Praha: Katalog výstavy Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - 1310

K právě skončené výstavě „Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - 1310", jež se uskutečnila v domě U kamenného zvonu, vyšel velice reprezentativní katalog, který se spolu s expozicí pokusil přiblížit dobu a umění konce 13. a počátku, respektive první poloviny 14. století s hlavním důrazem na jednu z klíčových událostí našich středověkých dějin, sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským.

Už jen tím, že byla celá výstava umístěna do bývalé městské „královské" rezidence U kamenného zvonu, stala se celá akce jedinečným počinem, jenž ze samotných výstavních prostor učinil jeden z hlavních exponátů.

Vláda prvního Lucemburka na českém trůnu nebyla dlouho považována za období rozkvětu výtvarného umění. V posledních letech se ale jasně ukazuje, že opak je pravdou. Král Jan sice pobýval mnohem častěji v zahraničí, než v českých zemích, přesto je období jeho vlády spjato se vznikem řady zajímavých uměleckých děl, jež můžeme obdivovat i v současnosti. A právě katalog výstavy je úžasnou sondou, díky níž se s mnohými skvosty můžeme podrobněji seznámit.

Katalog je rozdělen do osmi částí. První čtyři jsou věnovány Elišce a Janovi. Pátá až osmá pak královskému dvoru, dvorské kultuře, Janovu mincovnictví a unikátnímu pokladu ze Slezské Středy. Kláře Benešovské se podařilo získat do přípravného „týmu" katalogu významné odborníky na období konce 13. a začátku 14. století od nás i ze zahraničí (Lucembursko, Polsko, Francie, Německo) a na výsledku je to znát.

Úvodní část je nazvána jednoduše „Špýr, 1. září 1310" a přibližuje svatbu dědičky českého království s jediným synem římsko-německého krále Jindřicha VII. Lucemburského, jež se konala ve Špýru. Zajímavá jsou i svědectví dobových českých kronik o této významné události, přičemž pramenem číslo jedna je Zbraslavská kronika. V katalogu k této části nalezneme jedinou položku Pařížský fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky.

Druhý oddíl - „Praha, 3. prosince 1310" - se věnuje příjezdu novomanželů do Prahy a zejména pak největšímu exponátu celé výstavy, kterým byl dům U kamenného zvonu. Samotný dům je svým způsobem unikátní, a to svou polohou (leží v prostoru klíčové lokality Starého Města a celé Prahy vůbec), ale i interiérem a také exteriérem, i když obojí se bohužel nedochovalo v původní podobě.

První významná stať se věnuje architektonické skulptuře domu v dobových souvislostech (Klára Benešovská). Hlavní důraz je kladen na sochařskou výzdobu prvního patra fasády domu, které dominovaly čtyři sochy, z nichž se dochovala torza (trůnící král s královnou se stojícími rytíři po stranách). Klára Benešovská pojednala i o kamenných architektonických článcích, z nichž je zajímavá např. zvířecí (lví?) hlavička. Představeny jsou i dochované náhrobky vzniklé ve sledovaném období (např. náhrobní deska Guty II., jež zemřela v roce 1297).

Stranou nestojí ani monumentální malířství přelomu 13. a 14. věku, které nás opět zavádí do domu U kamenného zvonu, jehož malířská výzdoba i přes svou „fragmentárnost" fascinuje. Zuzana Všetečková, jež se ujala tohoto tématu, přibližuje i další významné památky, např. fragmenty tří postav králů z domu čp. 102/I v Praze nebo dochované nástěnné malby v biskupském kostele sv. Bartoloměje v Praze 9-Kyjích.

Třetí část představuje rodinu ženicha a také osobnost samotného Jana Lucemburského. Nejvíce prostoru je věnováno prvním létům jeho vlády, kdy se snažil sžít s českým prostředím a stával se z něj skutečný panovník. Určitě to pro něj nebylo jednoduché období. Katalogová hesla jsou pak věnována lucemburské sfragistice.

Jeden z příspěvků je věnován městu Lucemburku a místním hrabatům v letech 1282-1310. Velice podnětné jsou příspěvky o italské výpravě otce Jana Lucemburského za římskou korunou, která je po právu prezentována jako „počátek velikosti lucemburského rodu". O této výpravě máme nejvíce informací z nádherně „ilustrovaného" rukopisu, který je součástí tzv. Balduinea I. a jenž vznikl mezi léty 1330-1335. Jedinečnému manuskriptu je věnována samostatná, nádherně reprodukcemi doplněná studie Vereny Kessel.

Rovněž pojednání o hrobkách Janových rodičů, kteří zemřeli během italské výpravy, je velice zajímavé a to již jen tím, že známe autory obou náhrobků. Autorem náhrobku Markéty Brabantské byl proslulý Giovanni Pisano, hrobka císaře Jindřicha VII. je dílem Tina di Camaino.

Za „objevný" je nutné považovat i příspěvek o Janovu vztahu k církevním záležitostem, o nichž se dlouho tvrdilo, že byly zcela mimo jeho zájem.

Následující část představuje rodinu Elišky Přemyslovny a dva české krále, kteří u nás vládli od roku 1306 až do Janova a Eliščina příjezdu v prosinci 1310 (Jindřich Korutanský a Rudolf I. Habsburský). Čtenář se postupně seznámí s prarodiči (Přemysl Otakar II. a Kunhuta), rodiči (Václava II. a Guta Habsburská) a sourozenci nevěsty (hlavně Václav III. a nevlastní bratr a nemanželský syn Václava II. Jan Volek).

Katalogová hesla představují skutečné skvosty výstavy: tzv. Korunovační kříž Přemysla Otakara II. a relikviář sv. Blažeje, jehož vystavení je skutečnou „bombou", již pouze z toho důvodu, že se jedná o jedno z mála děl, které je přímo spjato s osobností Václava III., poslední českého krále z rodu Přemyslova. Velký prostor je vyhrazen přemyslovským pečetím, z nichž řada patřila i samotné Elišce, a také mincovnictví posledních Přemyslovců.

Velice podnětný je text o astronomii a astrologii na dvoře českého krále Václava II. a s tím do souvislostí daná katalogová hesla o vzácných rukopisech a hvězdných glóbech, které v roce 1444 zakoupil Mikuláš Kusánský.

Pátá část - Dvůr královský - představuje dvůr Václava II., který se obklopoval významnými diplomaty a umělci své doby. Také jeho rádcové patřili v době jeho vlády k těm nejlepším.

Samostatně je pojednáno především o Petru z Aspeltu, který působil nejen ve službách Jana Lucemburského, ale předtím i na dvoře posledních Přemyslovců. Je mu věnováno hned několik studií. Další nepřehlédnutelnou osobností ve službách českého krále Václava II. byl Bernard III. z Kamence, který byl i významným zakladatelem a mecenášem.

Jedno katalogové heslo je věnováno proslulému Codexu Manesse, v němž kromě jiného objevíme i celostránkovou iluminaci zachycující trůnícího Václava II. a texty tří milostných básní, jejichž autorem byl předposlední král z rodu Přemyslovců.

Další oddíl se věnuje rozvíjení dvorské kultury Václava II. s hlavním akcentem na zlatnictví. Významnými osobnostmi na přelomu století byly i ženy, mezi nimiž vynikla zejména Kunhuta, prvorozená dcera Přemysla Otakara II., která se stala abatyší ve Svatojiřském klášteře. Nejvíce ji připomíná nádherný Pasionál, který vznikl ve dvou fázích v letech 1312 a před rokem 1320.

Další vlivnou ženou byla královna Eliška Rejčka, vdova po Václavu II. a Rudolfu Habsburském, která na Moravě vytvořila svébytný dvůr, „jehož" umění můžeme dodnes obdivovat (např. přepychové rukopisy). Do katalogu jsou zahrnuta i umělecká díla, která nebyla vystavena, např. Františkánská bible.

Poklad ze Slezské Středy by si zasloužil samostatnou výstavu. Poklad ukrytý před pogromy v roce 1349? byl objeven teprve v roce 1988 v bývalé židovské čtvrti a bohužel se již nedozvíme, co vše obsahoval. Dnes k němu náleží 11 zlatnických předmětů, z nichž vynikají zejména fragmenty ženské svatební koruny. K pokladu patří ale i téměř 4000 stříbrných (hlavně pražských grošů) a 39 zlatých mincí.

Poslední část katalogu je věnována mincovnictví Jana Lucemburského v Čechách a v Lucembursku. Škoda, že nebyla věnována pozornost např. Janovým „italským" ražbám.

K hlavnímu katalogu byla o něco později vydána ještě speciální téměř stostránková kniha příloh, jež obsahuje rodokmeny Přemyslovců a Lucemburků, mapy, bibliografii, jmenný, místní a ikonografický rejstřík.

K výstavě byl vydán i průvodce dobou, který je určen především nezasvěceným zájemcům o období s pjaté s vládou posledních Přemyslovců a prvního Lucemburka.

Již před výstavou bylo avizováno, že pro účely katalogu bude řada uměleckých děl nově nafocena, a tato informace byla správná. Publikace je plná nádherných barevných fotografií, často fascinujících detailů, takže již jen samotné listování v ní je velkým zážitkem. Ve spojení s jednotlivými texty se pak katalog stal základní „prací" k období, jež bylo doposud neprávem přehlíženo.

 

Marek Zágora

Klára Benešovská (ed.), Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - 1310, Gallery, Praha 2010, Kniha textů 589 stran, kniha příloh 93 stran, doporučená cena 2000 Kč.

 

Obsah:

Špýr, 1. září 1310

Klára Benešovská: Svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny ve Špýru

Marie Bláhová: Královský sňatek v soudobých českých kronikách

Praha, 3. prosince 1310

Klára Benešovská: Příchod Jana a Elišky do Prahy v prosinci 1310. Dům U kamenného zvonu jako městská královská rezidence

Zdeněk Dragoun: Místo domu U zvonu a jeho okolí v nejstarší pražské minulosti

Klára Benešovská: Architektonická skulptura domu U zvonu v dobových souvislostech

Zuzana Všetečková: Monumentální malířství v Čechách na přelomu 13. a 14. století

Rodina Jana Lucemburského

Lenka Bobková: Od nezkušeného mladíka k poučenému králi

Evamaria Bange: Město Lucemburk a lucemburská hrabata ve světle pramenů (1282-1310)

Michel Margue: Italská výprava Jindřicha VII. (1310-1313) jako počátek velikosti lucemburského rodu

Vberena Kessel: Manuskript Cesta Jindřicha VII. Lucemburského do Říma

Jean-Claude Muller: MEMORIA PARENTUM -hrobky rodičů Jana Lucemburského v Itálii

Michel Margue: „REGUM DE STIRPE"

Rodina Elišky Přemyslovny

Dana Dvořáčková-Malá: Prarodiče, rodiče, sourozenci

Dana Dvořáčková-Malá: Anna a Jindřich Korutanský

Dana Dvořáčková-Malá: Eliška Rejčka (Richenza Velkopolská) a Rudolf Kaše

Jiří Militký - Luboš Polanský: Pražský groš - Lucemburské mincovnictví ve 13. století, Měnová reforma Václava II. a Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Ražba pražského groše v letech 1305-1310

Marie Bláhová: Astronomie a astrologie na dvoře Václava II.

Karel Maráz: Pečeti českých králů a královen od Přemysla Otakary II. k Janovi Lucemburskému

Dvůr královský

Dana Dvořáčková-Malá: Václav II. a jeho dvůr

David Kirt: Magistr, dvorní kaplan a osobní lékař: Petr z Aspeltu v době, než se stal arcibiskupem a kancléřem

Dana Dvořáčková-Malá: Petr z Aspeltu na pražském dvoře

Klára Benešovská: Petr z Aspeltu jako stavebník v Praze a svém arcibiskupství

Marius Winzeler: Bernard III. z Kamence a umění na dvoře Václava II.

Rozvíjení dvorské kultury Václava II.

Dana Stehlíková: Zlatnictví v Čechách v letech 1270-1324

Klára Benešovská: Abatyše Kunhuta a svatojiřský klášter

Klára Benešovská: Královna Eliška Rejčka a klášter cisterciaček Aula Sanctae Mariae

Dana Stehlíková: Jan Volek a Ornamenta Ecclesiae

Klára Benešovská: Pražský biskup Jan IV. z Dražic

Klára Benešovská: Města, řády a královský dvůr

Poklad ze Slezské Středy

Jacek Witecki: Okolnosti nálezu a představení pokladu

Magdalena Karnicka - Jiří Militký: Mince z pokladu ze Slezské Středy

Mincovnictví Jana Lucemburského

Jiří Militký: Mincovnictví Jana Lucemburského v Čechách - Mincovna Kutná Hora, Zlaté florény Jana Lucemburského

François Reinert: Přechodné období lucemburského mincovnictví za vlády Jindřicha VII. (1288-1309) a Jana Lucemburského (1309-1346)

Jiří Militký: Měnové poměry v Čechách a na Moravě od konce 13. do poloviny 14. století na základě svědectví mincovních pokladů

 

O průvodci dobou k výstavě „Královský sňatek" více na:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-pruvodce-dobou-k-vystave-kralovsky-snatek-eliska-premyslovna-a-jan-lucembursky-1310/