Praha: Katalog výstavy Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300 (Národní galerie v Praze 2014)

Až do 15. března 2015 je ve Valdštejnské jízdárně v Praze k vidění unikátní výstava nazvaná „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300“. Mezinárodní výstavní projekt připravily společně Národní galerie v Praze a Národní knihovna ČR ve spolupráci s mnoha dalšími institucemi a odborníky na sledované období. Cílem projektu bylo přiblížit široké veřejnosti nejen dochované poklady raně středověkého umění, ale i materiální a duchovní kulturu střední Evropy od doby Karla Velikého až po konec přemyslovské éry. A to se opravdu povedlo!

Středem pozornosti je na výstavě rovněž nejstarší řeholní řád - benediktini, který se v období raného středověku stal velice významným společenským činitelem. Benediktinské kláštery se staly předními centry vzdělání, kultury i výtvarného umění. Byli to právě benediktini, díky nimž zakotvila střední Evropa bezpečně v západokřesťanském civilizačním okruhu. Samotný výstavní sál je členěn podobně jako klášterní komplex a návštěvník tak má jedinečnou možnost nahlédnout, jak to v benediktinském klášteře vypadalo a zároveň fungovalo.

K výstavě vyšel vedle průvodce, který byl po několika týdnech vyprodán, i objemný stejnojmenný katalog rozdělený celkem do osmi oddílů, z nichž některé jsou historické, většina pak kunsthistorická. Každá část je uvozena základním textem, který přibližuje danou problematiku. Za ním pak následují samostatná katalogová hesla, která doplňují a rozšiřují základní text. Do katalogu, který čítá přes tři stovky hesel, byly zařazeny i četné předměty, které na výstavě nenajdeme, což je však běžná praxe. Alespoň si čtenář může o daném problému či tématu učinit ještě ucelenější představu. Každé heslo obsahuje základní údaje, literaturu a samozřejmě odborný text. Řada předmětů je představena dokonce úplně poprvé. U každé položky katalogu nechybí kvalitní barevný obrazový doprovod.

Úvodní část nazvaná „Počátky českého státu christianizační optikou“ přibližuje počátky christianizace raně středověkých Čech zasazené částečně do středoevropského kontextu.  Následující katalogová hesla pak prezentují především archeologické nálezy a svatovojtěšské relikvie. Druhý oddíl je zasvěcen životu, působení a dílu sv. Benedikta († 547), jehož řehole sehrála v dějinách Evropy velevýznamnou roli, i když na významu získala až poté, co došlo k jejímu uznání v karolinských klášterech.

Laika jistě osloví třetí kapitola o každodenním životě v benediktinském klášteře. V první části úvodního textu je velká pozornost věnována proslulému sanktgallenskému plánu ideálního kláštera z dvacátých let 9. století, jehož faksimile je jedním z hlavních exponátů pražské výstavy. Druhá, kratší část příspěvku pak přibližuje rytmus každodenního života podle benediktinské řehole. Zajímavá je i katalogová část představující mimo jiné dochované fragmenty z nejstarších benediktinských klášterů u nás: Ostrova a sv. Jiří na Pražském hradě. To vše je pak doplněno architektonickými a sochařskými fragmenty z dalších klášterů středoevropského prostoru (hlavně z Polska a Maďarska).

Čtvrtý oddíl je věnován sochařství. Na výstavu se podařilo organizátorům zapůjčit opravdové skvosty, které většinou ani neopouštějí místa, kde jsou trvale uloženy. Určitě zaujme úchvatný astroláb z Řezna, podle něhož se pravděpodobně řídil čas v klášteře, nebo nádherné, do detailů propracované slonovinové destičky.

Benediktinské kláštery prosluly i výtvory svých skriptorií, jak dokazuje další část přibližující knižní kulturu sledovaného období. Na našem území působilo hned několik skriptorií (kupř. olomoucké skriptorium činné v polovině 12. století pro Jindřicha Zdíka), jejichž díla jsou místy srovnatelná i se západoevropskou produkcí. Mezi největší skvosty samozřejmě patří Kodex vyšehradský, který je na výstavě představen formou nově vytvořené technologické kopie. Za vrchol knižní malby je pak považována nádherná výzdoba Pasionálu abatyše Kunhuty z počátku 14. věku.

Historik umění Jan Klípa představuje v nejrozsáhlejším oddílu benediktinské kláštery jako umělecká centra a zároveň přibližuje jejich „poklady“, především ty, které se dochovaly do současnosti. Dochovaná umělecká díla (četné kříže, kadidelnice, kalichy, svícny a různé relikviáře) jsou významným svědectvím o zručnosti a rovněž uměleckém cítění jednotlivých umělců, z nichž většinu neznáme jménem. V katalogové části pak najdeme téměř devadesát položek a to se dochoval jen zlomek skutečné umělecké produkce daného období. I tak mezi nimi najdeme skutečné skvosty (kupř. tzv. Milánský svícen), které nejen svým provedením, ale i skrytou symbolikou „nedají spát“ historikům umění.

Předposlední část publikace je věnována sfragistickým památkám benediktinského řádu, tedy církevním pečetím, jež patří k zajímavým vizuálním pramenům. Jejich zkoumání pak obohacuje poznání sfragistického a také diplomatického materiálu. Některé pečeti jsou malými uměleckými díly, zejména pak ty, které patřily významným osobám (kupř. pečeť abatyše Kunhuty Přemyslovny).

S benediktiny není spjat pouze středověk, ale též v období novověku nalézáme řadu odkazů na benediktinskou minulost a jejich vliv na christianizaci středoevropského prostoru. O jejich „druhém“ životě svědčí dochované nástěnné malby, sochy, ale i četné grafiky.

Je škoda, že v katalogu chybí oddíl věnovaný architektuře benediktinských klášterů. Na výstavě i v katalogu jsou sice prezentovány četné dochované architektonické články, ale o architektuře benediktinů je pojednáno pouze v souvislostech s ideálním plánem kláštera ze Sankt Gallenu. Tuto mezeru může částečně zaplnit kniha Jiřího Kuthana „Benediktinské kláštery střední Evropy a jejich architektura“ (Nakladatelství Lidové noviny 2014). Bohužel se v tomto případě jedná spíše o přehled jednotlivých klášterů, samotný text je převážně popisný. Chybí téměř jakákoliv interpretace a analýza, autor nehledá odpovědi na otázky, které se v souvislosti s architekturou benediktinských klášterů nabízejí.

Katalog výstavy „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy“ je stejně jako samotná výstava velice záslužným počinem. Publikace by určitě neměla ujít pozornosti žádného medievisty, především pak historiků a historiků umění. Jedná se o dílo, které můžeme již nyní bezpochyby označit za jednu ze základních prací k danému tématu v češtině. Navíc je ještě i významným příspěvkem k tzv. románské renesanci. Kniha je sice určena především odborníkům, ale oslovit určitě může i širší čtenářskou obec.

Marek Zágora

Dušan Foltýn – Jan Klípa – Pavlína Mašková – Petr Sommer – Vít Vlnas (eds.), Otevři  zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300, Národní galerie v Praze, Praha 2014, 493 stran, doporučená cena 700 Kč

Obsah:

Slovo úvodem

I. Počátky českého státu christianizační optikou

II. Svatý Benedikt

III. Život v benediktinském klášteře – stavební podoba a každodenní rytmus

IV. Sochařství

V. Knižní kultura a iluminace

VI. Poklady benediktinských klášterů

VII. Sfragistické památky benediktinského řádu

VIII. Druhý život středověkých benediktinů

K výstavě:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-romanska-renesance-polozila-zaklady-moderni-evrope-mezinarodni-vystavni-projekt-otevri-zahradu-rajskou/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-klastery-jako-centra-umeni-kultury-a-vzdelanosti-rozhovor-s-historikem-vitem-vlnasem-o-vystave-pokladu-romanskeho-umeni-stredni-evropy/

Ke knize „Benediktinské kláštery střední Evropy a jejich architektura“:

http://stavitele-katedral.cz/praha-benediktinske-klastery-stredni-evropy-a-jejich-architektura-%E2%80%93-nejnovejsi-kniha-profesora-jiriho-kuthana/