Praha: Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře, nová kniha Pavla Kaliny o Praze v letech 1437 - 1610

Nová kniha historika umění Pavla Kaliny nazvaná Praha 1437 - 1610 (Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře) pojednává netradičně o uměleckých osudech Prahy od smrti císaře Zikmunda do vydání Majestátu císaře Rudolfa II.

Pozornost autor věnuje individuálním stavbám i výrazným stavitelským osobnostem, ale také celkovému urbanistickému vývoji města; sleduje historicky i stylově vývoj pražských ulic i nové zástavby v jednotlivých čtvrtích v 15. a 16. století.

Architekturu tak Kalina hodnotí nejen z hlediska tradičních dějin umění, ale také z pohledu sociální a kulturní historie, vyslovuje se zajímavě k otázkám humanismu a reformace a dotýká se témat jako je proměna dobového vkusu.

Pozornost je věnována také projektování a novým technologiím, ceremoniím a rituálům ve veřejném prostoru i vlivu knihtisk na podobu nového umění, zejména pokud jde o podněty pramenící z italských architektonických traktátů, které v Praze posloužily jako vzorníky. Publikaci, kterou vydalo nakladatelství Libri, doplňují kvalitní fotografie Jiřího Koťatka.

PhDr. Peter Kováč

Pavel Kalina, Praha 1437-1610, Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře, nakladatelství Libri, Praha 2011, 208 stran, 21 × 27 cm, doporučená cena 850 Kč.

Internet:

http://www.libri.cz/kniha.php?kniha=561

Z myšlenek Pavla Kaliny:

„Do dějin měst často zasahují nepředvídatelné události v podobě katastrof, které někdy zásadně mění jejich tvář. V daném případě nelze nevzpomenout dvojí destrukci Malé Strany. Nejprve byla tato část Prahy zničena během husitských válek, potom znovu velkým požárem roku 1541. Možnost vytvořit nové město přišla přesně v době, kdy se zásadně změnily informační toky, spojené s navrhováním architektury - začínají vycházet bohatě ilustrované svazky Serliových knih o architektuře. Tato změna nastartovala takové prožívání a používání architektury, jaké v dále měněné podobě známe dodnes."

„Příchod Benedikta Rieda znamenal pro Prahu zásadní zlom. Architektura druhé poloviny 15. století zde nezaznamenala žádné podstatnější inovace proti starším stavbám. Ried přinesl do Prahy zcela nové myšlení, vyznačující se technickou suverenitou v realizaci staveb, a především zcela výjimečnou schopností navrhnout klenby, které svou složitostí překonaly vše, co zde do té doby bylo postaveno, a prakticky nebyly překonány dodnes."

„Dle obvyklých představ byla renesance stylem, všeobsáhlým výrazovým systémem, který v určitém období vystřídal gotiku. Bez „renesance" ve skutečnosti není „gotiky". Teprve přijetí renesance vytváří odstup od gotiky. Teprve renesance dává gotice rámec. Renesanci lze chápat mnoha způsoby. Krom jiného jde o to, že stavba začíná být definována jako jednotný celek; různé funkce stavby byly zabaleny do sjednocené, stereometricky definované krabičky. Renesance ve skutečnosti gotiku nevystřídala, ale existovala vedle ní po celé 16. století. „

„Architektonické traktáty skutečně měly bezprostřední význam pro vizuální podobu nových staveb. Rozhodujícím faktorem pro rozvoj „moderní" architektury ovšem bylo šíření tištěných architektonických traktátů, které zásadně změnily tvář (nejen) středoevropského stavitelství."

„K rozhodujícímu zlomu v dějinách pražské architektury však nedošlo proměnou intelektuálního naladění, a patrně ani vliv humanismu s jeho obdivem k antickému dědictví zde nebyl zcela rozhodující. Za základní faktor můžeme pokládat změnu v oblasti informačních technologií a zobrazování architektury, jež vyústila v rozšíření architektonických traktátů vybavených ilustracemi, které byly s to poskytnout postačující vizuální svědectví o žádané podobě stavby. Architektonické traktáty zároveň pomáhaly utvořit obraz architektury jako něčeho, čemu se je třeba učit, čemu lze rozumět pouze na základě získaného vzdělání. Tím vším se kladly základy k takovému pochopení architektury, jaké je typické pro moderní Evropu."

„Pražská architektura obsáhla i konfesijní konflikt, jenž byl dalším základním tématem doby. Pražské souměstí bylo v 16. století různým vyznáním příliš těsné. V každém případě bylo pražské souměstí před Bílou horou daleko „katoličtější", než se všeobecně má za to. Naprostá většina kostelů patřila buď utrakvistům (kteří ovšem ke katolické církvi často měli velice blízko), anebo přímo různým institucím katolické církve; sama Svatovítská katedrála prožívala ve druhé polovině 16. století období zvýšeného ruchu. Teprve na samém začátku 17. století, po vydání Rudolfova majestátu, se Praha dočkala několika staveb provedených pro luterány a Jednotu bratrskou. Na poli sakrální architektury však premoderní či raně moderní Praha vlastně nikdy nepřestala být převážně katolickým městem."

Obsah knihy:

PŘEDMLUVA

PRAHA PODĚBRADSKÁ A JAGELLONSKÁ

STARÉ MĚSTO

Chrám Panny Marie před Týnem a osobnost Matěje Rejska - Kostel sv. Martina ve zdi - Staroměstská radnice - Prašná brána a Královský dvůr - Měšťanské domy

NOVÉ MĚSTO A VYŠEHRAD

MALÁ STRANA

HRADČANY

PRAŽSKÝ HRAD A DÍLO BENEDIKTA RIEDA

Přestavba severního křídla Starého královského paláce - Královská oratoř ve Svatovítské katedrále - Vladislavský sál - Jezdecké schody - Ludvíkovo křídlo - Opevnění Pražského hradu - Katedrála sv. Víta - Další stavby na Pražském hradě - Letohrádek ve Stromovce

POČÁTKY RENESANCE VE MĚSTECH PRAŽSKÝCH

PRAHA ZA HABSBURKŮ

Renesanční (?) metropole - Ekonomická a politická struktura - Město a rituál - Projektování a technologie - Architektura a informace - Ttraktáty a knihovny - Obraz města

PRAŽSKÝ HRAD

Zahrady Pražského hradu - Belvedér: příchod nové architektury - Dílo Bonifáce Wohlmuta: míčovna v královské zahradě, Stará sněmovna ve Starém královském paláci a hudební kruchta ve Svatovítské katedrále - Gotika a(nebo) renesance? - Katedrála sv. Víta - Kaple sv. Vojtěcha - Kostel Všech svatých - Nejvyšší purkrabství - Rožmberský palác - Pernštejnský palác - Královský palác za Rudolfa II.

Exkurs: Renesance, nebo manýrismus?

DVORSKÁ ARCHITEKTURA MIMO HISTORICKÉ SOUMĚSTÍ

Letohrádek Hvězda a císařský mlýn v Bubenči

HRADČANY

Hradčanské náměstí - Loretánská ulice - Pohořelec - Kanovnická ulice - Sakrální architektura - Kapucínský kostel a klášter - Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Kostel sv. Rocha

MALÁ STRANA

Malostranské náměstí - Karmelitská ulice - Nerudova ulice - Tržiště a „Malá Itálie" - Thunovská ulice - Zámecké schody a Sněmovní ulice - Josefská a Mostecká ulice - Lázeňská ulice - Nová výstavba - Sakrální stavby - Někdejší luteránská kostel Nejsvětější Trojice

STARÉ MĚSTO

Staroměstské náměstí - Karlova ulice - Liliová a Husova ulice - Jilská a Michalská ulice - Melantrichova ulice - Kamzíkova a Železná ulice - Rytířská a Havelská ulice - Ungelt - Celetná ulice - Dlouhá ulice - Univerzitní koleje - Sakrální stavby: jezuitský chrám Nejsvětějšího Salvátora - Vlašská kaple - Luteránský chrám Salvátora - Bratrský sbor

NOVÉ MĚSTO

Měšťanská zástavba - Sakrální stavby: kostel Panny Marie na Karlově - Kostel sv. Klimenta - Kostel sv. Václava na Zderaze - Kostel Panny Marie Sněžné

ŽIDOVSKÉ MĚSTO

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA MĚST PRAŽSKÝCH

ZÁVĚR