Dějiny světa v čase milénia“ přináší překlad Pěti knih dějin (Historiarum libri quinque) burgundského mnicha Rodulfa Glabera (985-po 1047).

Rodulfus Glaber je historikem dvou milénií, roku 1000, kdy si křesťané připomínali výročí Kristova narození, a roku 1033, kdy uplynulo tisíc let od jeho mučednické smrti. Zapisoval události, které ho zaujaly, např. zatmění Slunce a Měsíce, objevení velryby u normanského pobřeží či výskyt kacířských hnutí, o některých politických událostech ale raději pomlčel.

Řadu událostí popsal velice barvitě, kupř. když vypukl hladomor, který vedl až ke kanibalismu, nebo když se sám autor třikrát setkal s ďáblem.

Glaberovy dějiny zachycují období necelých sto padesáti let od roku 900, ale objevují se i zprávy ze staršího období. Dějiny nejsou zaměřeny pouze na oblast francouzsky mluvících, resp. sousedních zemí. Glaber zmiňuje i události mimo tyto „hlavní“ oblasti, kupř. vpády Saracénů na jih Francie a později i na Pyrenejský poloostrov nebo maďarské vpády do střední a západní Evropy. Všímá si také dějin Normanů od jejich usazení v Normandii až po vládu normanského vévody Viléma, pozdějšího Viléma Dobyvatele.

Dílo bylo oblíbené již ve středověku, o čemž svědčí jeho časté citace. Dá se ale říci, že je oblíbené i v současnosti, některé jeho pasáže se „pravidelně“ objevují v pracích o období kolem roku 1000. Např., že svět „odvrhl minulost a oděl se bělostným šatem kostelů“. (III, 4, 13)

Glaber se ale dopustil velkého množství omylů, proto se názory na něj a jeho dílo různí. Jedni jej považují za nejlepšího dějepisce roku 1000, druzí jej kritizují právě za časté omyly, malou erudici či obsahovou nejednoznačnost.

Největší pozornost věnoval vládě francouzského krále Roberta II. (996-1031) a posledního římskoněmeckého císaře z dynastie Otonů Jindřicha II. (995-1024), které považoval za nejkřesťanštější vladaře své doby, i když Robert II. byl např. prvním panovníkem, který nechal upálit kacíře. Jindřich přenesl těžiště své politiky na sever od Alp, i když nerezignoval na italskou politiku. Právě jeho smrtí končí třetí kniha Dějin.

Ve čtvrté a páté knize se postupně zaměřuje hlavně na vládu císaře Konráda II. a jeho nástupce Jindřicha III. Glaber si z dřívějších vladařů nejvíce cenil Karla Velikého a Ludvíka Zbožného.

V Glaberových dějinách objevíme i zmínku o českých dějinách. V první knize je „popsán“ příběh pražského biskupa Vojtěcha z rode Slavníkovců.

Rodulfus Glaber je sám zajímavou osobností. Nejvíce informací o svém životě prozradil v poslední, páté knize svých Dějin. Narodil se v Burgundsku kolem roku 985. Ve dvanácti letech vstoupil do kláštera, ale nebyl příliš poslušný, měl neklidnou a vzpurnou povahu, a proto často měnil kláštery, v nichž pobýval. Vyznal se ale v gramatice, díky čemuž vždy našel klášter, do něhož byl přijat.

Jeho působení je spjato také s opatstvím Cluny, kterému věnoval rozsáhlejší pozornost. Celé své dílo pak věnoval opatovi Odilovi, jenž mimo jiné Glabera k sepsání Dějin přiměl.

Samotnému překladu, který je dílem renomované překladatelky Jany Zachové, předchází zasvěcená předmluva Ivy Adámkové, která je rovněž autorkou poznámek, které upřesňují Glaberův text. V předmluvě je přiblíženo období kolem magického roku 1000, ale největší pozornost je věnovaná Glaberovi a jeho dílu.

V příloze najdeme několik rodokmenů, mapu Francie a okolních zemí kolem roku 1030 a mapu klášterů a arci(biskupství) zmíněných v Glaberově díle.

Dílo Rodulfa Glabera je velice zajímavým čtením a zároveň svědectvím o myšlení a životě ve středověké Evropě kolem roku 1000. Překlad jeho díla si určitě najde své čtenáře.

 

Marek Zágora

 

Rodulfus Glaber, Dějiny světa v čase milénia, 19. svazek Edice Memoria medii aevi. Z latinského originálu přeložila Jana Zachová, poznámky a předmluva Iva Adámková, Argo, Praha 2013, 215 stran, doporučená cena 278 Kč.

 

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/179615/dejiny-sveta-v-case-milenia/

 

K dalším svazkům edice:

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru