knižní novinky detailpraha: katalog výstavy císař karel iv 1316-2016 - kvalitní odborné dílo, ale škoda některých omylů a chyb při překladu textu z němčiny

Praha: Katalog výstavy Císař Karel IV 1316-2016 - kvalitní odborné dílo, ale škoda některých omylů a chyb při překladu textu z němčiny

Národní galerie v Praze vydala dlouho očekávanou českou verzi katalogu hojně navštěvované a úspěšné první česko-bavorské zemské výstavy „Císař Karel IV. 1316-2016“, jež se uskutečnila k sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. a která byla k vidění nejprve v Praze (Valdštejnská jízdárna, 15. 5. 2016 – 25. 9. 2016) a posléze v Norimberku (Germánské národní muzeum, 20. 10. 2016 – 5. 3. 2017). Na výstavě byly prezentovány jedinečné exponáty, jejichž prostřednictvím se návštěvníci mohli seznámit nejen s osobností Karla IV. a jeho dobou, ale i jeho panovnickou a dynastickou politikou a uměleckým mecenátem.

Stejnojmenný katalog vyšel loni pouze německy, nyní mají všichni zájemci možnost mít tento katalog i v češtině. V češtině byl k dispozici doposud jen průvodce výstavou, který jen předznamenal, co můžeme očekávat od vědeckého katalogu.

Na první pohled reprezentativní, sedmisetstránková publikace přináší kombinaci esejí německých a českých odborníků, které tvoří úvodní část knihy, a katalogu, který tvoří asi dvě třetiny celé publikace. Texty jsou, jak to u podobných katalogů bývá, doplněny velkým množstvím převážně velice kvalitních a zajímavých fotografií, na nichž jsou občas i nově (hlavně formou detailů) prezentována umělecká díla Karlovy doby.

Samotnému katalogu předchází celkem jednatřicet různě rozsáhlých esejí, jejichž autoři se věnují zejména osobnosti panovníka, jeho politické a mocenské reprezentaci a umění sledovaného období. Představeny jsou pak převážně nejnovější vědecké poznatky získané v rámci mezinárodních badatelských projektů. Tematicky odpovídají texty rozvržení celé výstavy, a proto je úplně první esej věnována katastrofám, krizím a klimatickým změnám 14. století, druhý pak osudům Juditina mostu. Stejně začínala i výstava.

Jednotlivé texty jsou svým způsobem řazeny i chronologicky, takže v úvodních příspěvcích se dočteme o Karlově mládí a výchově a téměř na konci o jeho poslední diplomatické cestě do zahraničí, kterou podnikl do Francie na přelomu let 1377 a 1378.

Nově jsou prezentována některá témata, kterým je v posledních letech věnována zvýšená pozornost, např. Karlova dvorská kultura, jejímiž hlavními centry byly Praha a Norimberk, významné Karlovy rezidence. Velký prostor je rovněž vymezen vztahům pražsko-norimberského karlovského dvorského okruhu k dalším centrům Říše, jakými byly Štrasburk, Kolín nad Rýnem, Mohuč, Erfurt nebo Magdeburk. Karlovská dvorská reprezentace je představena v širokém evropském kontextu 14. století. Autoři představují toto období jako dobu nebývalého rozkvětu umění soustředěného kolem evropských panovnických dvorů.

Samotný Karel IV. je představen jako moudrý vládce, který sám byl zároveň vzdělaným literátem, jako zbožný panovník, jenž proslul jako sběratel a „uctívač“ relikvií, které pro něj byly mimo jiné prostředkem upevnění moci a posílení legitimity jeho, resp. lucemburské vlády. Zajímavý je i příspěvek o Karlovi jako sběrateli korun, který vnáší nový pohled na jeho vztah ke čtyřem dochovaným korunám, které jsou s jeho osobností spojovány. Karel Lucemburský je samozřejmě představen i jako zakladatel a mecenáš, především pak ve spojení s oblíbenými městy (Praha, Norimberk) nebo hrady.

Jedním z novějších témat je Karlův vztah k Židům, které jej ukazuje ve zcela jiném světle než je obvyklé. Zajímavé a zároveň přínosné jsou ale i další texty, např. o módě, hornictví, dálkovém obchodě nebo lesním hospodářství. Stranou není ponechána ani problematika Karlova „druhého života“, kterému byla věnována i samostatná výstava, kterou připravila společně s Národní galerií v Praze Karlova univerzita a která byla k vidění v křížové chodbě Karolina. Této výstavě je zasvěcen i závěrečný oddíl katalogové části.

Z textů je zřejmé, že jejich autory jsou převážně němečtí badatelé a badatelky, proto není Karlův obraz tak oslavný, jak by se u příležitosti výročí jeho narození předpokládalo. Naopak cílem výstavy a následně i katalogu bylo představit Karla IV. jako člověka z masa a kostí, což se nakonec povedlo.

Samotný katalog je rozdělen do devatenácti oddílů, které odpovídají téměř přesně rozčlenění i celé výstavy. Každému oddílu předchází úvodní, zasvěcený text, za nímž pak následují jednotlivá katalogová hesla. Autorem většiny úvodních textů je Jiří Fajt a obsahově se shodují s úvodními texty průvodce výstavou. Nedílnou součástí úvodních textů jsou navíc ještě zajímavé, většinou historické fotografie.

Katalogová hesla jsou různě rozsáhlá, což odvisí od významu daného exponátu. Některé texty jsou stručnější a možná by si některé z nich zasloužily i větší pozornost, jiné jsou zase delší s přehledem nejnovější literatury, což odpovídá požadavkům vědeckého katalogu. V katalogu najdeme exponáty vystavené na obou výstavách, protože ne všechny mohly být prezentovány v Praze i v Norimberku. Navíc jsou v katalogu i položky, které nebyly k vidění ani na jedné výstavě, ale jsou významným svědectvím o době svého vzniku (kupř. náhrobek Rudolfa IV. Habsburského a jeho manželky Kateřiny Lucemburské z dómu sv. Štěpána ve Vídni).

Všechny exponáty jsou představeny samozřejmě i fotografiemi, z nichž některé zobrazují celek, jiné pak zajímavé detaily. Dokonce najdeme v publikaci i několik celostránkových fotografií, které umožňují prohlédnout si dané dílo podrobněji.

Je znát, že velká část textů byla přeložena z němčiny. Bohužel se tak v textech objevuje několik chyb a dokonce nesmyslů, které mohou pozorného čtenáře zarazit. Velice úsměvné je číst, že Karel měl polovičního bratra Mikuláše (s. 208), i když správný překlad německého Halbbruder je nevlastní bratr. Zarazit může i purpurový šnek (s. 173), který není ničím jiným než ostrankou, která se používala na výrobu drahocenného purpuru. Místo Svatovítské katedrály čteme o dómu sv. Víta (s. 76) a z Ludvíka IV. Bavora se stal Ludvík Bavorký (s. 218). Je zřejmé, že někdo překládal hlavní texty a někdo jiný obrázky. Jen tak se mohlo stát, že na straně 242 se v hlavním textu píše, že Waldstromerové měli v erbu dvě zkřížené ostrve a v popisku obrázku pak čteme dvoje zkřížené vidle, což je nakonec správně, jak dokazuje samotná fotografie na téže stránce.

Překlad z němčiny se podepsal i na některých osobních a místních jménech, která nebyla přeložena, i když se v češtině zcela běžně používají: Jan z Gelnhausenu je tak Johann von Gelnhausen, Ojvín je Oybin nebo Jan Marignola je Giovanni di Marignoli. Určitě je též škoda, že u půdorysu hradu Lauf byl použit obrázek v němčině (s. 108).

Na škodu jsou rovněž některé faktografické chyby: např. na straně 48 se dočteme, že Karel IV. zemřel v třiašedesáti letech, i když se loni mnohokrát opakovalo a velice dobře se ví, že žil v letech 1316 až 1378. Na straně 95 je zase uvedeno, že na Pražském hradě byl k vidění cyklus českých králů, jenže ve skutečnosti se jednalo o cyklus českých panovníků, protože začínal bájným Přemyslem Oráčem a po něm následovala přemyslovská knížata. Strana 220 zase přináší informaci, že Karel Lucemburský byl zvolen římským králem 7. července 1346, i když k volbě došlo až o čtyři dny později. O Joštu Moravském se např. na straně 253 píše jako strýci Václava IV., i když ten byl ve skutečnosti jeho bratrancem. Ve stejném textu se pak dočteme třeba o zámku Točníku nebo se ještě dozvíme, že Zikmund Lucemburský byl na českého krále korunován roku 1428, ve skutečnosti ale k této události došlo již o osm let dříve.

Při čtení monumentálního katalogu se přímo nabízí srovnání s vědeckým katalogem k poslední velké lucemburské výstavě „Karel IV. Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437“ z roku 2006. Mnohá témata se objevují již v tomto katalogu, který se ale nevěnoval pouze Karlovi, ale i jeho otci a synům. V katalogu „Císař Karel IV. 1316-2016“ máme k dispozici ale nejnovější poznatky a navíc je nastíněno několik nových okruhů, kterými by se mohli badatelé zabývat. Co se katalogové části týče, je jasné, že se výběr exponátů v mnoha položkách shoduje, na karlovské výstavě byla ale představena řada nových a objevných předmětů a uměleckých děl, která bezpochyby obohacují náš pohled nejen na dobu vlády Karla IV., ale i na 14. století.

Součástí publikace nejsou jen eseje a katalogová hesla, ale i mapa střední Evropy kolem roku 1378, na níž jsou zachyceny všechny podstatné územní změny za vlády Karla IV. Nechybí ani podrobný rodokmen lucemburské dynastie nebo časová osa s nejdůležitějšími událostmi let 1299 až 1400. Události jsou pak rozděleny do tří částí, kdy se první týká samotného Karla Lucemburského, druhá přibližuje významná data z dějin Svaté říše římské a Českého království, třetí pak upozorňuje na události ve zbytku Evropy, resp. i na jiných kontinentech.

Je velká škoda, že katalog nevyšel již během výstavy, určitě by si jej pořídilo více zájemců a mohli by si připomenout nádherné exponáty, které viděli a které takto pohromadě už asi nikdy nebudou prezentovány.

I přes výše uvedené výtky je ale velice dobře, že katalog v češtině spatřil světlo světa. Bohužel ne všechny výstavy, přesněji katalogy mají takové štěstí, např. nikdy nevyšel ohlašovaný vědecký katalog úžasné kutnohorské výstavy „Europa Jagellonica 1386-1572. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců“ z roku 2012.

Katalog výstavy „Císař Karel IV. 1316-2016“ je shrnutím výsledků nejnovějšího bádání a vůbec poprvé představuje ve větší míře římského císaře a českého krále Karla IV. jako člověka z masa a kostí, s jeho silnými stránkami i slabinami. Pro mnohé, především pak pro širší veřejnost je jeho nový „obraz“ bezpochyby překvapením. Autoři navíc ukázali, že „karlovské“ bádání není u konce, nýbrž že osobnost Karla Lucemburského a také jeho doba mají badatelům řady oborů stále co nabídnout. Karel IV. je vskutku významnou osobností nejen českých a německých, ale i evropských dějin.

 

Marek Zágora

 

Jiří Fajt - Markus Hörsch (eds.), Císař Karel IV. 1316–2016. První česko-bavorská zemská výstava, Národní galerie v Praze, Praha 2017, 706 stran, doporučená cena 1500 Kč, na stránkách Národní galerie 1300 Kč

 

Obsah:

Úvodní slovo předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky

Úvodní slovo předsedy vlády Bavorska Horsta Seehofera

Úvodní slovo ředitele Haus der Bayerischen Geschichte Richarda Loibla

Úvodní slovo ředitele Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas Christiana Lübkeho

Úvodní slovo hlavního kurátora a generálního ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta

Střední Evropa v roce 1378

Rodokmen lucemburské dynastie

Časová osa 1299-1400

Časová osa 1355-1400

 

ESEJE

Gerrit Jasper Schenk, Doba Karla IV. mezi rozkvětem a bídou – Katastrofy, krize a klimatické změny ve 14. století

Ondřej Šefců, Most královny Judity

Michael Lindner, Mezi Skyllou a Charybdou – Život ve stínu císaře Karla IV.

Markus Hörsch, Mládí Karla IV. Původ – výchova k vladařským povinnostem – první zkoušky

Uwe Tresp, Bitva u Kresčaku 1346

Eva Schlotheuber, Karel Jako autor – „moudrý vládce“

Martin Bauch, Zbožný vládce – Uctívání svatých a ostentativní zbožnost jako prostředek upevnění moci a posílení legitimity vlády

Olaf B. Rader, Collector coronarum – Karel IV. jako sběratel korun

Jana Gajdošová, Karlovo hlavní město Praha – Velké staveniště a pokusná laboratoř nového směru gotické architektury

G. Ulrich Großmann, Hrady a rezidence Karla IV.

Benno Baumbauer – Jiří Fajt, Norimberk – karlovská metropole

Lenka Bobková, Země Koruny české – Budování a rozvoj

Markus Hörsch, Umělecká reprezentace raných let – vzory a rozmanitost stylového jazyka výtvarného umění do roku 1350

Jiří Fajt – Wilfried Franzen, Nové dvorské umění – Od napodobování k císařskému stylu

Karel Otavský, Zlatnické umění v panovnické praxi císaře Karla IV.

Dana Stehlíková, Poklad cechu zlatníků v Praze

Susanne Jaeger – Jana Knejfl, Móda, luxusní látky a textilní umění v době Karla IV.

David Eben, Karel IV. a hudba

Eva Schlotheuber, Sacrum Romanorum Imperium – Císařská korunovace Karla IV., Zlatá bula a dohoda s církví

Václav Žůrek, Sňatková politika Karla IV.

Markus Hörsch, Opory císaře? Svobodná říšská města a císařská reprezentace

Martin Bauch, Jako druhý Konstantin – Karel IV. a římská jízda roku 1368/1369

Markus Hörsch, Karel a duchovenstvo – biskupové jako opory říšské politiky. K roli vzájemných vazeb ve vývoji „parléřovského umění“ za Karla IV.

Jörg R. Müller – Andreas Weber, Karel IV. a Židé

Ivonne Burghardt – Vojtěch Vaněk, Hornictví a dálkový obchod

Torsten Fried, Peněžnictví a mincovnictví

Benno Baumbauer, Lesní hospodářství v říšských lesích u Norimberka za vlády Karla IV.

František Šmahel, Poslední zásvity císařského majestátu: cesta Karla IV. do Paříže a jeho pražská pompa funebris

Wilfried Franzen, Karlovi dědici: Václav IV. a Zikmund

Jan Royt, Druhý život Karla IV.

René Küpper, Největší Čech všech dob, Němec, velký Evropan? Obraz Karla IV. v historiografii a na veřejnosti

 

KATALOG

1 14. století – doba katastrof a krizí

2 Karel IV. – jeho osobnost a podoba. Realita versus fikce

3 Rodina, výchova ve Francii, první politické zkušenosti v Itálii a role markraběte na Moravě

4 Moudrý panovník

5 Zbožný panovník

6 Karel jako sběratel královských korun

7 Pražská katedrála jako kostel českých králů

8 Karlštejn jako císařský hrad

9 Praha – hlavní město říše

10 Norimberk – karlovská metropole

11 Země Koruny české

12 Umění ve službách císaře

13 Svatá říše římská – stoupenci a opozice

14 Karlova židovská politika: chráněnci i oběti

15 Itálie a sny o novém císařství

16 Hornictví obchod a finance – hospodářská základna dobré vlády

17 Poslední cesta do Paříže

18 Karlova smrt a pohřeb

19 Život po životě Karla IV.

 

Internet:

http://www.ngprague.cz/product-detail/cisar-karel-iv-1316-2016-1

 

K průvodci výstavou:

http://stavitele-katedral.cz/praha-pruvodce-vystavou-cisar-karel-iv-1316-2016/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru