Praha: Gotická sbírka je chloubou pražské Národní galerie, ale co s ní chce vedení galerie udělat?

Záměr nového vedení pražské Národní galerie uskutečnit přesun sbírky českého gotického umění z Anežského kláštera do Salmovského paláce na Pražském hradě vzbudil mezi českými a moravskými odborníky pobouření a jednoznačný i odhodlaný odpor. Svědčí o tom i tato malá anketa mezi nejvýznamnějšími znalci gotiky a renesance:

Historik umění Prof. PhDr. Ivo Hlobil:

„Sbírka českého středověkého umění je to nejcennější, co Národní galerie vlastní. Přemístění do nevhodných prostor Salmovského paláce by znamenala její znehodnocení. Jak sem vměstnat světoznámé obrazy Vyšebrodského a Třeboňského mistra, kamenné tympanony z e svatojiřské baziliky a Týnského kostela či další rozměrná, kontextuálně náročná díla?

Nebo se už počítá s tím, že mnoho z nich po restitucí Národní galerie předá katolické církvi, jak recentně naznačily Lidové noviny? Chyběla jen úvaha o vzniku velkého Arcidiecézní ho muzea v klášteře sv. Jiří. Ale to je otázka budoucích právně a ekonomicky složitých rozhodnutí. Většinu z těchto děl Národní galerie nabyla před rokem 1948.

Neznám historika umění - medievistu, který by se zamýšlenou dislokací české gotiky souhlasil. Jde o interní rozhodnutí Národní galerie v Praze, snad ještě ne definitivní. Není známo, proč se upustilo od prvotního záměru přenést do Salmovského paláce sbírku 19. století."

Historik umění Prof. PhDr. Pavel Kalina:

„Jak gotika, tak baroko měly zůstat v klášteře sv. Jiří. Když už došlo k přestěhování českého baroka do Schwarzenberského paláce, pak chápu snahu mít obě sbírky vedle sebe. Budova Salmovského paláce mi ale připadá pro sbírky gotického umění nevhodná, resp. mnohem méně vhodná než Jiřský či Anežský klášter.

 Hrozí cosi podobně nepovedeného, jako je právě instalace baroka ve Schwarzenberku. Navíc nechápu snahu neustále s galerijními sbírkami hýbat. Pro velké sbírky starého umění je normální instalace dlouhodobě neměnit, celkem logicky vzhledem k přirozenému konzervativismu návštěvníků (viz Kunsthistorisches Museum ve Vídni a Bernhardovi Staří mistři). Instituce jako Národní galerie by měly obecně podporovat spíš tradice, než ambice."

Historik umění Doc. PhDr. Jiří Fajt:

„Před nedávnem jsem se zúčastnil panelové diskuze týkající se dalšího osudu středověké sbírky v klášteře sv. Anežky České. Ve velmi reprezentativním zastoupení zde zástupci odborné veřejnosti diskutovali návrh nového vedení NG na její přemístění do Salmovského paláce na Hradčanském náměstí. Myslím, že výsledek hovoří jasnou řečí - nebyl zde totiž jediný host, který by tuto myšlenku podpořil! Osobně jsem přesvědčený o tom, že skutečně není jediného vážného důvodu, který by přemístění středověkého umění z jednoho z nejstarších středověkých architektonických areálů v Praze ospravedlňoval. Klášter sv. Anežky České patří i přes absenci odpovídající propagace k nejnavštěvovanějším galerijním expozicím vůbec a jak potvrdilo i vedení NG, případné nebezpečí zaplavení areálu spodní vodou bylo stavebně-technickými opatřeními natolik eliminováno, že dnes nepředstavuje vážnější riziko.

Salmovský palác ale není nic jiného než klasicistní nájemní dům, čemuž odpovídá i prostorová dispozice a velikost jednotlivých, za sebou řazených malých místností, někde dokonce se zachovaným dobovým vybavením jako třeba parketami, kachlovými kamny, lustry či tapetami. Nechci chodit za deskovými obrazy mistra Theodorika nebo Třeboňského oltáře do vinohradského činžáku! Salmovský palác ale přesně tento zážitek nabízí a nic jiného...

Doufejme, že vedení NG nevnímalo nedávné panelové diskuze jako pouhou formalitu, která nasytí hlad odborné veřejnosti po diskutování a pořadateli poskytne klid pro realizaci z odborného hlediska více jak problematického návrhu. Mnohem spíše než novou dislokaci dlouhodobých expozic bych však od kolegů v NG očekával předložení strategie dlouhodobého rozvoje, který by k veřejné rozpravě nabídnul koncept základního směřování naší nejdůležitejší sbírkové instituce v kontextu české a evropské muzejní scény."

Dodatek:

Přesunout sbírku gotického umění z Anežského kláštera do Salmovského paláce doporučila v březnu 2012 vedení Národní galerie pracovní skupina ve složení Olga Kotková, Šárka Leubnerová, Roman Musil, Tomáš Pospiszyl, Nikolaj Savický, Lubomír Slavíček, Libor Šturc, Vít Vlnas a Tomáš Winter. O přesunu gotiky do Salmovského paláce se uvažovalo, už když galerii řídil jako generální ředitel Milan Knížák.

PhDr. Peter Kováč

Dokumet k přesunu sbírky do Salmovského paláce:

http://www.stavitele-katedral.cz/detail-novinky/dokument-bez-komentare-doporuceni-pracovni-skupiny-ke-koncepci-stalych-expozic-narodni-galerie-v-praze-ze-dne-26-brezna-2012/