Praha: Ideální panovník? Dvě tváře Karla IV. - hlavní téma dubnového čísla časopisu Dějiny a současnost

Hlavní téma dubnového čísla časopisu „Dějiny a současnost“ je zasvěceno osobnosti římského císaře a českého krále Karla IV., od jehož narození uplyne letos v květnu sedm set let. Tématu jsou věnovány celkem čtyři příspěvky předních odborníků, historiků a historiček, a jak naznačuje název tématu – Ideální panovník? Dvě tváře Karla IV. - nahlížejí Karla IV. z nových úhlů pohledu. Jejich texty jsou jasným důkazem, že interpretace života „otce vlasti“ není u konce, ale naopak má stále co nabídnout.

Karel IV. byl velice schopným vladařem, jenž kladl velký důraz na propagandu, jejímž prostřednictvím dával najevo, že právě on je vyvoleným vládcem. I proto byl a je stále vnímán jako ideální panovník, i když se od svých současníků zase až tak moc nelišil. Navíc si musíme uvědomit, že Karla IV. jinak vnímáme u nás, jinak na něj pohlížejí Němci, Italové či Francouzi.

Robert Antonín, autor úžasné práce „Ideální panovník českého středověku. Kulturně-historická skica z dějin středověkého myšlení“ (2013) se zabývá Karlem IV. v souvislostech s ideálem panovnické moci. Přibližuje Karlovu sebeprezentaci, ukazuje, jaký byl panovnický ideál jeho doby. Ten ovlivňoval i on sám jako autor, inspirátor a pravděpodobně i jako korektor literárních děl. Karel se v dochovaných textech „prezentoval“ jako moudrý král (rex sapiens), vzdělaný vladař, který umí číst a psát (rex litteratus), zbožný král (rex pius), král spravedlivý (rex iustus) a jako král – mírotvůrce (rex pacificus). Karel se tak stal spolutvůrcem svého ideálního obrazu, který přežívá mimochodem i ve formě jím objednaných uměleckých děl a velkolepých staveb (Karlův most, Svatovítská katedrála, Karlštejn) až do současnosti.

Profesorka Lenka Bobková se věnuje Karlovu pobytu v Itálii v letech 1331 až 1333, kdy získal první vladařské, válečné a diplomatické zkušenosti. I když je plán vytvoření lucemburské signorie na severu Itálie spojován hlavně s Karlovým otcem Janem Lucemburským, je pravdou, že více času v sledovaném období strávil v zemi kralevic Karel než jeho otec. Nejvíce informací o jeho pobytu v severní Itálii máme z jeho autobiografie (Vita Caroli), v níž najdeme hned několik událostí, které se mu hluboce vryly do paměti.

Lenka Bobková ale cituje i výpovědi kronikářů italských měst, které jsou rovněž docela zajímavé. Mezi události, které jej ovlivnily, patří pokus o jeho otrávení v Pavii krátce po jeho příjezdu do Itálie. Dále první vojenský úspěch u pevnosti San Felice v den sv. Kateřiny roku 1332 a zejména pak „proslulý“sen v Terenzu. V roce 1333 nakonec Itálii opustil a zamířil do Českého království. Do Itálie se pak znovu vydal na podzim roku 1354, kdy směřoval do Říma na císařskou korunovaci.

Autorem třetího textu je Václav Žůrek, jemuž letos vyjde kniha o Karlu IV. (Karel IV. Portrét středověkého vládce, NLN). Karla IV. představuje jako moudrého vládce, jak se i samotný císař a český král prezentoval. Obraz moudrého vládce dotvářeli i moudří a schopní rádcové, kterými se obklopoval (kupř. Arnošt z Pardubic, Jan ze Středy) a také vzdělanci a literáti, kteří se svými texty na tomto obrazu významně podíleli (kupř. Jindřich z Mügelnu).

Karel IV. jako moudrý vladař je spjat i s pražskou univerzitou, i když ve skutečnosti během své vlády udělil různá privilegia minimálně dalším sedmi univerzitám. U Karla IV. byla dále zdůrazňována jeho znalost několika jazyků a navíc sám proslul i jako spisovatel. V Karlově době nebylo vůbec výjimečné ani jeho srovnávání se starozákonním králem Šalamounem, jenž proslul rovněž svou moudrostí.

Poslední text Pavlíny Cermanové je zasvěcen proroctvím, snům a zázrakům jako prostředkům reprezentace Karlovy vyvolenosti ke vládě. Karel kladl velký důraz na svou předurčenost k vládě. Neznámějším prorockým snem, který Karla určitě ovlivnil, byl výše zmíněný sen v Terenzu z 15. na 16. srpna 1333 popsaný ve „Vita Caroli“. Ze zázraků, které byly důkazem jeho legitimity, vzpomeňme např. zázrak s prstem sv. Mikuláše, který popsal Jan Marignola ve své Kronice Čechů. Důležitou roli v utváření obrazu vyvolenosti Karla IV. pak hrála i apokalyptická proroctví, a to v písemné i obrazové podobě.

Všechny příspěvky dubnového čísla časopisu Dějiny a současnost jsou velice zajímavé a podnětné, doufejme, že se v roce sedmistého výročí Karlova narození dočkáme i mnoha dalších.

Marek Zágora

Dějiny a současnost 4/2016, Ideální panovník? Dvě tváře Karla IV., 52 stran, cena 69 Kč

Texty k hlavnímu tématu:

Robert Antonín, Karel IV. a ideál panovnické moci

Lenka Bobková, Mladík vyvolený Bohem k úspěchu. Karel Lucemburský v Itálii

Václav Žůrek, „Bůh Tě vyzdvihl nad ostatní, a proto musíš být moudřejší než oni“. Obraz Karla IV. jako mudrce na trůně

Pavlína Cermanová, Proroctví, sny a zázraky. Reprezentace Karlovy vyvolenosti ke vládě

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/dejiny-soucasnost-042016-idealni-panovnik-dve-tvare-karla-iv/