Praha: Jana z Arku – objevná monografie francouzské historičky Colette Beauneové (Karolinum)

Edice Medievistika Nakladatelství Karolinum představuje české široké veřejnosti překlady aktuálních a výjimečných zahraničních, především francouzských prací, které se zabývají středověkými dějinami a kulturou. Jako poslední, zatím pátý svazek byla vydána práce „Jana z Arku“ profesorky Colette Beauneové, která zaujala odborníky i laiky se zájmem o středověk již v roce 2004, kdy vyšla poprvé.

Kniha Colette Beaunové sice není prvním překladem práce o Janě z Arku (1412-1431) do češtiny (kupř. Régine Pernoudová, Život Jany z Arku, Brno, 1994 nebo Régine Pernoudová, Život a smrt Jany z Arku. Svědectví z rehabilitačního procesu, Olomouc, 2009), přesto se jedná o výjimečné dílo, které zaujme především svým metodologickým přístupem.
Beaunová zasvětila životu a mýtu Jany z Arku, kterou sama považuje za nejlépe doloženou ženskou postavu v historii, již několik prací. Díky jedinečné znalosti dochovaných pramenů, které podrobila kritické analýze, se rozhodla nenapsat nový klasický životopis Panny orleánské, ale naopak se pokusila přinést zcela nový pohled, který by vykreslil Janu s ohledem na dobové modely, jimiž se sama řídila. A to se autorce povedlo.

Text rozdělila do celkem šestnácti kapitol, v nichž líčí nejen Janin život od narození po její smrt, ale i její rehabilitaci v roce 1456. Postupuje čistě chronologicky, ale objevují se i různé odchylky. Beaunová se vyhýbá nahlížení Jany z Arku a její doby očima 21. století, ba naopak se snaží výpovědi prozkoumaných pramenů zasadit do širšího dobového kontextu, čímž přibližuje i svět, v němž Jana žila.

Je zajímavé sledovat, jakým způsobem byla s největší pravděpodobností Panna orleánská vnímána svými současníky a jak odpovídala jejich očekáváním a čím se naopak vymykala. Byla samozřejmě ovlivněna prostředím, v němž vyrůstala, a uvědomovala si svou výjimečnost, která se projevovala především tajemnými „hlasy“, které jí radily a které ona sama považovala za hlasy z nebes. Postupně se z ní ale stala mladá žena, která se dokázala přizpůsobit i novému prostředí, s nímž spojila poslední roky svého krátkého života.

Autorka ukazuje, že Jana z Arku nebyla chudou, hloupou dívkou nebo loutkou v rukách vlivných mužů, jak byla často prezentována, ale že naopak měla i jisté politické přesvědčení, když se z přesvědčení přidala na stranu dauphina Karla, kterému dopomohla až ke královské korunovaci v Remeši. Zároveň ji představuje jako mladou, silnou ženu, která sebe samotnou považovala za věštkyni a která si stala pevně za svým, a byla pro to ochotna i zemřít. Její tělo se postupně fyzicky i psychicky přizpůsobilo nové roli, kterou měla „hrát“. I když byla ženou, vystupovala jako muž a v mužském oděvu vedla také vojáky do bitev.

Beaunová vyvrací řadu mýtů kolem Jany z Arku, které přežily až do 19. století. Vyvrací tak např. různé teorie o „skutečném“ Janině původu nebo o jejím přežití, kdy měla následně klidně dožít jako manželka Roberta des Armoises. I když uvádí řadu faktů na pravou míru, je zřejmé, že je ještě mnoho mezer v životě Panny orleánské, které se nám ale asi nepodaří už nikdy „vyplnit“, protože dochované prameny o nich mlčí.

Věnuje se i Janinu „druhému“ životu, který je spjat hlavně s rehabilitačním procesem z roku 1456, kdy byl zrušen rozsudek smrti upálením za kacířství. V té době se objevila snaha upravit zásadním způsobem obraz Jany z Arku. Měla se z ní stát válečná hrdinka, která byla Boží vůli předurčena vést obrannou válku, což byl jediný možný případ, kdy ženy mohly prolévat krev. Nálepka kacířky a čarodějnice z ní tak byla sňata a postupně stala se spolupatronkou Francie.

Autorce se podařilo jedinečným a zároveň čtivým způsobem spojit řadu možných pohledů a přístupů (antropologii, dějiny mentalit, dějiny literatury, politickou a sociální historii) a výsledkem je nový, komplexní pohled na Janu z Arku i na tehdejší svět očima jejich současníků.

Součástí knihy je chronologická tabulka a překlad Janina dopisu Angličanům. Autorem doslovu k českému vydání je francouzský medievista Xavier Hélary, jemuž v edici Medievistika vyšla v loňském roce kniha „Courtrai. 11. července 1302“.

Je dobře, že se „Jana z Arku“ profesorky Beaunové dočkala českého překladu. Jedná se o velice zajímavou a inspirující práci, která ukazuje, jakým způsobem by se mohlo v budoucnu nahlížet i na jiné významné postavy nejen evropských, ale i českých dějin.

Marek Zágora

Colette Beauneová, Jana z Arku, Karolinum, Praha 2018, 414 stan, doporučená cena 420 Kč

Obsah:

Úvod

1. Hledání pramenů

Odsuzující proces

Soudní pojednání

Zrušovací proces

2. Dívka z hranice království

Janin věk

Hranice jako realita

Představy o hranicích

3. Vyrůstání na vesnici

Rodina

Vztahy ve vesnickém společenství

Farnost

4. Vílí strom

Šlechtic a víly

Dávné rituály

5. Vzdělaná, nebo negramotná?

Jana polovzdělaná?

Podpis

Kniha: mezi fascinací a nedůvěrou

Prostí lidé

Z Domrémy do Chinonu

6. Jana před Janou

Proroctví

Žena prorokem

Praví a falešní prorokové

Autentizace Jany z Arku

7. Akce pastýřka

Vyvolení pastýři

Král Jako pastýř

Proroci a svati pastýři

Ikona pastýřky

8. Panna

Jméno

Panenství

Vystavené tělo: problematika oděvu

Přeslice a meč

9. Mohla mít válka ženskou tvář?

Problém účasti

Papírové hrdinky

Válka pod podmínkou

Jana Jako válečnice

Orléans roku 1429

10. Obléhání Orléansu

Zákony války

Dopis Angličanům

Janiny znaky

11. Král, nebo císař?

Král prostých lidí

Král teologů a právníků

Mesiášské naděje

12. Děvka armagnacká

Vévodovi muži

Místa a symboly

Politický program

Od strany k národu

13. Rok divů

Janin Martin

Zázrak

Z Paříže do Rouenu

14. Kacířka

Podezření z kacířství

Janiny hlasy

Jana hříšnice

Desatero

15. Světice, kouzelnice nebo čarodějnice?

Světice

Kouzelnice

Čarodějnice

16. Jana po Janě

Závěr

Chronologická tabulka

Dopis Angličanům

Nástupnictví na francouzském trůnu

Doslov k českému vydání

Rejstřík

Internet:

http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=podrobnosti&id=19458&zalozka=4