Praha: Druhý svazek publikace Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců – monumentální práce Jiřího Kuthana

V roce 1978 vydal kolektiv autorů publikaci nazvanou „Pozdně gotické umění v Čechách (1471-1526)“, která se na dlouhá léta stala základní syntézou pojednávající o umění po skončení husitských válek, především pak za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad a obou panovníků z dynastie Jagellonců. O šest let později pak následovalo druhé doplněné vydání a postupně začaly „vznikat“ nové dílčí studie, jež upravovaly a doplňovaly „obraz“ vývoje výtvarného umění v tomto docela rozporuplném období.

O umění za vlády jagellonských panovníků nejen v českých zemích, ale i v Polsku a v Uhrách se v posledních letech zvedla ohromná vlna zájmu a uskutečnilo se již i několik jemu věnovaných mezinárodních vědeckých konferencí. Vyvrcholením jedné velké etapy bádání se pak stal nedávno úspěšný mezinárodní výstavní projekt „Europa Jagellonica 1386-1572. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců“ (výstavy v Kutné Hoře, Varšavě a Postupimi).

Jedním z významných českých historiků umění, který se začal pozdně středověkým uměním soustavněji zabývat, je i profesor Jiří Kuthan. Nechal se inspirovat svými předchůdci a v roce 2010 vydal první díl monumentálního projektu „Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců“, jehož je duchovním otcem.

Velice reprezentativní velkoformátová publikace s podtitulem „Král a šlechta“ zaujala jak odbornou, tak rovněž širokou laickou veřejnost. Autor na více než šesti stech stranách přiblížil umění a architekturu v Českém království od druhé poloviny 15. století do první třetiny století šestnáctého. Podařilo se mu zasvěceným způsobem představit nejvýznamnější královské a také šlechtické umělecké zakázky období pozdního středověku.

Na podzim 2013 vyšel očekáváný druhý, závěrečný svazek věnovaný dílům, o jejichž vznik se zasloužila města a církev. Velká pozornost je pak zaměřena také na vedlejší země Koruny české, Slezsko a obojí Lužici.

Druhý díl začíná šestou kapitolou, tedy plynule navazuje na svazek první. Kuthan začíná každou kapitolu, resp. některé podkapitoly historickým přehledem a neomezuje se pouze na sledované období, ale často se jedná o časové přesahy, které jsou nutné. Na konci každé velké kapitoly je pak jakési shrnutí daného tématu.

Větší polovina reprezentativní publikace přibližuje monumentální stavby a umělecká díla pozdní gotiky a rané renesance českých a moravských měst. Někoho možná překvapí, jak malá pozornost je věnována Praze. Je to však způsobeno tím, že se Kuthan zabýval Prahou podrobně v prvním díle své monumentální práce. Jednotlivé texty o Praze zařazené do druhého dílu pak první díl pouze doplňují.

Z měst je největší pozornost věnována Kutné Hoře, kterou Kuthan trefně označuje za poklad a klenot království. Kutná Hora byla úzce spjata především s vládou českých králů z rodu Jagellonců, což lze „vyčíst“ i z jednotlivých uměleckých děl z té doby. Krásná je část (téměř devadesát stran) představující největší skvost Kutné Hory, chrám sv. Barbory. Je představena nejen samotná stavba, tedy její architektura, ale i vnitřní vybavení a hlavně výzdoba celého kostela. Zasvěcený text je doplněn nádhernými fotografiemi, jež prezentují stavbu od druhé poloviny 15. století až do současnosti. Autor si všímá řady unikátních detailů, které normálně člověk nemá šanci vidět, kupř. plastik v triforiu.

Jiří Kuthan se věnuje ale i dalším významným a zajímavým stavbám Kutné Hory, které byly v době překrásné kutnohorské výstavy „Europa Jagellonica“ samotnými exponáty, jež mohli navštívit všichni zájemci. Část textu o Kutné Hoře vymezil autor i kutnohorským liturgickým rukopisům, které patří k tomu nejlepšímu, co se nám ze sledovaného období dochovalo.

Následující stránky představují jednotlivá česká a moravská královská města, v nichž se do současnosti dochovala zajímavá výtvarná svědectví o době vlády Jiřího z Poděbrad a obou králů z rodu Jagellonců. Některá města jsou zmíněna pouze jedním odstavcem (např. Nymburk, Čáslav), jiným je naopak věnováno hned několik stran a velké množství fotografií (kupř. Rakovník, Tábor, Plzeň, Louny, Slaný).

Ze sledovaného období se dochovaly monumentální stavby a umělecká díla také v moravských městech. Kuthanovým prostřednictvím tak zavítáme do nejvýznamnějších moravských měst: Brna, Olomouce, Znojma a Jihlavy. Svou krásou ale uchvátí a mile překvapí také Jemnice a Litovel.

Sedmá kapitola obou svazků je věnována stavbám a mecenátu církevních hodnostářů a institucí. Ve sledovaném období bylo České království královstvím dvojího lidu, což mělo bezpochyby i vliv na architekturu a objednávaná umělecká díla. Hlavním středobodem zájmu není architektura, nýbrž jednotlivá umělecká díla (oltáře, sochy, iluminované manuskripty) objednaná pro významné církevní stavby a instituce (kostely, kláštery, kapituly). Vyzvednuty jsou i výjimečné osobnosti, jež prosluly svou objednavatelskou a stavební činností, kupř. někteří olomoučtí biskupové.

Osmou kapitolu zasvětil autor Slezsku jako součásti Koruny české. Podobně jako klenotem českých měst je Kutná Hora, perlou a „srdcem“ Slezska byla a je Vratislav. Té je také proto věnována zcela mimořádná pozornost, zejména pak její architektuře. Zajímavé stavby ale najdeme ale i na jiných místech, která kdysi byla součástí zemí Koruny české.

V deváté, předposlední kapitole je představena architektura spolu s uměleckými díly, jež vznikla v oblasti Horní a Dolní Lužice, které dlouho patřily k zemím Koruny české. Na úvod autor správně zařadil historický exkurz do dějin obojí Lužice od dob přemyslovských knížat až do roku 1635, kdy na základě smlouvy s císařem Ferdinandem II. získal Horní a Dolní Lužici jako dědičné léno saský kurfiřt.

Je záslužné, že Kuthan věnoval takovou pozornost lužickým městům. Čtenář se tak nejen seznámí s výjimečnými památkami těchto měst, ale zároveň dostane i tip na zajímavý výlet. Ve většině těchto měst narazíme na četné stopy z doby, kdy obojí Lužice patřila českým králům.

Nejbohatším a nejlidnatějším městem byl Zhořelec, který má všem milovníkům pozdně gotického a raně renesančního umění opravdu co nabídnout. Určitě ale zaujme také Budyšín, o jehož rozkvět se zasloužil i uherský a zároveň český král Matyáš Korvín. Právě monumentální zobrazení tohoto krále na známé Matyášově věži hradu Ortenburg je jasným důkazem panovnické reprezentace konce 15. století.

Poslední, desátá kapitola nazvaná květnatě „Reprezentace krále, šlechty a měst prostřednictvím architektury a uměleckých děl v době Jiřího z Poděbrad a králů z rodu Jagellonců. Stavitelé a umělci doby poděbradské a jagellonské“ je spíše jakýmsi shrnutím toho, co bylo napsáno v obou dílech Kuthanova veledíla. Možná mohla být obsáhlejší a načrtnout některé odpovědi na nabízející se otázky.

Během čtení, ale i při pouhém listování knihou, je více než jasné, který obor je hlavním zájmem profesora Kuthana. Je jím architektura, které je věnována převážná část textu. Na rozdíl od prvního svazku se ale mnohem více věnuje i ostatním oborům výtvarného umění – sochařství, nástěnné, deskové a dokonce knižní malbě. Čtenář si tak alespoň udělá ucelenější představu o jednotlivých dochovaných pozdně gotických a raně renesančních památkách.

Druhý díl „Královského díla“ je rovněž nádherný po stránce grafické. Nedílnou součástí publikace je úchvatný obrazový doprovod (téměř 1 050 položek!), především velké množství krásných barevných, často celostránkových fotografií, jejichž autorem je, jak je tomu u autorových prací, převážně samotný Jiří Kuthan. Zaujmou a nadchnou zejména některé detaily architektury, které jsou často „normálním“ zrakem neviditelné. Nechybí ale ani půdorysy jednotlivých profánních a sakrálních staveb, mapky, kresby či četná dobová vyobrazení, zejména pak zaujmou velkoformátové veduty.

Na závěr pak Jiří Kuthan zařadil obsáhlý seznam pramenů a literatury, který chyběl v prvním díle. Záslužný je také podrobný seznam obrazového doprovodu, který odkazuje i na další konkrétní literaturu.

Jiří Kuthan napsal dílo vskutku královské, které je již nyní jedním ze základních kamenů bádání o umění a době za vlády Jiřího z Poděbrad a českých králů z rodu Jagellonců, Vladislava II. a jeho syna Ludvíka.

 

Marek Zágora

 

Kniha je rozhodně zajímavá grafickou úpravou a počtem tisíce barevných snímků, které známý český historik umění sám fotografoval s citem pro umělecké hodnoty středověkých památek. Textem se autor obrací především k nejširšímu čtenářskému publiku, takže vše je hodně zobecňující a připomene ze všeho nejvíce památkový soupis.

Odborníci budou postrádat hlubší analýzu i pokus o interpretaci a autor ve výkladu také nezapře, že jeho hlavním oborem je architektura. Pro mnohé bude překvapením málo známé umělecké bohatství Lužice a také Slezska, kde se silně uplatňoval vliv českého umění, zejména tvorba architekta Pražského hradu Benedikta Rejta.

 

Peter Kováč

 

Jiří Kuthan, Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl druhý. Města, církev, korunní země, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2013, 816 stran, doporučená cena 1 599 Kč.

 

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/kralovske-dilo-za-jiriho-z-podebrad-dynastie-jagelloncu/

 

Obsah:

Úvodem

 

6 Monumentální stavby a umělecká díla v českých a moravských městech doby jagellonské

 

Česká a moravská města v době Jiřího z Poděbrad a králů z rodu Jagellonců

Praga caput regni – Praha hlava království

Pražská města od husitské revoluce do konce vlády Jagellonců

Přestavba Staroměstské radnice

Chrám Matky Boží před Týnem v době Jiřího z Poděbrad a králů z rodu Jagellonců a jeho

vybavení

Obnova pražských kostelů a pozůstatky jejich pozdně gotického vybavení

Domy na Starém Městě

Zásobování vodou

Novoměstská radnice

Monument na kamenném mostě

Reprezentace pražských měst prostřednictvím architektury a uměleckých děl

Kutná Hora – poklad a klenot království

Osudy Kutné Hory od jejího vzniku po konec jagellonské éry

Farní správa, kostely a kaple v Kutné Hoře

Chrám sv. Barbory (původně Božího těla a sv. Barbory)

Kostel sv. Jakuba (Vysoký kostel)

Kostel Panny Marie Na Náměti

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel sv. Vavřince na Kaňku

Vlašský dvůr

Hrádek

Kamenný dům

Sankturinovský dům

Radnice

Kamenná kašna

Kutnohorské rukopisy

Mistři působící v Kutné Hoře

Chronologická tabulka

Královská města na východ od Prahy – Český Brod, Kouřim, Kolín, Nymburk, Čáslav, Chrudim, Hradec Králové

Město Rakovník a jeho vzestup od konce husitských válek až do závěru doby jagellonské

Tábor v době pohusitské a za vlády Jagellonců

Královská města v jižních a jihozápadních Čechách – Písek, České Budějovice, Kašperské Hory

Město Plzeň – centrum západních Čech a bašta katolické strany v zemi

Město Slaný v době poděbradské a jagellonské

Louny od husitské revoluce do konce doby jagellonské

Královská města na severozápadě země – Litoměřice, Kadaň, Ústí nad Labem

Město Most a jeho farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Město Cheb za Jiřího z Poděbrad a králů z rodu Jagellonců

Město Brno – jeho monumentální stavby a umělecká díla z doby pozdní gotiky a počínající renesance

Pozdní gotika a počátky renesance v Olomouci

Znojmo mezi závěrem husitských válek a koncem vlády Jagellonců

Jihlava od husitských válek do konce doby jagellonské

Město Jemnice mezi husitskými válkami a koncem doby jagellonské

Litovel v době pozdní gotiky

Reprezentace českých a moravských měst prostřednictvím architektury a uměleckých děl

 

7 Stavby a mecenát církevních hodnostářů a institucí

 

Církev v království dvojího lidu

Hanuš z Kolovrat († 1483), od roku 1469 administrátor pražské arcidiecéze

Jan z Wartenberka († 1508), probošt u sv. Štěpána v Litoměřicích, od roku 1498 probošt svatovítské kapituly v Praze

Klášter benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě

Křižovníci s červenou hvězdou, jejich stavby a objednávky uměleckých děl

Řád johanitů ve Strakonicích

Opat kláštera premonstrátů v Teplé Zikmund a jeho knihy

Klášter cisterciáků v Oseku v době jagellonské

Pozdně gotické památky cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě

Farář Michael Pils v Kájově a jeho dílo

Nové kláštery řádu františkánů-observantů

Olomoučtí biskupové v době Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a králů z rodu Jagellonců – Tas Černohorský z Boskovic, Jan Filipec, Stanislav Thurzo a probošt Augustin Olomoucký (zvaný Käsenbrot) v roli stavebníků a objednavatelů uměleckých děl

Moravské kláštery a jejich patronátní kostely v době Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína, Vladislava a Ludvíka Jagellonského. Opevňování venkovských kostelů

Církev a její instituce v úloze stavebníka a objednavatele uměleckých děl od konce husitských válek po závěr doby jagellonské

 

8 K vazbám mezi uměleckou tvorbou Slezska a českých zemí za Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a králů z rodu Jagellonců

 

Slezsko v Koruně české do konce vlády Jagellonců

Vratislav

Radnice ve Vratislavi

Mikulášská brána a nová bastionová fortifikace Vratislavi

Komunální stavby města Vratislavi: městský špýchar a zbrojnice (takzvaný Arsenál), druhý

špýchar a budova Malé váhy

Vratislavské domy z doby pozdní gotiky a nástupu renesance

K pozdně gotickým a raně renesančním úpravám vratislavské katedrály sv. Jana Křtitele a

jejímu vybavení – mecenát biskupů Jošta z Rožmberka (1456-1467), Jana IV. Rotha (1482-

1506) a Jana V. Thurza (1506-1520)

Vratislav v rámci České koruny

Město Lwówek Śląski (Löwenberg) na konci 15. Století a v prvních desetiletích 16. Století

Bołesławiec (Bunzlau) – radniční sál ve stylu Benedikta Rieda

Hlohov (Głogów/Glogau) – jagellonská rezidence ve Slezsku

K mecenátu knížat lehnicko-břežských

Kníže Karel I. z Münsterberka a Olešnice a jeho rezidence Frankenstein (Ząbkowice Śląskie)

Slezsko a Čechy v době jagellonské

 

9 K architektuře a umění v Lužici ve druhé polovině 15. a v první čtvrtině 16. století

 

Obojí Lužice pod vládou českých knížat a králů

Zhořelec od konce vlády Lucemburků do nástupu habsburské moci

Budyšín – stavební a umělecká díla z doby Matyáše Korvína a králů z rodu Jagellonců

Monumentální architektura a umělecká díla v Kamenci

Lužice – její architektura a umělecká tvorba od husitských válek do nástupu habsburské vlády

 

10 Reprezentace krále, šlechty a měst prostřednictvím architektury a uměleckých děl v době Jiřího z Poděbrad a králů z rodu Jagellonců. Stavitelé a umělci doby poděbradské a jagellonské

 

Doslov

Prameny a literatura

Seznam obrazového doprovodu

Resümee

Rejstřík osobních a místních jmen