Praha: Druhé, přepracované vydání životopisu moravského markraběte Vladislava Jindřicha (Argo)

Nakladatelství Argo vydalo jako jednatřicátý svazek edice Ecce Homo životopis moravského markraběte Vladislava Jindřicha medievisty, profesora Martina Wihody. Do rukou všech zájemců se dostává přepracované vydání původní, vysoce hodnocené práce, která vyšla v roce 2007 v rámci edice Knižnice Matice moravské v Brně a byla během několika málo měsíců rozebrána. Před pár lety se kniha, která bývá považována za jednu z nejlepších historických biografií, jež byly napsány po roce 1989, dočkala i svého anglického vydání.

Od roku 2007 se sice bádání ohledně osobnosti a doby moravského markraběte Vladislava Jindřicha příliš neposunulo, přesto došlo v knize k větším autorským zásahům, které se v největší míře dotkly poznámkového aparátu. K dalším, různě zásadním změnám, hlavně pak k těm upřesňujícím došlo i ve vybraných kapitolách.

Vladislavův životopis můžeme vnímat jako „pokračování“ Wihodovy knihy „Morava v době knížecí“, kterou vydalo Nakladatelství Lidové noviny v roce 2010. Autor v ní vylíčil dějiny Moravy do roku 1197, který je významným mezníkem i v životě Vladislava Jindřicha. Tehdy předal svému staršímu bratrovi Přemyslu Otakarovi I. vládu v českých zemích a sám se stal s titulem moravského markraběte jeho spoluvládcem.

Čtenáři mají k dispozici velice zajímavou biografii nejmladšího syna druhého českého krále Vladislava I. a jeho manželky Judity Durynské, který je většinou vnímán jen jako bratr mnohem slavnějšího, výše uvedeného českého krále Přemysla Otakara I. Nemůžeme jej však jen tak opomenout. Vladislav Jindřich stál totiž nejen u zrodu královských Čech, ale během své vlády na Moravě v letech 1197-1222 provedl řadu reforem, které daly vzniknout zemsky definovanému markrabství. Právě tomuto období se Martin Wihoda věnuje důkladněji, a navíc se zamýšlí i nad dlouhým rozměrem Vladislavova markrabství. Závěrečné pasáže knihy pak stejně jako v prvním vydání zasvětil druhému životu svého „hrdiny“, který je rovněž poutavým příběhem.

Napsat historickou biografii je jedním z nejtěžších úkolů, který si může historik předsevzít. I proto se autor v první části zamýšlí, jak psát tento žánr. V posledních letech v souvislosti s různými, především lucemburskými výročími vzniklo hned několik nových životopisů. Jedná se sice o zajímavé práce, které se snaží nahlížet dané historické osobnosti i dobu jejich života či vlády novou optikou, ale řada z nich bohužel nepřináší téměř nic až tak nového. Přesto si autoři těchto prací zaslouží náš obdiv, protože psaní historické biografie lze přirovnat k mnohaleté strastiplné cestě s nejistým koncem.

Do současnosti se dochovalo jen několik málo pramenných svědectví o Vladislavu Jindřichovi, přesto to nebránilo Martinu Wihodovi, aby napsal objevnou, erudovanou a zároveň velice čtivou a inspirují práci, v níž zasadil známé osudy moravského markraběte nejen do dějin Čech a Moravy, ale i střední Evropy na konci 12. a v prvních desetiletích 13. století.

Již po prvním vydání se objevily i kritičtější ohlasy (pravděpodobně tomu bude i u druhého vydání), ale musíme si uvědomit, že Martin Wihoda nabídl čtenářům, odborníkům i laikům, svou interpretaci dochovaných písemných pramenů, které doplnil i o nejnovější archeologické poznatky.

Je znát, že se profesor Wihoda nechal inspirovat proslulým životopisem sv. Ludvíka francouzského medievisty Jacquese Le Goffa, jehož překlad do češtiny vyšel mimochodem rovněž v rámci řady Ecce Homo v roce 2012. V některých kapitolách postupuje čistě chronologicky, zejména v těch, v nichž líčí samotný životopis moravského markraběte. Významným mezníkem je pak výše zmíněný rok 1197.

Vladislav Jindřich je představen nejen jako vladař, ale také jako správce, hospodář, zakladatel a mecenáš. Z mála informací se autor pokusil sestavit obraz moravského markraběte, který sice zůstává a s vysokou pravděpodobností i navždy zůstane neúplný. Ale i tak se mu podařilo přesvědčivým způsobem přiblížit vznik svébytného markrabství, na jehož dědictví mohla následně navázat i další markrabata.

Součástí jednotlivých kapitol je bohatý černobílý obrazový materiál (fotografie, plánky, mapy, hmotové rekonstrukce). Na konci pak najdeme stejně jako v prvním vydání itinerář, který, i když nemůže být pro omezenou výpověď dochovaných pramenů úplný, dovoluje učinit si jistou představu o Vladislavově vládě. Dále nechybí ani přehled přemyslovských markrabat a rodokmen Vladislavské linie Přemyslovců.

Je dobře, že se Wihodův životopis moravského markraběte Vladislava Jindřicha dočkal druhého, přepracovaného vydání. Budou se tak s ním moci seznámit další čtenáři, které bezpochyby podnítí k samostatnému uvažování nejen o dějinách.

Marek Zágora

Martin Wihoda, Vladislav Jindřich, Argo, Praha 2019, 304 stran, doporučená cena 298 Kč

Obsah:

Předmluva k druhému českému vydání

1. POTÍŽE S BIOGRAFIÍ

Deus ex machina

Od pramenů k příběhu

2. DĚDIC

Léta slávy a planých nadějí

Svědek stárnoucího času

První muž knížectví

3. MARKRABĚ

Epilog knížecího věku

Norimberská mise

Dvě Moravy

Prosincová dohoda

Od Hedviky k Heilwidě

4. ZEMĚ

Vladař

Správce

Hospodář

Zakladatel

Mecenáš

5. ODKAZ

Od markrabat k markrabství

Proměny periferie

6. PAMĚŤ

Jarloch a ti ostatní

Dobrotivý kníže

Stalo se jedné noci

PŘÍLOHY

Itinerář

Přemyslovská markrabata

Vladislavská linie

Internet:

https://argo.cz/?post_type=book&p=146110