Praha: Futuristické manifesty – jedinečná česká antologie k počátkům umělecké avantgardy (Academia)

Během Benátského bienále v roce 1986 se otevřel nově rekonstruovaný palác Palazzo Grassi velkolepou výstavou věnovanou italskému futurismu, kterou připravil Pontus Hultén. Po expozici dodnes zůstal 650stránkový italský a anglický katalog Futurism & futurisms velkého formátu, který představuje tento avantgardní směr do všech detailů v literatuře, výtvarném umění, divadle, architektuře i v designu.

Po léta se český zájemce mohl s futurismem seznámit prostřednictvím knihy Maria De Micheliho Umělecké avantgardy dvacátého století (SNKLU 1964) nebo původní české publikace Dušana Konečného Futurismus (Odeon 1974), kde pozornost byla upřena na futurismus italský a ruský. Zásluhou nakladatelství Academia nyní vychází obsáhlá kniha Futuristické manifesty.

Název nevystihuje plně to, co kniha nabízí. Jde totiž o velmi dobře připravenou příručku, která se zabývá všemi historickými texty, které nám přiblíží italský futurismus z hlediska literatury, výtvarného umní, poezie, divadla, kinematografie, hudby a architektury. Tento široký záběr je užitečný pro komplexní pochopení celého futuristického hnutí.

Klíčovou roli sehrával Filippo Tommaso Marinetti, básník, prozaik a dramatik a teoretik futurismu. Narodil se italským rodičům v Egyptě, studoval v Itálii a ve Francii. V Paříži v roce 1909 francouzsky publikoval první Futuristický manifest, který bývá považován za první programové prohlášení v dějinách avantgardy. Vyšel jako úvodník v prestižním deníku Le Figaro.

Marinetti byl radikální. Základem umění bude podle něj troufalost, odvaha a vzpoura. Chce oslavit agresivní pohyb, horečnou nespavost, políček a ránu pěstí. Nádheru světa obohatila estetika rychlosti: řvoucí automobil je krásnější než Niké Samothrácká! Válka je hygiena světa a opěvování si zaslouží davy zmítané prací, rozkoší nebo vzpourou.

„Právě v Itálii vyhlašujeme tento převratně násilnický a žhářský manifest, jímž dnes zakládáme futurismus, neboť chceme Itálii zbavit sněti profesorů, archeologů, ciceronů a antikvářů. Itálie byla příliš dlouho velkým bleším trhem. Chceme ji osvobodit od nesčetných muzeí, která ji pokrývají nesčetnými hřbitovy.“

Avantgarda byla původně vojenský termín, který označoval jednotky určené k boji v první linii dotyku s nepřítelem. Oním nepřítelem měla být pro moderní umělce i tradice. Proto italští futuristé ve svých manifestech vyzývali k vypálení nejslavnějších muzeí umění. Jen tak lze strhnout omezující okovy dějin umění. Filippo Tommaso Marinetti v Manifestu futurismu píše: „Obdivovat starý obraz znamená ronit svou sensibilitu do náhrobní urny, místo abychom ji v divokých výtryscích tvorby a činu vrhli dopředu. Cožpak vskutku chcete podlomit své nejlepší síly neužitečným obdivováním minulosti, odkud vycházíte nutně vyčerpáni, zmenšeni a pošlapáni?“ (s. 87)

Zajímavé je, že ve škole Bauhaus, meziválečném symbolu evropské avantgardy, naopak švýcarský malíř a teoretik Johannes Itten vedl tzv. Vorkurs a učil tam studenty, že díla gotických a raně renesančních mistrů mohou být zdrojem výtvarných nápadů a velkého poučení. Jejich důkladná analýza dokáže uvolnit ve studentovi jeho vlastní tvůrčí potenciál. Studentům rozdával reprodukce obrazů Mistra Franckeho, Cranacha, Grünewalda, Simoneho Martiniho nebo Giotta, aby se na jejich základě poučili ohledně kompozice a výtvarné skladby, pochopili výtvarné záměry, způsob vizuálního myšlení, odhalili nejzákladnější principy tvoření.

Ať futuristé vyzývali jakkoli k podpálení slavných obrazáren se starými mistry, nevím, zda Marinettiho někdy chytili v Louvru s připravenými zápalkami. Asi nikoliv. Šlo o slova, burcující manifestační výzvy, sloužící k probuzení mladých italských umělců. A vliv to mělo ohromný – zejména v malířství i v poezii.

Publikace přináší nejvýznamnější futuristické manifesty. Jejich hlavním autorem je zakladatel hnutí Filippo Tommaso Marinetti, ale podíleli se na nich i další umělci, například sochař a malíř Boccioni, malíři Carrà, Severini, Russolo, Depero, hudebník Balilla Pratella či architekt Sant’Elia. Jiří Pelán a Zora Obstová jako překladatelé odvedli obrovský kus práce a připravili zcela vzornou překladovou českou edici. Zdá se mi dokonce, že je lepší než anglická antologie Futurism: An Anthology, kterou připravili Lawrence Rainey, Christine Poggi, a Laura Wittmanová a vyšla v roce 2009 v nakladatelství Yaleovy univerzity.

Dokumentární texty jsou bohatě komentovány, dokonce z původních zdrojů jsou pozorně identifikovány drobné změny, třeba mezi francouzskou a italskou verzí manifestu. Závěr knihy patří encyklopedii více než stovky umělců, kteří spojili alespoň část svého života s futurismem. Pro každého, kdo se zajímá o umělecké avantgardy 20. století, je kniha zcela základní příručkou.

Peter Kováč

Marinetti Filippo Tommaso a další, Futuristické manifesty, editoři a překladatelé Jiří Pelán a Zora Obstová, 608 stran, Academia Praha 2022, cena 650 Kč (v prodejnách nakladatelství 520 Kč), ISBN 978-80-200-3310-9

Internet:

https://www.academia.cz/futuristicke-manifesty--marinetti-filippo-tommaso--academia--2022