Praha: Katedrála Notre Dame a její stavitelé, dvoudílný dokument na ČT ART

Filmový dokument o jedné z nejznámějších gotických staveb světa!

Filmový dokument: Katedrála Notre Dame a její stavitelé, původní název The Age Of The Builders Notre-Dame, každý díl 52 minut, 2017

Katedrála Notre Dame a její stavitelé, 2 díly

PREMIÉRA 1. dílu: středa 17. 3. 2021 ve 20. 15 na ČT art

PREMIÉRA 2. dílu: středa 24. 3. 2021 ve 20.15 na ČT art

OPAKOVÁNÍ 1. dílu

ČT art neděle 21. 3. po půlnoci 00:45

ČT art úterý 23. 3. po půlnoci 02:05

OPAKOVÁNÍ 2. dílu

ČT art neděle 28. 3. 23:35

ČT art úterý 30. 3. po půlnoci 02:25

Gotická katedrála Notre-Dame v Paříži

Z 18. století se nám dochoval záznam, že v roce 1163 posvětil základní kámen nové gotické katedrály Notre-Dame v Paříži sám papež. Z archivů víme, že Alexandr III. v Paříži pobýval od 24. března do 25. dubna, takže slavnost se uskutečnila někdy na jaře 1163. Šlo zřejmě jen o symbolický akt, práce na staveništi už asi probíhaly. Vše inicioval biskup Maurice de Sully.

De Sully pocházel ze skromných poměrů, ale vypracoval se na předního znalce teologie, obratného kazatele a schopného organizátora. Získal si důvěru krále Ludvíka VII. a s jeho podporou na podzim 1160 usedl na biskupskou katedru, což je křeslo umístěné v chrámu, od něhož je odvozeno slovo katedrála. Zřejmě ještě v den svojí inaugurace vyhlásil, že hodlá vybudovat kostel, který bude rozměry i nádherou odpovídat postavení Paříže jako hlavního královského sídla.

Stavba vyrostla na ostrově Cité ležícím na Seině, o němž se tvrdilo, že svým tvarem připomíná převrácenou loď, jež uvízla uprostřed řeky. Bylo to srdce středověké Paříže. V severozápadní polovině ostrova stál královský palác, sídlo Kapetovců, celý jihovýchod patřil katedrále Notre-Dame, špitálu Hôtel-Dieu, biskupství a kapitule, což obnášelo mnoho různých budov, správních, obytných i církevních.

Díky románu Victora Huga a podle něj natočeného filmu Zvoník u Matky Boží bývá pařížská Notre-Dame pokládána za nejvýznamnější z francouzských katedrál. Ale není to zcela pravda. Třeba pohřby panovníků se pravidelně konaly v královském opatství Saint-Denis u Paříže, korunovace francouzských králů probíhaly v Remeši a duchovní primas Francie neseděl na katedře v Paříži, ale v chrámu v Sens, asi 120 kilometrů daleko.

Paříž však byla obrovská. V době vrcholného středověku tu žilo až 200 tisíc lidí, což bylo v té době největší evropské velkoměsto. Pro srovnání Praha Karla IV. měla asi 35 tisíc obyvatel. Takže Maurice de Sully chtěl nádherný kostel, který by byl trvalým symbolem hlavního královského města. A architekti gotické Notre-Dame splnili jeho sny. Sám biskup ji hotovou neviděl, i když se dožil nejméně devadesáti let a v čele pařížské diecéze stál dlouhých 36 let. Po všech dodatečných úpravách byl chrám zcela dokončen až v polovině 14. století.

Ve své době to byla rozměry nejrozsáhlejší gotická katedrála ve Francii. A protože na teologickou univerzitu do Paříže jezdila řada studentů, stala se pro ně příkladem, jak má vypadat velkolepý chrám. Zaujala je i poklidná a majestátní vznešenost, jakou nemá žádná jiná francouzská středověká stavba. K jejím obdivovatelům patřil i budoucí arcibiskup v Magdeburku, který pak na Labi sám vybudoval první gotickou katedrálu ve střední Evropě.

Nejvýznamnějším architektonickým počinem se na pařížské Notre-Dame staly boční fasády na jižní a severní straně, které byly napodobovány po celé Evropě od Leónu ve Španělsku až po Uppsalu ve Švédsku. Postavili je krátce po polovině 13. století architekti Jean de Chelles a Pierre de Montreuil a jejich hlavní ozdobou jsou velká kruhovitá okna, tzv. rozety, nepřekonatelný zázrak technické i tvůrčí odvahy.

Jeden ze současných inženýrů spočítal tlaky, jakým je vystavena tato skleněná plocha vyztužená kamennou kružbou a železnými vzpěrami. Průměr pařížské rozety je 13 metrů, což je výška čtyřposchoďového domu. Pokud se zvedne silný vítr a opře se do rozety, musí konstrukce vydržet váhu třinácti tun. Když se před několika lety přes Paříž přehnal uragán, poničil sice trochu střechu Notre-Dame, ale oknům se nic nestalo.

Pařížská Notre-Dame byla určena pro slavnosti. Běžné bohoslužby a zádušní mše se konaly v Paříži ve farních kostelech, kterých tu byly desítky. Sama katedrála se pro veřejnost otevírala jen o velkých svátcích a během významných událostí. Ludvík IX. zde v roce 1239 oslavil nákup Kristovy trnové koruny, která se stala součástí francouzského královského pokladu, Napoleon se u hlavního oltáře nechal korunovat na císaře, aby tak odlišil svoje povýšení od francouzských králů, kteří se nechávali korunovat v Remeši.

Paříž se s katedrálou identifikovala, tak jako později s Eiffelovou věží. Přesto byla její existence jednou přímo ohrožena. A nešlo o válku, ale o slavnou francouzskou revoluci. Královská a biskupská moc byly vzájemně provázané, takže povstání proti panovníkovi se obrátilo i proti katedrále. Hrozilo dokonce její zbourání, což se naštěstí nerealizovalo.

Zlobu davu odnesla celá stavba, nejvíce však sochy králů ze západního průčelí, které byly v roce 1793 strženy a pohřbeny na skládce odpadků. Místo bylo později zapomenuto a torza soch byla náhodou objevena až v roce 1977 při stavebních úpravách centra Paříže. Dnes jsou trvale vystavena v Musée de Cluny, pařížském muzeu středověkého umění, a to nejen jako velký umělecko-historický objev, ale také jako memento vrtkavosti osudu, který se dotkl i pařížské Notre-Dame.

Že gotická stavba vypadá nyní tak krásně, o to se z velké části postarali restaurátoři 19. století, které vedl proslulý památkář – architekt Eugene Viollet-le-Duc. Mimochodem právě tehdy v jeho kamenické dílně vznikly ony proslulé sochy různých chimér a ďáblíků, kteří den co den shlížejí z věží katedrály na město Paříž. Imitace středověku je tak dokonalá, že většina návštěvníků je dnes považuje za gotické originály, i když jsou jen 150 let staré.

Poznámka: K dějinám a významu pařížské katedrály Notre-Dame vyšel česky úžasný článek největšího znalce francouzské gotiky Prof. Willibalda Sauerländera nazvaný Středověká Paříž, centrum evropského vkusu: legenda a realita. Článek je celý otištěn v knize Petera Kováče Kristova trnová koruna (Paříž, Sainte-Chapelle a dvorské umění Svatého Ludvíka), Praha 2009.

Peter Kováč

Další články ke katedrále Notre-Dame v Paříži:

http://www.stavitele-katedral.cz/pariz-katedrala-notre-dame-v-plamenech/

http://www.stavitele-katedral.cz/skandaly-v-umeni-poprava-gotickych-kralu-z-parizske-katedraly-notre-dame/