knižní novinky detailpraha: erb českých králů – zajímavá práce z řady opera facultatis theologiae catholicae universitatis carolinae pragensis. historia et historia artium (nln)

Praha: Erb českých králů – zajímavá práce z řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium (NLN)

Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy vydal v Nakladatelství Lidové noviny již dvacátý osmý svazek své řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium, kterým je práce Štěpána Valeckého „Erb českých králů. Zobrazování českého znaku v době Přemyslovců a Lucemburků“.

Českému znaku byla a je věnována velká pozornost, přesto se jeho vývoji doposud nedostalo souhrnného zpracování. Štěpán Valecký se rozhodl představit pokud možno co nejucelenější přehled vývoje zobrazování českého znaku ve středověku. Látku se pokusil pojmout nově, propojit heraldický pohled s kunsthistorickým rozborem.

Zobrazování erbu českého krále hrálo velice významnou roli. Často se pak objevovalo i na středověkých uměleckých dílech vysoké kvality, z nichž se nám některá dochovala až do současnosti, kdy je znak s českým dvouocasým lvem stále platným symbolem české státnosti.

V úvodních kapitolách přibližuje autor dosavadní literaturu, na niž navazuje, a obě pro české země významné heraldické figury, orlici a lva, které celkově mají v heraldice dominantní postavení.

V následujících kapitolách mapuje panovnickou heraldiku na našem území. Svůj výklad začíná od raných zobrazení tradičních českých heraldických figur přes první použití figury dvouocasého lva až po dobu vlády králů z rodu Lucemburků.

Podrobněji se nejprve věnuje na základě dochovaných vizuálních pramenů, zejména mincí a pečetí panovnické symbolice 12. století. Bylo to období, kdy se vedle sebe objevovaly obě výše zmíněné figury. Orlice byla symbolem postavení a legitimity českého panovníka (vliv kultu sv. Václava), lev byl pak vyjádřením rodu. Je velice zajímavé, že se lev nejprve objevoval u vedlejších větví rodu Přemyslovců.

Prvním panovníkem, o jehož panovnické symbolice Valecký pojednává podrobněji, je Přemysl Otakar I. Dvouocasý lev se pak poprvé zřetelně objevuje až u Přemysla Otakara II., který jej použil, aby se pravděpodobně odlišil od svých předchůdců. Novou figurou dvouocasého lva snad mohl vyjadřovat i svou vazbu k císařskému rodu Štaufů, z něhož pocházela jeho matka. Jeden ocas by tedy odkazoval na jeho štaufský původ, druhý pak na příslušnost k rodu bájného Přemysla Oráče.

Orlice se dostala do pozadí, jelikož došlo k oslabení svatováclavského kultu, s nímž byla spjata. Odkaz na sv. Václava se však objevuje alespoň v klenotu českého erbu v podobě orlího křídla. Dvouocasý lev se velice rychle ustálil jako heraldická figura spojená s českými králi i českými zeměmi. Za vlády Lucemburků, přesněji od panování římského císaře a českého krále Karla IV. se pak vedle českého lva objevuje ve velkém i říšská orlice. Jeho syn Zikmund Lucemburský pak začal jako římský císař používat figuru dvouhlavého orla.

Významnou a hlavně neoddělitelnou součástí každého erbu byl a je štít, jehož tvar prošel rovněž vývojem. Heraldická figura byla přizpůsobována tomuto tvaru a musela být proto upravována a stylizována. Dvouocasý lev pak musel pokud možno vyplňovat co největší prostor štítu, aby byl dobře viditelný a už z dálky „čitelný“.

Velkým kladem publikace je její bohatý obrazový doprovod, který má dvojí podobu. Přímou součástí textu jsou černobílé kresby zmíněných zobrazení českého znaku. Velice bohaté jsou pak i barevné obrazové přílohy, které čítají padesát položek. Škoda jen, že se nedostalo na všechna zmíněná dochovaná vypodobnění znaku českých panovníků.

Štěpán Valecký si předsevzal nelehký úkol a pokusil se o první ucelené představení dostupných heraldických památek nejen v historickém, ale i uměleckohistorickém kontextu jejich vzniku, což se mu bezpochyby povedlo. A i když pravděpodobně asi nepostihl úplně všechny dochované varianty znaku českých králů, je jeho práce významným počinem, na nějž budou moci navázat další badatelé.

 

Marek Zágora

 

Štěpán Valecký, Erb českých králů. Zobrazování českého znaku v době Přemyslovců a Lucemburků, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXVIII, Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2018, 200 stran, doporučená cena 239 Kč

 

Obsah:

Úvodem

K literatuře

Heraldika

Figura orlice a lva

Počátky české panovnické symboliky

Přemysl Otakar I.

Václav I.

Přemysl Otakar II.

Václav II.

Václav III.

Jan Lucemburský

Karel IV.

Václav IV.

Zikmund Lucemburský

Závěrem

 

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/erb-ceskych-kralu-zobrazovani-ceskeho-znaku-v-dobe-premyslovcu-lucemburku/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru