archiv detailpraha: jordanovy gótské dějiny a římské dějiny - nejnovější svazek edice memoria medii aevi

Praha: Jordanovy Gótské dějiny a Římské dějiny - nejnovější svazek Edice Memoria medii aevi

Nakladatelství Argo vydalo jako šestnáctý svazek výjimečné Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku Jordanovy Gótské dějiny (Getica) a Římské dějiny (Romana), jež byly sepsány krátce po roce 550.

Obě díla, jež jsou významným příspěvkem především k dějinám období stěhování národů, vycházejí v češtině vůbec poprvé. Z latinského originálu spisy přeložil a vlastně celou knihu připravil Stanislav Doležal. Ten je rovněž autorem vynikající zasvěcené předmluvy, kterou můžeme považovat za samostatnou studii o Jordanovi a jeho díle. Také poznámkový aparát k oběma spisům je jeho dílem. Z předmluvy a zejména pak z obsáhlých poznámek se dozvídáme řadu informací, hlavně pak o Jordanových zdrojích.

Významnější z obou „dějin", jež byly sepsány na rozhraní pozdní antiky a raného středověku, jsou ty gótské, které jsou pro dnešní historiky často jediným narativním pramenem k popisovaným událostem, zejména pak k těm z období raných gótských dějin.

Obdobně jako řada jeho současníků pracoval Jordanes se spisy svých předchůdců, z nichž hodně citoval. Mnohá díla, jež cituje, se nám nedochovala do současnosti, a tak o jejich existenci se dozvídáme alespoň Jordanovým prostřednictvím. K některým „citacím" se přiznává, některé neuvádí vůbec, i když je často cituje doslovně. Velká část textu je ale i jeho vlastním dílem, o čemž mimo jiné svědčí i různé vymyšlené historky, jež ve svých Gótských dějinách použil.

Cituje i díla, o jejichž existenci víme, ale také se nedochovala. V případě Gótských dějin se jedná zejména o obdobné dílo Cassiodora Senatora. Jordanes se sám přiznává, že z Cassiodorova díla hojně čerpal a že jej měl i nějakou dobu k dispozici.

Římské dějiny jsou spisem méně cenným, protože se jedná spíše o excerpta z děl různých starších římských historiků, a Jordanes do nich vložil jen málo svého vlastního textu.

O samotném Jordanovi máme jen několik málo informací. Na rozdíl od jiných historiků toho o sobě ve svém díle moc neprozradil. S jistotou můžeme jen tvrdit, že byl pravověrným křesťanem, což je svým způsobem výjimečné, protože Góti byli převážně ariáni. Pravděpodobně byl laikem a ne duchovním, i když v něm někteří badatelé vidí mnicha, jiní dokonce biskupa.

Jordanes se hlásí ke kmenů Gótů, i když není vůbec jisté, zda jim byl po otci i matce, nebo jen z poloviny. Nějakou dobu působil na Balkánském poloostrově, přesněji na severovýchodě, který patřil Římanům. V době vzniku jeho dvou zásadních spisů, tedy po roce 551 se ale již nacházel v hlavním městě východořímské říše Konstantinopoli.

Jordanovo vzdělání nebylo příliš kvalitní, zejména co se latiny týče. Bohužel ani nevíme, který jazyk byl pro něj mateřský. Vedle latiny se dá předpokládat také jeho znalost řečtiny a gótštiny.

Gótské a Římské dějiny byly velice oblíbené zejména ve středověku. Čerpali z nich mimo jiné Ota z Freisingu nebo Widukind z Corvey. Na druhé straně nalezne i významné historiky, kteří Jordanovo dílo „neznali" (kupř. Řehoř z Tours).

Vydání českého překladu Jordanových děl je beze sporu záslužným počinem stejně jako celá Edice Memoria medii aevi. Můžeme se těšit na další avizované svazky, mezi nimiž nalezneme např. Slovanskou kroniku Helmholda z Bosau nebo Vincenciův a Jarlochův letopis.

 

Marek Zágora

 

Jordanes, Gótské dějiny/Římské dějiny, 16. svazek Edice Memoria medii aevi, z latinského originálu přeložil, k vydání připravil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil Stanislav Doležal, Argo, Praha 2012, 332 stran, doporučená cena 398 Kč.

 

K dalším svazkům edice:

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/

www.stavitele-katedral.cz/praha-halicsko-volynsky-letopis-zajimavy-pramen-k-dejinam-stredovychodni-evropy-13-stoleti/

www.stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-britskych-kralu-jeden-z-hlavnich-pramenu-pribehu-o-krali-artusovi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-krizove-vypravy-ocima-arabskych-kronikaru-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-bajne-plavby-do-jinych-svetu-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kosmova-kronika-cechu-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-vysel-novy-svazek-edice-memoria-medii-aevi-argo-pad-granady-a-zanik-al-andalusu/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-raj-peklo-a-ocistec-ve-stredovekych-videnich-edice-memoria-medii-aevi/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru