Praha: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (nakladatelství Academia)

Nakladatelství Academia vydává druhé a podstatně rozšířené a přepracované vydání Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Poprvé se příručka objevila v roce 2004 a významně doplnila Novou encyklopedii českého výtvarného umění, kterou Academia vydala ve dvou svazcích v roce 1995 (dodatky k této encyklopedii pak vyšly r. 2006). Důležitá byla především snaha o úplnost a značná pozornost byla věnována životopisům tvůrců spojených se stavebním řemeslem a architekturou.

Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků zahrnuje osoby žijící v období od začátku 14. století až do druhé poloviny 20. století. Časový limit je dán faktem, že dochované archivní prameny vztahující se k pracovníkům na stavbách máme až z doby vlády Lucemburků. Mezníkem pro 20. století je letopočet narození do roku 1900.

Hesla, jejichž rozsah nebyl limitován, obsahují všechna dnes známá fakta, především důležité biografické údaje. K tomu čtenář najde vždy odkaz na odbornou literaturu, ale také na archivní zdroje. Autoři do medailonů totiž zapracovali nejnovější výsledky archivních výzkumů, dosud nepublikovaných. Do encyklopedie jsou zařazeni také cizinci (zejména početná řada Italů a Němců), pokud působili v Čechách a pokud naopak čeští architekti či stavitelé pracovali i mimo území dnešní České republiky, uvádí slovník i tato jejich díla.

Původní příručka se tak výrazně rozrostla. Zatímco 1. vydání mělo 763 stran, současné doplněné vydání má 1062 stran. Autorský tým vedli Pavel Vlček a Pavel Zahradník. Pavel Vlček je mj. autorem Encyklopedie českých zámků (5. vydání Libri, 2006) a spoluautorem Encyklopedie českých klášterů (společně s Dušanem Foltýnem a Petrem Sommerem, 2. vyd. Libri, 2002), podílel se také na uměleckých soupisech Prahy, které vydává Academia. Pavel Zahradník se zabývá stavebně historickými průzkumy a studiem pramenů k dějinám české architektury. S nimi spolupracovalo dalších devatenáct specialistů.

Editor Pavel Vlček k tomu v úvodu mj. uvádí: „V zásadě byly v encyklopedii použity dlouhodobě shromažďované materiály ze soukromých databází jednotlivých autorů. Autorem hesel nejstaršího období byl PhDr. Jakub Vítovský, renesanční umělci a řemeslníci byli zpracováni editorem především podle kartotéčních záznamů PhDr. Jarmily Krčálové, barokní hesla zpravidla zpracovala PhDr. Věra Naňková, některá PhDr. Pavel Vlček a PhDr. Pavel Zahradník, který již v prvním vydání doplňoval hesla 19. a 20. století a ve druhém vydání je podstatnou měrou rozšířil a doplnil hlavně o údaje z osobního života jednotlivých osob. Základ hesel nejnovějšího období byl prací PhDr. Jiřího Hilmery, doplněný o excerpci soudobých odborných a zájmových časopisů editorem encyklopedie. Do textů byly zpracovány dosud souborně nepublikované záznamy tzv. recept arcibiskupské konsistoře v Praze, jejichž rešerše vytvořil v letech 1965–1967 pod vedením PhDr Ivo Kořána tým archivářů (B. Matouš a M. Válková) a studentů. Zásluhou PhDr. Jiřího Hilmery byl také vytvořen úplný soupis všech posluchačů české techniky v Praze, i když do hesláře byli nakonec zařazeni pouze ti studenti, které známe i z jejich praxe.“

Příkladem srovnatelného encyklopedického zpracování hesel je pouze obrovský mezinárodní projekt Všeobecný lexikon umělců (Allgemeines Künstlerlexikon AKL), který vychází od roku 1983 a má dnes už 119 dílů (K. G. Saur Verlag a Verlag Walter de Gruyter). Konkrétně jsem si srovnal třeba heslo Matyáš z Arrasu. V AKL (88) ho zpracoval historik umění Christian Freigang, který k Arrasovi mj. publikoval studii Matthias vonArras, erster Baumeister der Kathedrale von Prag im Lichte neuer Forschungen (Emperor Charles IV.: Lands of the Bohemian Crown and Europe, Prag 2017, S. 161–174). V Encyklopedii architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách heslo připravil historik umění a specialista na středověké umění v Čechách Jakub Vítovský. Freigangův příspěvek má 90 řádek textu, Vítovského heslo má 162 řádek textu. Po uměleckohistorické stránce jsou oba texty srovnatelné kvalitou informací a zpracováním, Vítovský však nabízí mnohem více faktů (odvozených i z vlastního bádání) i rozsáhlejší rozbor architektonické tvorby Matyáše z Arrasu.

Nepochybně čtenář najde jisté nepřesnosti, stejně jako v každé podobně rozsáhlé příručce. Na straně 998 se například objevuje kameník "Winkelstein“ (německy svorník), působící údajně ve svatovítské huti na Pražském hradě v roce 1378, který ale nikdy neexistoval, jak nedávno zjistil archivář Marek Suchý. V účtech huti šlo o označení opracovaného kamenného stavebního prvku a písař při zapsání této položky do účtů k němu neuvedl jméno kameníka, který svorník odevzdal a dostal za něj zaplaceno. (Marek Suchý, Solutio Hebdomadaria Pro Structura Templi Pragensis. Stavba svatovítské katedrály v letech 1372–1378. Díl II., Castrum Pragense 17, Archeologický ústav AV ČR, Praha 2022)

Publikace Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách je záslužný počin a stane se nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky, historiky umění a památkáře, ale i pro všechny, kteří se zajímají o architekturu a stavební památky. Doufejme, že se někdy dočkáme i podobné encyklopedie českých architektů 20. a 21. století.

Peter Kováč

Pavel Vlček, Pavel Zahradník, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, druhé a podstatně rozšířené a přepracované vydání, Academia, Praha 2023, doporučená cena 1600 Kč (na e-shopu nakladatelství 1280 Kč), ISBN 978-80-200-3261-4

Internet:

https://www.academia.cz/encyklopedie-architektu-stavitelu-zedniku-a-kameniku-v-cechach-2-dopl-vydani--vlcek-pavel--academia--202