knižní novinky detailpraha: druhé, upravené vydání knihy první pražská defenestrace. krvavá neděle uprostřed léta (nakladatelství karolinum)

Praha: Druhé, upravené vydání knihy První pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta (Nakladatelství Karolinum)

V roce 2010 vydalo nakladatelství Havran jako jubilejní dvacátý svazek své zajímavě pojaté edice „Dny, které tvořily dějiny“ knihu profesora Petra Čorneje nazvanou „30. 7. 1419 První pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta“. Náš přední medievista se rozepsal o jednom z nejvýznamnějších mezníků našich dějin, jenž se stal počátkem husitské revoluce. Kniha si našla své čtenáře a náklad byl brzy rozebrán.

Po čtrnácti letech vyšlo v nakladatelství Karolinum nové, přepracované vydání této velice podnětné práce, která byla doplněna nejen o nejnovější poznatky, ale především o poznámkový aparát a rozšířený výběr z pramenů a základní odborné literatury.

Napsat knihu o události, jež proběhla v jednom dni a netrvala dlouho, je veliký úkol, jehož se Petr Čornej zhostil se ctí. Původní text napsal jako esej. Tuto formu ponechal i v druhém vydání, jen doplnil erudovaný text o poznámky, které mu dodaly vědečtější háv.

Vylíčení celého „příběhu“ pojal jako drama, čemuž odpovídají názvy hlavních částí. Zaujme hned samotný úvod nazvaný „Inspirace“, v němž jsou přiblíženy události, k nimž došlo v roce 1418 ve slezské Vratislavi, ve městě, které bylo v té době pod přímou vládou českého krále Václava IV. Čekalo se právě na jeho reakce, které často byly nevyzpytatelné, avšak král výsledky vratislavského „převratu“ akceptoval a o rok později je dokonce i oficiálně potvrdil. Profesor Čornej se k této události vrací také později, když se po Václavově smrti stal českým králem Zikmund Lucemburský, jenž celou rebelii v roce 1420 dodatečně a hlavně „krvavě“ potrestal.

Hlavní část knihy je vymezena obdobím od 11. července 1415 do 15. května 1420. Autor nejprve nastiňuje události, jež předcházely samotné defenestraci a zasvěcuje čtenáře do komplikované situace v Českém království, kdy vedle sebe stála „husitská“ a katolická šlechta. Na scénu uvádí velké množství lidí urozených i neurozených, kteří měli svým způsobem vliv na chod dějin. Bohužel většina z nich pro nás zůstala jen pouhými jmény.

Postupně uvádí na scénu hlavní „postavy“ děje, z nichž nejvýraznější jsou zejména český král Václav IV. a jeho bratr, římský a uherský král Zikmund Lucemburský. Václav je představen jako nerozhodný panovník rozporuplného jednání, o němž nikdo nebyl schopen říci, jak bude v určité situaci reagovat. Navíc se obklopoval svými milci a důvěrníky, kteří na něj měli různě velký vliv.

Na druhé straně pak máme jeho mladšího bratra Zikmunda, který byl a je prezentován jako ten schopnější. Byl to bezpochyby výborný diplomat, jenž „zdědil“ ze svého otce Karla IV mnohem více, než se většinou uvádí. Vedle kostnického koncilu to byl právě on, kdo tlačil na českého krále, aby si udělal pořádek ve své zemi. Dokonce se obracel na českou šlechtu husitskou i katolickou a varoval ji před nebezpečím „domácí“ války a případné kruciáty.

Opomenuta není též výrazná role pražské univerzity. Přesto nejzásadnější roli v klíčových okamžicích sehráli dva Janové, Jan Žižka, zkušený bojovník, který se poprvé objevuje jako „vrátný“ ve službách českého krále, a zejména pak novoměstský kazatel Jan Želivský, který se stal hnacím motorem celé vzpoury.

Petr Čornej vysvětluje, proč se právě Nové Město stalo tak „výbušnou lokalitou“. Využívá k tomu srovnání se Starým Městem, které se logicky nabízí. Jedním z důvodů byl např. odlišný historický vývoj, Nové Město bylo příliš „mladé“, vzniklo na závěr období městské kolonizace. Nadto nelze opomenout ani zdejší výraznou převahu českého etnika.

Nejvíce textových stran je samozřejmě zasvěceno samotné neděli 30 července 1419. Defenestrace bývala ve starší literatuře prezentována většinou jako zcela spontánní událost, ve skutečnosti bylo ale vše důkladně připraveno a zorganizováno. Vrcholem byl pak útok na novoměstskou radnici, který muži, kteří se zde právě nacházeli, zaplatili svým životem.

Jedním z hlavních cílů akce bylo navrátit Nové Město do rukou husitů, kteří tam ztratili mimo jiné i zásahem Václava IV. své postavení. Český král nakonec v dané situaci kapituloval a s novými poměry, jež byly na Novém Městě nastoleny, souhlasil. O pár dní později zemřel.

Petr Čornej se věnuje též pozdějším interpretacím „krvavé neděle", zejména historiků 19. a 20. století, a snaží se vnést do problematiky nové světlo, což se mu nepochybně podařilo. Přesto nevylučuje, že v budoucnu dojdou někteří historici na základě studia stejných pramenů ke zcela novým poznatkům a události nově zrekonstruují.

Profesor Čornej se v jedné věci ale shoduje se všemi historiky. První pražská defenestrace byla významným mezníkem v našich dějinách, protože po ní „nebylo již nikdy nic jako dříve“. Třicátý červenec roku 1419 má pro něj stejně zásadní význam jako 8. listopad 1620, 28. říjen 1918, 15. březen 1939, 25. únor 1948 nebo 17. listopad 1989.

Druhé, upravené vydání knihy „První pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta“, jehož významnou součástí je na rozdíl od původního vydání také bohatý černobílý a barevný obrazový doprovod, je i po letech stále velice poutavým a podnětným čtením, které přibližuje jeden z klíčových mezníků našich dějin.

 

Marek Zágora

 

Petr Čornej, První pražská defenestrace. Krvavá neděle uprostřed léta, Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, Praha 2024, 248 stran, doporučená cena 360 Kč

 

Obsah:

Inspirace

EXPOZICE: 11. července 1415 –  20. ledna 1417

Dva listy z Kostnice

Svaz husitské šlechty

Pražská „česká obec“

„Dušičkový“ převrat

Královi milci, vrátní a důvěrníci

Zápas s koncilem

KOLIZE: 21. ledna 1417 – 25. února 1419

Spojenectví elity: Čeněk z Vartenberka a pražská univerzita

„Druhý Nero“

Nástup radikálů

Zikmundův šach

KRIZE: 26. února – 29. července 1419

Úskalí kompromisu

Jarní Praha

Poutě na hory

Příčiny vzpoury

PERIPETIE: 30. července 1419

Den D

Znak – význam – smysl

Spor o interpretaci

KATASTROFA: 31. července 1419 – 15. května 1420

Václavova kapitulace

Revoluce jako slavnost

Setkání se Zikmundem

 

Postskriptum

 

Poznámky

Výběr z pramenů a literatury

Seznam zkratek

Seznam vyobrazení

Summary

Jmenný rejstřík

 

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/cornej-prvni-prazska-defenestrace-30859

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru