Praha: Gens fera. The Wild Men in the System of Border Decoration of the Bible of Wenceslas IV – zajímavá studie k výzdobě bordur Bible Václava IV.

V zatím posledním čísle časopisu UMĚNÍ vyšla velice zajímavá studie Milady Studničkové nazvaná „Gens fera. The Wild Men in the System of Border Decoration of the Bible of Wenceslas IV“ (s. 214-236).

Jak napovídá název studie, největší pozornost je věnovaná divým mužům okrajové výzdoby stránek proslulé Bible Václava IV. Autorka ale čtenáře postupně seznamuje se všemi emblémy, jež se objevují v dochovaných rukopisech knihovny římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků. Některé z těchto emblémů najdeme je i na stavbách z Václavovy doby (Točník, Staroměstská mostecká věž).

Diví muži porostlí srstí různé barvy, s dlouhými vlasy a vousy byli většinou odvozováni z antické tradice satyrů. Interpretováni pak byli jako symbol nespoutané přírodní síly a sexuální touhy. Proč ale byli namalováni do královy luxusní Bible?

Studie Milady Studničkové dokládá, že středověcí diví muži, resp. lidé byli do značné míry produktem teologické reflexe, založené na biblické exegezi. Jejich jednotlivá zobrazení ve Václavově bibli nemohou být vytrhávána z kontextu, ale naopak úzce souvisejí s textem daného folia a také s ostatními figurami, které je doprovázejí: král, lazebnice, točenice, ledňáček, písmena „e“, „w“ nebo heraldické motivy (erbovní štíty římského a českého krále, heraldická zvířata).

Autorka propojením jednotlivých vyobrazení divých mužů s biblickými texty došla k závěru, že se váží k několika vybraným tematickým okruhům. Prvním je motiv vlasů a chlupů, jež symbolizují mimo jiné tělesnost, smrtelnost a hříšnost. Další okruh významů se pak váže k divokosti a hlavně neposlušnosti (hřešící lid). Bůh „krotí divoký lid“ zákony, které jsou symbolizovány točenicí, kterou mívají diví muži uvázanou např. kolem hlavy nebo pasu.

Jednotlivé bordurové scény jsou podle Milady Studničkové jakýmisi „obrazovými glosami“, jejichž prostřednictvím jsou aktualizovány pasáže z Bible, jež mají vztah k různým aspektům vlády a také spásy. Jsou reakcí na nastalou situaci v zemi, kdy se římský a český král dostal do svízelné situace, do které ho dostal „neposlušný lid“ (dvojí zajetí v letech 1394 a 1402). Václav IV. je v Bibli prezentován jako skutečný dědic Karla IV. a právoplatný král v Českém království i v Říši.

Musíme si uvědomit, že se nám již nikdy nepodaří úplně porozumět všem symbolům okrajové výzdoby Václavovy bible. Již ve Václavově době rozuměl všem mnohovrstevným symbolům pouze omezený okruh králových nejbližších dvořanů. Jak píše Milada Studničková, jejich srozumitelnost a víceznačnost je záměrná a patří do oblasti elitního „tajného vědění“, které pomáhalo spoluvytvářet charisma a moc panovníka.

Marek Zágora

Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, ročník LXII, 2014, č. 3, cena 99 Kč

Internet:

http://www.umeni-art.cz/cz/default.aspx