knižní novinky detailpraha: kaple matky boží. norimberská fundace císaře karla iv. (togga)

Praha: Kaple Matky Boží. Norimberská fundace císaře Karla IV. (Togga)

Nakladatelství Togga vydalo speciální knihu o kapli Matky Boží (Frauenkirche) v centru Norimberka, která je významnou uměleckohistorickou památkou přímo spojenou s osobou císaře Karla IV. Autorem je historik umění Filip Srovnal, který se této problematice speciálně věnuje a publikoval o Frauenkirche několik odborných studií.

Text je vlastně jeho disertací přepracovanou do podoby průvodce, což je zřejmě dosud nejoriginálnější forma, jak publikovat vědeckou práci. Z odbornosti ale autor nikterak neslevil, což dokládá srovnání konkrétních pasáží knihy se Srovnalovou studií Vítězný oblouk pro přicházejícího Panovníka (K ikonografii, symbolice a významu sochařské výzdoby norimberského kostela Panny Marie) publikovanou v akademickém časopise Umění v roce 2019. Naopak bych ocenil, že i „popularizace“ se dá dělat na té nejvyšší odborné úrovni.

Autor v českém překladu cituje z trhové listiny z listopadu 1349, kterou Karel IV. nechal zbořit část židovského ghetta, aby tam postavili Norimberští tržiště a kapli Panny Marie. Několik dní po vydání listiny se ve městě uskutečnil pogrom na židy se stovkami obětí. Karel IV. o tom věděl a akci i podporoval.

O nově vybudovanou kapli se na přání Karla IV. staralo duchovní kolegium při chóru pražské katedrály sv. Víta. Srovnal na rozdíl od jiných badatelů nepovažuje kostel za stavební dílo Karla IV. Podle něj za jeho stavbou stáli norimberští patriciové a císař měl roli iniciátora a fundátora, ale nikoliv stavebníka.

Srovnal se věnuje také otázce možného autorství architektury i sochařské výzdoby. Nejčastěji se tady spekuluje o účasti členů rozvětvené rodiny Parléřů včetně spoluúčasti mladého Petra Parléře, který by v Norimberku představil svoje schopnosti, které ho pak přivedly ke stavbě svatovítské katedrály. Podle Srovnala však architektura norimberské kaple není stylově vyhraněná, abychom ji mohli připsat konkrétnímu architektovi.

Jednou z nejslavnější soch vstupního portálu je tzv. sv. Zachariáš, kterého Gerhard Schmidt (Peter Parler und Heinrich IV. Parler als Bildhauer, Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 1970) podle mne dosti přesvědčivě považoval za rané dílo Petra Parléře, které předznamenává jeho pražskou sochařskou tvorbu. Současná obecná tendence je deaktivovat „parléřovský mýtus“. U autora se promítá zdravá skepse vůči „vlivologii“, tak oblíbené u některých historiků umění. Při přehledu stylových rozborů soch z průčelí kaple mnoha zasloužilých badatelů Srovnal dospěl ke znepokojivému názoru, že „každý našel, co hledal“ – což značně relativizuje konečné závěry.

Závěr knihy patří velmi důležité otázce liturgie a architektury. Na architekturu totiž historikové umění pohlížejí jako na líbivou karoserii auta, aniž by je zajímalo, k čemu vlastně onen prostředek slouží, jaký byl jeho smysl a jak byl funkčně využíván. Přitom literatury k tématu je víc než dost – německý sborník z roku 1998 Heiliger Raum: Architektur, Kunst und Liturgie in mittelalterlichen Kathedralen und Stiftskirchen eviduje k tomuto tématu 2156 knížek a článků! Bez obřadů nemá sakrální architektura smysl, což platí i o jejím výkladu.

Nicméně obával bych se zaměňování ikonografie portálů a liturgie. Ono to spolu souvisí, ale není to stejné. To by se muselo prokázat, že portály skutečně měly co do činění s obřady v interiéru kostela nebo s procesími. Příkladem může být západní portál katedrály v Chartres, který byl důležitý z hlediska obřadů během Květnové neděle, jak doložil významný muzikolog Craig Wright (The Palm Sunday Procession in Medieval Chartres, v: The Divine Office in the Latin Middle Ages 2000). Liturgie je služba Bohu, zatímco sochy na portálech slouží k poučení věřících včetně názorného prezentování toho, co se tam vztahuje k věrouce, relikviím, diecézi a k městu, ale také k fundátorovi.

Knize vytýkám nedostatečnou fotografickou přílohu, takže vynikajícímu textu chybí adekvátní názornost. Snad se počítalo skutečně s tím, že si čtenář vezme knihu s sebou do Norimberka a bude si prohlížet Frauenkirche během čtení. Myslím si, že to ale učiní tak 5 procent čtenářů, a to jsem ještě optimista. Kniha je přínosem: za textem je ohromná autorova práce, stovky a stovky ověřování, zvládnutí obsáhlé literatury, vyhodnocování často protikladných hypotéz a příkladná práce s prameny.

 

Peter Kováč

 

Filip Srovnal, Kaple Matky Boží. Norimberská fundace císaře Karla IV., brožovaná, 326 stran, Praha 2020, cena 290 Kč, ISBN: 978-80-7476-195-9

 

Internet:

https://www.togga.cz/kaple-matky-bozi/

 

Anotace nakladatelství:

Kaple Matky Boží. Norimberská fundace císaře Karla IV.

Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii. Tak se také stalo. Za deset let byla stavba hotová a v čele nového tržiště se skvělo její nádherné průčelí s bohatě zdobenou a třemi portály otevřenou předsíní. „Sál naší Paní“ je dodnes jedním ze symbolů města Norimberka. Mnohé jej ale pojí i s českým prostředím. Vedle osoby fundátora, císaře a českého krále Karla IV. to jsou mnohé umělecké vazby a také badateli dosud opomíjený sbor mansionářů pražské katedrály, jimž byla svěřena duchovní správa norimberské kaple.

Kniha představuje vůbec první uměnovědnou monografii stavby. Její první část má podobu průvodce uměnímilovného návštěvníka, druhá část zasazuje stavbu, její výzdobu a mobiliář do kontextu středověké liturgické praxe.

 

Filip Srovnal (* 1983) studoval dějiny umění na Katolické teologické fakultě a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnoval zejména středověkému sochařství a vztahu mezi uměním a liturgií. V roce 2007/2008 byl posluchačem na Université Paris­Sorbonne a École du Chœur Grégorien de Paris. Od roku 2014 působí na pražském územním pracovišti Národního památkového ústavu, zaměřuje se především na umění 16. až 18. století a výzkum provenience. Podílí se na vzniku knižní řady Ad unicum, odborného katalogu uměleckých děl od gotiky k manýrismu z fondů hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Je členem Společnosti přátel starožitností a Centra pro studium středověku Univerzity Karlovy.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru