Praha: Dokončené restaurování kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě

Řím má svoji Sixtinskou kapli, Florencie Medicejskou kapli, Paříž královskou Svatou kapli - Sainte-Chapelle - a Palermo kapli normanských panovníků nazývanou Cappella Palatina.

Mezi tyto poklady světového umění se důstojně řadí kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Nechal ji postavit císař Karel IV. k oslavě zavražděného přemyslovského knížete, který se stal patronem Českého království.

Tvůrcem stavby byl architekt katedrály Petr Parléř, který prostor zaklenul nádhernou hvězdovou klenbou připomínající slavnostní baldachýn. Dvorní umělci Karla IV. ozdobili dolní stěny svatováclavské kaple cyklem gotických nástěnných maleb o utrpení Krista. Výjevy pak byly obloženy nařezanými deskami z polodrahokamů. Dalším skvostem z karlovské doby je nádherná socha sv. Václava, opatřená erbem rodiny Petra Parléře.

Horní části stěn kaple doplnily za vlády krále Vladislava II. Jagellonského raně renesanční malby s námětem legendy o sv. Václavovi, na nichž měl hlavní podíl Mistr litoměřického oltáře. Malby ze začátku 16. století se díky jedinečné technologii zachovaly v nebývale dokonalé podobě, takže mohou konkurovat i nejslavnějším italským freskám.

Kaple sloužila k mnoha státnickým obřadům. Dodnes se v ní scházejí ti, kteří pak s klíči vstupují do speciální komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Jako celek je svatováclavská kaple unikátně zachovaná a kromě kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně jde o nejcennější dílo tohoto druhu nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Její původní krása nyní znovu vynikla díky nedávné obnově, na které se podíleli odborníci z restaurátorské společnosti Brandl vedení Milenou Nečáskovou a kolektiv restaurátorů v čele s Tomášem Záhořem. Kaple byla znovu v plné kráse představena návštěvníkům v letošním roce.

Peter Kováč

Rozhovor s Ivanou Kyzourová, ředitelkou Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky:

Peter Kováč: Letos bylo po sedmi letech dokončeno restaurování svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta, které plně financovala Správa Pražského hradu. Výzdoba kaple se opravovala možná delší dobu, než kolik zabrala práce malířů v době Karla IV. a Vladislava II. Jagellonského. Stejně tak tomu bylo, když restaurátoři pracovali na freskách Michelangela v Sixtinské kapli. V čem byla obnova svatováclavské kaple tak složitá?

Ivana Kyzourová: Asi málokoho, kdo vstoupí do kaple sv. Václava, napadne, že její malířská výzdoba zabírá bezmála 300 metrů čtverečních. Kromě samotného restaurování maleb jsme se potýkali se zatékáním do interiéru, řešili jsme ventilaci vzduchu a nové osvětlení. Co se týče délky práce - nezapomeňme, že Karel IV. výzdobu kaple vůbec nedokončil a Vladislav Jagellonský s ní začal kolem roku 1480, ale hotova byla až o 30 let později.

PK: A jak vysoká částka se investovala do obnovy kaple?

IK: I se stavebními pracemi to bylo sedm miliónů korun.

PK: O svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta se někdy říká, že pro Karla IV. měla téměř větší význam než Karlštejn. Je obložena polodrahokamy zasazenými do zlacených štuků, jsou tam úžasné gotické malby, obrazy i sochy. V čem byl její význam a jak se to dotýkalo státnosti v pojetí Karla IV.?

IK: Karel IV. ji postavil nad hrobem svatého Václava, považovaného za věčného vládce českých zemí. Kultu přemyslovského knížete Lucemburkové využívali k legitimizaci své vlády. Stejně jako postava sv. Václava i kaple v sobě spojovala náboženský a státnický zřetel. Měla své místo v korunovačním řádu a byla důstojným místem uložení svatováclavské koruny českých králů. Pro Karla IV. šlo prostě o místo nejvyššího státního významu. Kaple tak byla stejně důležitá jako Karlštejn, kde byl uschován říšský poklad.

PK: Na zakladatelský čin navázal Vladislav II. Jagellonský...

IK: Stejně jako Karel IV. využíval i on kultu sv. Václava k posílení své vlády. Ústřední scéna legendy o knížeti Václavovi vymalovaná v kapli za jeho vlády dokumentuje zásadní, byť ve skutečnosti zcela fiktivní politický úspěch přemyslovského knížete na říšském sněmu, a to jeho ustanovení sedmým kurfiřtem, tedy volitelem budoucího panovníka středověké říše římské. Malba měla manifestovat, že už od dob sv. Václava byl každý český vládce vždy respektovanou a mocensky důležitou osobou.

PK: Každé restaurování přináší i odborný vědecký výzkum. Co považujete za největší umělecko-historický objev?

IK: Interpretaci raně renesančních maleb v souvislosti s dobovými politickými událostmi, zejména s narozením Vladislavova syna Ludvíka v roce 1506. To oslabilo ambice císaře Maxmiliána I., který už počítal s tím, že Vladislav zemře bez následníka a on se zmocní jeho zemí. Zásadní výsledky měl i restaurátorský průzkum. Vyloučil, že by nějaká svatováclavská legenda v kapli vznikla už v době Karla IV., jak se dříve předpokládalo.

PK: Nástěnné malby z doby Vladislava II. Jagellonského se zachovaly neobyčejně dobře, na rozdíl od mnoha jiných v České republice. Čím to je, že vypadají tak živě, jako by byly udělané nedávno?

IK: Umělci malovali přímo na kamenné zdivo, což je velmi netradiční technologie. Dokonce ani neuhlazovali nerovnosti ve spárách mezi kamennými kvádry. Postupovali však zcela správně. Čím hrubší byla spára a čím nerovnější povrch kamene, tím jejich malba lépe drží. A nerovnosti podkladu vidíte jen z lešení, při pohledu ze země si nevšimnete ničeho.

PK: Návštěvníci katedrály mají možnost do kaple jen nahlédnout dvěma vchody. Proč vlastně není kaple zcela přístupná? A je šance jako na Karlštejně v kapli sv. Kříže, že za speciální poplatek bude vážným zájemcům umožněn vstup?

IK: Vlhkost z dechu, případně oblečení tisíců návštěvníků by se srážela na stěnách kaple a poškozovala by malířskou výzdobu. Sice jsme v kapli realizovali nový odvětrávací systém, ale ten je dimenzován na současnou situaci - tedy na pouhé nahlížení do kaple. O zpřístupnění kaple proto neuvažujeme ani za speciální poplatek.

Foto PETER KOVÁČ