knižní novinky detailpraha: karel iv. stále živý. odkaz státníka v historiografii a historické paměti

Praha: Karel IV. stále živý. Odkaz státníka v historiografii a historické paměti

Historický ústav Akademie věd České republiky vydal podnětnou kolektivní monografii nazvanou „Karel IV. stále živý“ s podtitulem „Odkaz státníka v historiografii a historické paměti“, jejímž cílem je především přiblížit proměny panovníkova „druhého života“ v historické paměti české společnosti od počátku novověku až do současnosti. Hlavní důraz je pak kladen na reflexi římského císaře a českého krále v 19. a 20. století, kdy došlo k nejvíce proměnám pomyslného „obrazu“ Karla IV., jenž ovlivňuje vnímání jeho významu a odkazu i v současnosti.

Karel IV. se v roce 2005 umístil na prvním místě v celostátní anketě „Největší Čech“, což byl jasný důkaz, že je považován za významného panovníka a dokonce symbol české státnosti. Není mnoho osobností naší minulosti, které by hrály v kolektivní paměti národa takovou roli a jež by se těšily takové výrazné pozornosti a úcty během staletí jako právě Karel IV.

Základy Karlova obrazu byly položeny jím samotným v rámci jeho propracované panovnické ideologie, která byla základním kamenem jeho vlády. Ten pak ovlivnil jeho vnímání na další staletí.

Starší práce věnované Karlovu „druhému životu“ se většinou zabývaly recepcí jeho odkazu v historiografii a beletrii. Nejnovější publikace ale přináší jiný pohled na „největšího Čecha“ a „Otce vlasti“. Nesoustřeďuje se výhradně jen na jeho vnímání z českého pohledu, ale velká pozornost je věnována i Karlovu vnímání z pohledu Němců v období druhé poloviny 19. a první poloviny 20. věku, v čase napjatých česko-německých vztahů, kdy se např. řešila Karlova národnost či zda je Otcem vlasti nebo otčímem Říše.

Texty jsou rozděleny do celkem čtyř oddílů. Úvodní stať přibližuje vnímání Karla IV. v raném novověku, které často vycházelo z obrazu, který on sám o sobě vytvořil, tedy obraz ideálního vládce, a jeho doba byla vnímána jako zlatý věk. Velký vliv na Karlův pozdější obraz měla proslulá Hájkova „Kronika česká“, která se stala často hlavním východiskem pro zidealizované panovníkovo hodnocení v barokním dějepisectví.

Významné místo v Karlově „druhém životě“ hrál a stále hraje Karlštejn, což se výrazně projevilo mimo jiné i v 19. století, kdy byl hrad rekonstruován a stal se mimo jiné prostředkem oficiální propagandy, např. ke zdůraznění paralel mezi jeho proslulými stavbami a těmi novými. Velký význam pak měla i jeho přestavba na přelomu 19. a 20. století, která se stala celospolečenským požadavkem. Hrad tak dostal novou, „gotičtější“ tvář, která je odlišná od původní Karlovy stavby.

Velká pozornost je věnována Karlovi IV. v letech jeho jubileí. Roku 1878 se ve velkém připomínalo pětisté výročí jeho úmrtí (přednášky, články, populární práce, odhalování soch…). Oslavy, které probíhaly hlavně v Praze, ale i na jiných místech království, měly ohlas i v německém tisku, i když se většinou nevztahovaly k samotnému vladaři, ale spíše hodnotily události, k nimž během oslav docházelo. Sláva Karla IV. tak byla oživena, v souvislosti s ní pak byly oživeny i národnostní spory.

Nejvýznamnější Lucemburk začal postupně v 19. století pronikat i do popkultury, která prostřednictvím minulosti legitimovala přítomnost. Karel IV. se stal ideálním vládcem, který ve společnosti nevyvolával větší konflikty. Rovněž se stával častým námětem literatury a výtvarného umění. Od 90. let předminulého století pronikl i do vizuálního světa pohlednic.

Zajímavé jsou texty věnující se vnímání Karla IV. v období Protektorátu Čechy a Morava a za komunismu. Za protektorátu se změnil v rámci německé propagandy ve velkého Němce a císaře, jenž už kdysi usiloval o vtělení českých zemí do německé říše. Češi jej ale stále vnímali jako velkou postavu českých dějin. Na počátku vlády komunistů se Karlova doba dostala do stínu doby husitské, která byla považována za klíčové období našich dějin. Velkou příležitost pro oživení zájmu o jeho osobnost a vládu pak přinesl rok 1978, rok šestistého výročí panovníkova úmrtí. Výročí dokázali komunisté využít ve svůj prospěch, když připravili hojně navštěvovanou výstavu „Doba Karla IV. v dějinách národů Československa“, která ale místo vlády a doby „Otce vlasti“ přiblížila „celý“ vývoj české a slovenské státnosti od doby Velké Moravy až po komunistickou současnost.

Důležitou roli pro utvářená historického povědomí o Karlu IV. hrály a stále hrají školní učebnice, které jsou často prvním setkáním mladé generace s tímto výjimečným vladařem. Je zajímavé srovnání pojímání Karla IV. v učebnicích habsburské monarchie, první republiky, období socialismu a současnosti. Typickým rysem současných školních učebnic je pak stabilita zpracování daného tématu. Existuje několik variant učebnic, přesto v nich najdeme podobné výkladové texty, většinou stejná zobrazení a někdy dokonce i shodné formulace. Nezáleží však jen na učebnicích, ale i na osobě samotného učitele, jakým způsobem osobnost a dobu nejvýznamnějšího Lucemburka přiblíží.

Poslední text je věnován Karlu IV. ve filmu. Karla IV. má široká veřejnost zpřítomněného díky dvěma filmům, které jsou v televizi často reprízovány: „Slasti Otce vlasti“ z roku 1969 a „Noc na Karlštejně“ z roku 1973. Poslední velkou příležitostí k natočení historického velkofilmu o Karlu IV. přineslo nedávné sedmisté výročí jeho narození. Televizní film „Hlas pro římského krále“ je však spíše promarněnou šancí. Jak se říká: K natočení historického filmu není třeba výročí, ale dobrého scénáře.

Jednotlivé texty ukazují, že bádání o Karlu IV. má stále co nabídnout. Zároveň přinášejí nové možnosti, jak se zabývat v posledních letech tolik módní vzpomínkovou kulturou a historickou pamětí. V podnětných statích pak najdeme i řadu podnětů pro další badatelský zájem o „druhý život“ „největšího Čecha“ a to nejen v národním, ale i v celoevropském kontextu.

Zajímavá publikace „Karel IV. stále živý“ je určena nejen odborníkům, ale i širší čtenářské veřejnosti. Určitě ji můžeme vnímat jako trochu opožděný příspěvek k loňskému sedmistému výročí narození Karla IV.

 

Marek Zágora

 

Jaroslav Šebek – Blanka Jedličková a kolektiv, Karel IV. stále živý. Odkaz státníka v historiografii a historické paměti, Historický ústav, Praha 2017, 266 stran, doporučená cena 420 Kč, na stránkách Historického ústavu 320 Kč

 

Internet:

http://obchod.hiu.cas.cz/shop/novinky/253-jaroslav-sebek-blanka-jedlickova-a-kolektiv-karel-iv-stale-zivy-odkaz-statnika-v-historiografii-a-historicke-pameti.html


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru