Praha: Hledání nové Evropy - kolektivní monografie o projektu Jiřího z Poděbrad

Historický ústav Akademie věd ČR vydal publikaci „Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího“ věnovanou jednomu z nejznámějších politických projektů českých dějin, od jehož zrodu uplynulo v roce 2014 již 550 let. Velkolepá vize nové organizace křesťanské Evropy, kterou se krátce po polovině 15. století snažili uskutečnit diplomati českého krále Jiřího z Poděbrad, bývá často označována za předzvěst moderních mezinárodních institucí, které vznikly o téměř pět století později – Organizace spojených národů a Evropské unie.

V září 2014 připomněla výročí projektu i stejnojmenná mezinárodní konference, která se konala v Poděbradech. Hlavním výsledkem výzkumu je ale kolektivní monografie, jež je dílem převážně českých odborníků několika vědních oborů, kteří se pokusili nově a hlavně z nejrůznějších úhlů pohledu zamyslet nad celou diplomatickou akcí a připomenout její klíčové aspekty. Zvýšený důraz je navíc kladen na jejich historický kontext.

Celkem dvanáct textů je rozděleno do tří oddílů. První z nich zařazuje projekt Cultus pacis do historického kontextu. Petr Čornej se věnuje české problematice v letech 1436-1464, navíc v závěru nastiňuje i vývoj poté. Ukazuje, jak byly husitské Čechy vnímány a jak se kališnický král Jiří z Poděbrad snažil změnit postavení „své“ i svých zemí v rámci tehdejší Evropy.

Jaroslav Boubín ve svém příspěvku přibližuje samotný projekt, jehož původní myšlenka se zrodila již v roce 1461. Jiří z Poděbrad sledoval i osobní cíle. Jedním z hlavních cílů českého krále bylo opětovně integrovat české země do západokřesťanského společenství. Konečná verze projektu pak měla podobu předmluvy a multiraterální smlouvy s třiadvaceti body, v nichž bylo obsaženo vše podstatné. Ze smlouvy je zřejmé, o jak výjimečný projekt se ve skutečnosti jednalo.

Projekt ale nakonec nezískal potřebnou podporu, což bylo mimo jiné dáno i nerespektováním autority papeže a císaře. Samotný projekt v mnoha ohledech předběhl svou dobu. Karel Malý věnuje pár poznámek právní povaze textu projektu. Došel k závěru, že text je právnicky promyšlený a dokonce překračuje právní kulturu své doby. Navíc se jedná o významné svědectví úrovně právnického myšlení 15. věku.

Prostřední oddíl je věnován pojmu mír a mírové diplomacii husitského krále Jiřího z Poděbrad. Pojem mír je nejprve představen na základě dochované staročeské slovní zásoby. Samotný termín měl velice široký „obsah“, což dokazuje mimo jiné i příspěvek Oty Halamy o pojmech pokoje a míru u Jana Rokycany. Zdeněk Beran nahlíží na projekt z pohledu vnitrozemských landfrýdních spolků, s nimiž byl Jiří z Poděbrad výrazně spjat. Landfrýdy měly stejný cíl jako připravovaná organizace evropských panovníků: péči o vnitřní mír, pořádek a společnou obranu před útočníkem z vnějšku. Přesto se jedná o dvě zcela odlišné instituce.

V poslední části přináší Pavel Soukup srovnání projektu na společnou obranu proti Turkům s křižáckými projekty 15. století na vytlačení muslimů ze svatých míst. Tractatus pacis Jiřího z Poděbrad je plánem protiturecké organizace, v němž však „mírová ideologie a rétorika zastínila boj proti Turkům“. Významná pozornost je věnována Deníku panoše Jaroslava, jenž líčí cestu českého poselstva pod vedením Albrechta Kostky z Postupic a Antonia Mariniho v roce 1464 do Francie a zpátky. Jedná se o jedno ze tří česky psaných děl o poselstvech z doby Jiřího z Poděbrad. Základem textu, který se nám dochoval pouze v jednom rukopisu, se staly každodenní poznámky, které autor po svém návratu rozpracoval do konečné podoby. Dílo je to vskutku výjimečné a zajímavé, o čemž svědčí i jeho četné překlady do cizích jazyků.

Známý polský medievista Wojciech Iwańczak přibližuje polsko-české vztahy v 15. století, kdy došlo ke sblížení husitských Čech s Polskem. Antonín Kalous se věnuje středovýchodní Evropě a sleduje integrační tendence, které byly patrné na různých úrovních (politická, kulturní, náboženská). Samotný projekt Jiřího z Poděbrad pak měl propojit nejen svářící se země střední Evropy. Poslední příspěvek je věnován identitě pozdně středověké Evropy, kdy byla ohrožována Turky. V 15. století vzniklo několik projektů evropského míru a integrace Evropy, z nichž nejznámější je bezpochyby projekt českého krále.

Velkým kladem publikace je zařazení překladu textu multilaterální smlouvy a nejnovější edice nejstaršího původního českého cestopisu, Deníku panoše Jaroslava, opatřené poznámkami a staročeským slovníčkem.

Kolektivní monografie „Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího“ představuje širší veřejnosti na svou dobu výjimečný projekt českého krále Jiřího z Poděbrad, který v mnohém předběhl svou dobu. Jednotlivé příspěvky hodnotí projekt z mnoha různých úhlů pohledu a ujasňují místo, které mu v historickém vývoji náleží.

Marek Zágora

Jaroslav Boubín a kol., Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Řada A - Monographia, sv. 65, Historický ústav, Praha 2015, 292 stran, doporučená cena 546 Kč, cena na stránkách Historického ústavu 329 Kč

Internet:

http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/novinky.ep/

Obsah:

PROJEKT KRÁLE JIŘÍHO A JEHO HISTORICKÝ KONTEXT

Petr Čornej, Jiří Poděbradský a česká otázka v mezinárodním kontextu let 1436-1464

Jaroslav Boubín, Projekt krále Jiřího. Jeho geneze, proměny a ztroskotání

Karel Malý, Právní povaha mírového návrhu krále Jiřího z Poděbrad

Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu Přeložil Jaromír Kincl

(KŘESŤANSKÝ) MÍR – KLÍČOVÝ TERMÍN A IDEOVÝ SVORNÍK PROJEKTU

Petr Nejedlý, Pojem míru ve světle staročeské slovní zásoby

Ota Halama, Pojmy pokoje a míru u mistra Jana Rokycany

Zdeněk Beran, Landfrýdy v pozdně středověkých Čechách. Poznámky k textu Poděbradova mírového projektu

Martin Šandera, Mírová diplomacie Jiřího z Poděbrad

ROZDĚLENÉ ČECHY V ROZDĚLENÉ EVROPĚ: SETKÁVÁNÍ A KONFRONTACE

Pavel Soukup, Organizační aspekty boje proti „nevěřícím“ v křižáckých projektech 15. století

Ivana Baboučková – Jaroslav Boubín, Nejstarší český cestopis

Ivana Baboučková – Jaroslav Boubín, Edice

Wojciech Iwańczak, Polsko-české sousedství na konci středověku

Antonín Kalous, Středovýchodní Evropa na konci středověku: vývoj mezi konfliktem a integrací

Petr Hlaváček, „Europa, id est patria“: církevně-politická reflexe Evropy a evropské identity na sklonku středověku