výstavy detailpraha: emil filla jako muž s hořící hřívou, objevná výstava karla srpa v muzeu kampa

Praha: Emil Filla jako muž s hořící hřívou, objevná výstava Karla Srpa v Muzeu Kampa

Dvě rozsáhlé výstavy představily souborně tvorbu českých surrealistů. Výstava v Galerii hlavního města v roce 1996 a výstava v Alšově galerii na Hluboké o dvacet let později. Zdálo by se, že důležité téma z dějin moderního umění je zpracované do detailů. Současná výstava Muž s hořící hřívou v Muzeu Kampa v Praze však ukazuje, že stále existují nezmapovaná místa.

Tématem pražské výstavy, skvěle připravené historikem umění Karlem Srpem, je vztah Emila Filly k surrealistům. Filla je tradičně spojován s kubismem, přesto jako padesátiletý byl okouzlen surrealismem a otevřel dveře výtvarného spolku Mánes pro umělce o generaci mladší, surrealisty Jindřicha Štyrského a Toyen.

Mánes také uspořádal v roce 1932 přehlídku Poezie 32, kde se Pražanům představovali Salvador Dalí, Max Ernst, Alberto Giacometti, Giorgio de Chirico či Joan Miró. Obrazy českých surrealistů z této legendární akce začíná i výstava v Muzeu Kampa.

Filla se neoddával záznamům surrealistických snů, surrealismus byl u něj spojen s celoživotním obdivem k Picassovi. Shodou náhod je představena souběžně s výstavou na Kampě v Praze expozice surrealistické tvorby Pabla Picassa v jeho muzeu v Paříži (otevřena je do 11. února). Jsou tam četné Picassovy obrazy a kresby inspirované jeho vztahem k modelce Marii-Théresii Walterové.

Walterové bylo osmnáct, Picassovi šestačtyřicet. Malířovy obrazy se okamžitě zaplnily imaginativními akty. V Paříži je mezi nimi i Sen zobrazující usínající Walterovou, dnes nejdražší obraz moderního umění na aukčním trhu (v březnu 2013 ho koupil za 155 miliónů dolarů čili 3,1 miliardy Kč americký finančník Steven A. Cohen).

Filla se Picassovou sérii spící krásky inspiroval k vlastním obrazům. Walterovou neznal a ke svým obrazům ani žádnou modelku nepotřeboval. V tom je značný rozdíl mezi ním a Picassem. Filla celý život vycházel z podnětného odkazu dějin umění. Byl jejich velkým znalcem, jeho texty o italském renesančním sochařství, francouzském románském umění, holandském barokním zátiší nebo o skytském stepním umění jsou zdařilé a zaujmou i dnes.

V Muzeu Kampa jsou obrazy s motivy rozšklebených tváří románského sochaře Gisleberta, soubor komorních plastik evokující malé italské renesanční bronzy, cyklus zápasů lidí a zvířat připomene starověké skytské umění. Fillu ovlivnila také antická mytologie. Ovšem jeho surrealistické obrazy Hérakla, Orfea nebo Prométhea mají v sobě silnou expresivitu a grotesknost a jsou celou svou stylovou charakteristikou zcela neantické.

Krok za krokem sledujeme na skvěle vybraných obrazech Fillovu tvorbu od počátku 30. let až do jeho zatčení gestapem v září 1939. Je na nich patrné, že malíř se každý rok měnil. Ve věku 52 až 57 let přicházel na pravidelné výstavy Mánesu s novými a novými obrazy. Některé značně provokovaly publikum. Jako by měl energii a odvahu dvacetiletého mladíka.

Na výstavě v Muzeu Kampa lze Fillův osobní styl konfrontovat s díly Toyen, Jindřicha Štyrského, Františka Muziky, Vincence Makovského, Františka Janouška, Vladimíra Sychry, Aloise Wachsmana nebo Karla Teigeho.

Kampa je přímo napěchovaná obrazy, které byly zapůjčeny ze sedmdesáti soukromých i veřejných uměleckých sbírek. Některé unikáty jsou veřejnosti představeny poprvé. Škoda jen, že vedle Filly občas nevisí Picassův obraz.

 

Peter Kováč

 

Muž s hořící hřívou: Emil Filla a surrealismus Muzeum Kampa Praha, do 11. února


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru