Praha: Gotické umění v jihozápadních Čechách - repríza plzeňské výstavy Obrazy krásy a spásy v Národní galerii v Praze

Národní galerie v Praze připravila poměrně dosti redukovanou variantu výstavy, která byla letos senzací v Západočeské galerii v Plzni. Pod názvem Obrazy krásy a spásy představuje významná díla gotického umění v jihozápadních Čechách. Výběr deskových obrazů a soch je představen veřejnosti ve Šternberském paláci v Praze na Hradčanském náměstí. Výstava potrvá do 6. července.

Peter Kováč

Foto: Peter Kováč

Naše recenze plzeňské výstavy:

http://stavitele-katedral.cz/plzen-vystava-obrazy-krasy-a-spasy-o-pozdni-gotice-v-jihozapadnich-cechach-v-plzenskych-masnych-kramech/

Oficiální tisková zpráva Národní galerie:

GOTIKA V JIHOZÁPADNÍCH ČECHÁCH

OBRAZY KRÁSY A SPÁSY

Výstavu připravila Národní galerie v Praze, Sbírka starého umění ve spolupráci s Západočeskou galerií v Plzni a s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Autoři: Michaela Ottová, Jan Royt

Spolupráce: Petr Jindra

Kurátorka: Olga Kotková

Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky starého umění

Místo konání: Šternberský palác, II. patro

Datum konání: 27. března 2014 – 6. července 2014

Výstava Gotika v jihozápadních Čechách: Obrazy krásy a spásy představuje soubor pozdně gotických uměleckých děl, jenž byl s mimořádným úspěchem představen v Západočeské galerii v Plzni. Vystavení děl z období doznívajícího středověku (15.–16. století) z jihozápadních Čech vyvolalo senzaci – v celé historii Západočeské galerie (založené roku 1953) tato expozice přilákala nejvyšší, rekordní počet návštěvníků.

V Národní galerii v Praze je z této přehlídky představen výběr obrazů a soch, který přesně ukazuje, proč pozdně gotické umění z  jihozápadních Čech vzbuzuje takovou pozornost, a dokládá, že prezentace tohoto souboru působí na diváky jako magnet.

Území jihozápadních Čech je v jagellonském období spojeno především s majetkovou expanzí mocného šlechtického rodu Švihovských z Rýzmberka a růstem rodových dominií dalších jim příbuzných rodů (páni z Rýzmberka a Dolan, Rožmitálové, Černínové z Chudenic).

Členové těchto rodů vlastnili rozsáhlá území, zastávali v zemi nejvyšší funkce a patřili mezi nejbohatší osobnosti v Českém království. Jejich obrovský politický vliv sílil i díky šikovné úvěrové politice; mezi nejvýznamnější dlužníky patřili oba jagellonští králové Vladislav a Ludvík.

Král navíc pobýval převážně v Uhrách, takže v Čechách faktická moc spočívala v rukou nejvyšší šlechty, z níž výsadní postavení náleželo právě oběma zmíněným rodům. Jejich vysoký společenský statut se projevoval i prostřednictvím rozsáhlé donátorské činnosti; staly se největšími objednavateli v oblasti jihozápadních Čech a jejich umělecká reprezentace dosáhla v rámci Českého království té nejvyšší úrovně.

Koncept výstavy proto ukazuje umělecká díla vzniklá pro objednavatele již zmíněných šlechtických rodů, především Švihovských z Rýzmberka – např. Epitaf Půty Švihovského z roku 1504 či dochované části původního oltářního vybavení hradního kostela na Rabí z roku 1498.

Druhou část výstavy tvoří díla, jež za svůj vznik vděčí městům. Mezi největší objevy výstavy patří dosud neznámé reliéfy hlavního oltáře děkanského kostela v Klatovech s náměty z Kristova dětství. Monumentální řezby vynikající výtvarné kvality ve stylu tzv. podunajské školy vznikly po roce 1521 v bavorském Pasově, kde je objednala klatovská městská rada.

Pro hlavní oltář městského kostela v Kašperských Horách vznikla trojice soch, z nichž ústřední Panna Marie s Ježíškem se stala znakem výstavy. V okolí města Kašperské Hory se nalézala největší ložiska zlata a díky jeho těžbě a distribuci dále do Čech a do Evropy bohatla i města podél Zlaté stezky.

Světem vlastních původců artefaktů, tj. řezbářů, malířů a dalších řemeslníků, se zabývá třetí část výstavy s názvem Fenomén řezbářských dílen. Na základě unikátní konfrontace vystavených děl Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova a Mistra Oplakávání Krista ze Žebráku z první čtvrtiny 16. století (Oplakávání Krista z hradu Zvíkov, Oplakávání Krista ze Žebráku) lze poodhalit způsoby organizace řezbářské práce a formování výtvarné tradice na základě sdílení a předávání stylových forem.

Tato dvě Oplakávání patří k ikonickým dílům naší pozdní gotiky a v Národní galerii jsou spolu představena vůbec poprvé, a to díky pochopení a podpoře zapůjčovatelů, kteří byli výstavě maximálně nápomocni. Vystavení obou Oplakávání také umožňuje sledovat rozdíly v přístupu dvou největších uměleckých osobností „české“ pozdní gotiky – tj. mezi Mistrem Oplakávání Krista ze Zvíkova a Mistrem Oplakávání Krista ze Žebráku.

Část názvu výstavy – Obrazy krásy a spásy – spojuje tři termíny. Termín „obrazy“ odkazuje ke středověkému souhrnnému označování soch a obrazů pojmem „imagines“. Dnes nám tyto obrazy přinášejí především zážitek krásy, zatímco původní, středověký divák si je spojoval s nadějí ve spásu své duše.

K projektu připravuje nakladatelství Arbor Vitae rozsáhlou publikaci, na níž pracoval tým odborníků především z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Výstavu doprovází bohatý program přednášek a prohlídek, který i s účastí autorů expozice připravuje lektorské oddělení Národní galerie v Praze.

Mediální partneři:

Česká televize, Hospodářské noviny, IHNED.cz, Český rozhlas, Prague Events Calendar, Anopress IT

Technologický partner:

Samsung

Šternberský palác

Hradčanské nám. 15

118 00 Praha 1

VSTUPNÉ V RÁMCI STÁLÉ EXPOZICE:

základní 150 Kč

snížené 80 Kč

rodinné 200 Kč

školní skupina 20 Kč / žák