Praha: Katedrála viditelná a neviditelná – zajímavá a objevná monografie o nejvýznamnější sakrální stavbě v našich dějinách

Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z.s., vydala společně s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky reprezentativní dvoudílnou, téměř tisícistránkovou publikaci o Svatovítské katedrále. Dílo nazvané „Katedrála viditelná a neviditelná“ s podtitulem „Průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě“ vyšlo s laskavou podporou manželů Radky a Petra Turkových.

Na monumentální publikaci, která vyšla k devadesátému výročí dokončení této výjimečné stavby, pracoval několik let téměř dvacetičlenný kolektiv odborníků pod vedením archeoložky a historičky Jany Maříkové-Kubkové. Archeologové, geologové, historikové architektury, umění, liturgie a hudby se pokusili sepsat novou a zároveň objevnou publikaci o historii nejvýznamnější sakrální památky na našem území. Zároveň byla pořizována podrobná fotodokumentace, která měla být využita i v samotné knize.

„Katedrála viditelná a neviditelná“ není první velkou prací o Svatovítské katedrále“. Je to již dvacet pět let, kdy vyšla v nakladatelství Academia podnětná monografie „Katedrála sv. Víta v Praze“. Autorský kolektiv pod vedením Anežky Merhautové se tehdy pokusil přiblížit její historii od počátků až po její dokončení a další proměny ve století dvacátém. Hlavní důraz byl pak kladen na výtvarnou stránku stavby. Kniha zaujala nejen odborníky, ale i laickou veřejnost, o čemž svědčil i její dotisk v roce 2003.

Ve stejném roce 1994, kdy se připomínalo 650. výročí založení Svatovítské katedrály, vydal ještě Pražský hrad dvoudílnou publikaci „Katedrála sv. Víta“. První díl byl zasvěcen její stavbě, druhý pak dostavbě.

V roce 2011 se dočkala Svatovítská katedrála další reprezentativní monografie, která byla dílem historiků umění Jiřího Kuthana a Jana Royta. Knihu nazvanou „Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů“ vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři postupovali čistě chronologicky a z textu bylo zřejmé, že oba autoři jsou historici umění. Stavba je zajímala především z hlediska architektury a umělecké výzdoby. Bohužel tak stranou, téměř zcela bez povšimnutí zůstaly politické, náboženské a rovněž sociální dějiny katedrály, jež byly jen několikrát zmíněny v souvislostech s královskými korunovacemi.

Po stránce textové pak kniha nepřinesla příliš nového, žádné nové interpretace. Autoři spíše jen shrnuli a přiblížili historii jedinečné stavby, která je jedním ze symbolů české státnosti. Nejvýznamnější částí knihy byl tak její úchvatný obrazový doprovod. Na fotografiích jsme si mohli prohlédnout řadu zajímavých detailů, k nimž za normálních okolností není přístup.

Nyní máme k dispozici novou monografii, sepsanou na základě nejnovějších, aktuálních poznatků, která představuje katedrálu zcela novou optikou a má ambice překonat výše zmíněné knihy. Záměrně je rozdělena do dvou svazků, a to i z toho důvodu, aby se s knihou mohlo lépe pracovat. První svazek přibližuje dějiny katedrály do roku 1541, kdy došlo k velkému požáru, druhý dovádí výklad až do současnosti.

Po prvním prolistování můžeme nabýt dojmu, že se jedná podobně jako u Kuthanovy a Roytovy práce o převážně obrazovou publikaci. Opak je ale pravdou. Obrazový doprovod zde sice hraje velice významnou roli, především je však nedílnou součástí jednotlivých kapitol.

Ty jsou děleny podle hlavních stavebních etap a co je podstatné, neomezují se pouze na stavební vývoj a uměleckou výbavu chrámu, nýbrž se čtenář dozvídá řadu informací také o liturgii nebo katedrální hudbě. Hlavní texty jsou navíc zásadním způsobem doplněny o další informace v různě rozsáhlých textových boxech, biogramech a rozšířených popiskách.

První svazek je zasvěcen katedrále ve středověku. Očekávali bychom, že výklad začne protorománskou rotundou, kterou nechal vybudovat sv. Václav, ale autoři nejprve přibližují Pražský hrad, resp. pražské hradiště na přelomu 9. a 10. století a základové poměry jednotlivých stavebních fází katedrály. Až poté následují oddíly zasvěcené rotundě, následně románské bazilice a nakonec gotické katedrále. Text se neomezuje jen a pouze na katedrálu, ale pojednává i o katedrální kapitule a historii a podobě kapitulního okrsku.

Kapitoly jsou doplněny bohatým obrazovým doprovodem, který nejen prostřednictvím nových a historických fotografií představuje historii stavby i ji samotnou z mnoha různých, i méně známých úhlů pohledu. Zajímavé jsou např. hmotové rekonstrukce starších fází stavby s osazením na georeliéf nebo rekonstrukce ideální podoby interiéru a exteriéru.

Čtenáře určitě mile překvapí kapitoly o hudbě a liturgickém zpěvu. Jedná se totiž o důležité součásti života katedrály, které byly doposud spíše přehlíženy. Ve skutečnosti jde o velice podnětné čtení.

Největší prostor je v prvním svazku samozřejmě věnován gotické katedrále, jejíž základní kámen byl položen v roce 1344. Text seznamuje čtenáře se vznikem samotné stavby, od jejich příprav přes základové zdivo až po malířskou a sochařskou výzdobu. Zajímavé jsou tak např. informace o opracování kamene, kamenických značkách, technickém provedení stavby nebo fungování stavební huti. Při psaní knihy byly využity i dochované stavební účty z let 1372-1378, z nichž byly vyčteny další důležité informace.

Samotný text představuje též proslulou Svatováclavskou kapli a její výzdobu, která má zcela mimořádné postavení v rámci chrámu. Přiblíženo je i sochařské a malířské vybavení gotické katedrály do roku 1541, z něhož se do současnosti dochoval jen zlomek. Největší pozornost je věnována sochařství, zejména pak unikátní výzdobě vnitřního triforia. Je velká škoda, že fotografie jednotlivých bust z triforia byly ořezány a tak vytrhnuty z kontextu. Čtenář vlastně ani nevidí busty, ale spíše detaily obličejů. Správně by měly být vidět nejen celé busty, ale i erby po stranách a pokud možno i zbytky textů nad nimi.

Představena jsou ale jinak všechna významná dochovaná gotická a renesanční umělecká díla, a to i ta, která jsou součástí Svatovítského pokladu. Pojednáno je rovněž o kapitulní knihovně. Možná trošku větší pozornost si zasloužily korunovační klenoty.

Druhý svazek nejprve přibližuje dějiny katedrály a její vybavení od poloviny 16. století do roku 1791. Bylo to období řady proměn, které zanechaly na i v ní dodnes viditelné stopy (obrazoborectví roku 1619 nebo pruské dělostřelecké bombardování v roce 1757). Zmíněny jsou její opravy, ale i projekt Giovanniho Dominika Orsiho na dokončení tohoto tolik obdivovaného chrámu. Katedrála je představena též jako jeviště královských korunovací, místo posledního odpočinku a hudební centrum.

Následující oddíl pojednává o katedrále v období 1791-1929, které bylo spjato s řadou dalších projektů. Nejdůležitějším momentem v dějinách chrámu byla jeho dostavba, s níž bezprostředně souvisí vznik Jednoty pro dostavení hlavního chrámu sv. Víta na Pražském hradě, k němuž došlo po letech jednání v roce 1859. Představeni jsou postupně všichni tři stavitelé chrámu a jejich dílo: Josef Andreas Kranner, Josef Mocker a Kamil Hilbert, z nichž každý přistupoval k dostavbě trochu jinak.

Za úkol měli nejen dostavbu chrámu, ale také úpravu toho, co již bylo postaveno. Některé části ale ponechali v jejich původní podobě. Došlo tak k velkým proměnám nejen exteriéru, ale i interiéru. V roce 1929, kdy se připomínalo tisícileté výročí mučednické smrti sv. Václava, pak byla katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie dokončena a vysvěcena. Ve skutečnosti ale práce na ní i v ní nadále pokračovaly a vlastně stále pokračují.

Zbývajících téměř dvě stě stran je zasvěceno osudům katedrály po roce 1929. Nejprve je nastíněna její historie až do současnosti, kdy je chrám bohužel především masově navštěvovanou památkou. Největší prostor je ale vyměřen sochařské a malířské výzdobě chrámu, na níž se díky štědré finanční podpoře mecenášů podíleli tehdejší přední umělci (Alfons Mucha, Vojtěch Sucharda, Cyril Bouda, Max Švabinský nebo František Bílek). Představeny jsou i některé umělecké projekty, které nakonec nebyly realizovány. Očekává se, že i v budoucnu bude vytvořeno nějaké umělecké dílo, které najde své místo ve Svatovítské katedrále.

V obou posledních oddílech je věnována významná část i hudebnímu dění v katedrále.

Jak již bylo výše uvedeno, je součástí obou svazků velice bohatý, často objevný obrazový doprovod (téměř 1 800 položek!), který tvoří nejen fotografie, ale i různé mapy, plánky, kresby, rekonstrukce. Řada částí katedrály je představena v nádherných, až neuvěřitelných detailech, bohužel najdeme v knize i fotografie, které jsou velice malé, a není na nich moc vidět. Ale to jsou jen drobné věci.

Nádherná dvoudílná publikace „Katedrála viditelná a neviditelná. Průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě“ je asi nejkomplexnějším dílem o Svatovítském chrámu. Navíc je skutečným holdem nejen této výjimečné stavbě, v níž se psaly naše dějiny, ale i lidem, kteří s ní nějakým způsobem spojili své životy. Zároveň se nejedná jen o suchý výčet dat, jmen a faktů, ale čtenář se jejím prostřednictvím vydá na zajímavou cestu historií i životem úchvatného chrámu.

 

Marek Zágora

 

Jana Maříková-Kubková a kol., Katedrála viditelná a neviditelná. Průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě, Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z.s., a Archeologický ústav AV ČR Praha, Praha 2019, 928 stran, doporučená cena 3 499 Kč

 

Z obsahu 1. dílu:

Předmluva

Katedrála viditelná a neviditelná

ROTUNDA SANCTI VITI ET DOMUS EPISCOPI

ROTUNDA SV. VÍTA A BISKUPSKÝ DŮM DO 1060

PRAŽSKÝ HRAD NA PŘELOMU 9. A 10. STOLETÍ

ROTUNDA SV. VÍTA

Přístupné části rotundy sv. Víta

Okolnosti založení rotundy a podoba první stavební fáze

Založení kaple sv. Václava

Stavební přeměny 1. poloviny 11. století

Pohřební funkce rotundy

POČÁTKY LITURGICKÉHO ZPĚVU V PRAŽSKÉM KOSTELE SV. VÍTA

BASILICA SANCTI VITI, WENCESLAI, ADALBERTI ET SANCTAE MARIAE ET MONASTERIUM ECCLESIAE PRAGENSIS

BAZILIKA SV. VÍTA, VÁCLAVA, VOJTĚCHA A PANNY MARIE A KLÁŠTER KOSTELA PRAŽSKÉHO 1060-1344

BAZILIKA SV. VÍTA, VÁCLAVA, VOJTĚCHA A PANNY MARIE

Přístupné části baziliky sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie a kapitulního komplexu

Okolnosti založení baziliky a podoba první stavební fáze

Změny v interiéru a v bezprostředním okolí baziliky před závěrečným vysvěcením

Stavební změny v interiéru baziliky ve 12. a 13. století a dynastické pohřebiště

Oltáře a liturgické zařízení

PRAŽSKÁ KATEDRÁLNÍ KAPITULA A KLÁŠTER KOSTELA PRAŽSKÉHO – HISTORIE A PODOBA BISKUPSKÉHO AREÁLU V LETECH 1000-1350

ECCLESIA SANCTI VITI, WENCESLAI, ADALBERTI ET SANCTAE MARIAE

KATEDRÁLA SV. VÍTA, VÁCLAVA, VOJTĚCHA A PANNY MARIE 1344-1541

STAVBA GOTICKÉ KATEDRÁLY 1344-1541

Příprava stavby

Základové zdivo

Nadzemní zdivo, jeho stavební materiál a technické provedení

Důsledky změn ve vedení huti – úmrtí Matyáše z Arrasu a příchod Petra Parléře

Změny v důsledku zásahů panovníka

Vnější opěrný systém

Použití konstrukčních železných prvků v huti

Profilované prvky, ostění, pilíře a oblouky

Klenby

PŘÍBĚH STAVBY PRAŽSKÉHO KOSTELA V LETECH 1372-1378

SOCHAŘSKÉ A MALÍŘSKÉ VYBAVENÍ KATEDRÁLY V LETECH 1350-1551

ARNOŠT Z PARDUBIC A OFFIZIUM  V PRAŽSKÉ KATEDRÁLE

LITURGICKÉ RUKOPISY A KAPITULNÍ KNIHOVNA

 

Z obsahu 2. dílu:

ECCLESIA SANCTI VITI, WENCESLAI, ADALBERTI ET SANCTAE MARIAE

KATEDRÁLA SV. VÍTA, VÁCLAVA, VOJTĚCHA A PANNY MARIE 1541-1791

KATEDRÁLA OD VELKÉHO POŽÁRU ROKU 1541 DO SKLONKU BAROKA

Gotika, renesance, baroko… a zase gotika

Nejvzácnější klenot království

Zbožní návštěvníci a poutníci

Obdivovaná, opravovaná a nedostavěná

KATEDRÁLA JAKO HUDEBNÍ CENTRUM?

ECCLESIA SANCTI VITI, WENCESLAI, ADALBERTI ET SANCTAE MARIAE

KATEDRÁLA SV. VÍTA, VÁCLAVA, VOJTĚCHA A PANNY MARIE 1791-1929

KATEDRÁLA BEZ KRÁLE: CHRÁM SV. VÍTA V LETECH 1791-1929

Neoklasicistní předehra

Stoleté jubileum svatořečení Jana Nepomuckého

Zakladatel a vizionář: Václav Michael Pešina

První stavitel chrámu (1861-1871): Josef Andreas Kranner

Architektonický návrh na dostavění katedrály

Krannerova proměna interiéru svatovítské katedrály

Pozice přísného historismu: Josef Mocker

Chrliče a sochařská výzdoba katedrály

Velká jižní věž

Mockerovo pojetí katedrálního interiéru

Bod obratu: Kamil Hilbert

Katedrální sochařství

„Královské“ úkoly: Korunní komora, královská hrobka, Svatováclavská kaple

Inscenace interiéru

Rok 1929

SVATOVÍTSKÁ KATEDRÁLA JAKO HUDEBNÍ CENTRUM 19. STOLETÍ

Vstup do nového století

Materiální podmínky svatovítského kůru

Restitutivní estetika 19. století v zrcadle obnovy pražské katedrály a jejího kůru

Obnova rorátů v pražské katedrále Václavem Pešinou

Šachovnice kolem svatovítského kůru: Allgemeiner Deutscher Cäcilienverein a Obecná jednota cyrilská

ECCLESIA SANCTI VITI, WENCESLAI, ADALBERTI ET SANCTAE MARIAE

KATEDRÁLA SV. VÍTA, VÁCLAVA, VOJTĚCHA A PANNY MARIE OD 1929

RAKOUSKO-UHERSKO, ČESKOSLOVENSKO, ČESKÁ REPUBLIKA – KATEDRÁLA VE 20. STOLETÍ

Svatováclavské milénium

1. celostátní sjezd československých katolíků

Nástup nacismu

Poválečné období

Důsledky února 1948

Reformy II. vatikánského koncilu a úprava interiéru katedrály

Jan Pavel II. a společenské změny

„Desetiletí duchovní obnovy“ v katedrále

Katedrála a hledání polistopadové identity českého katolicismu

SOCHAŘSKÁ A MALÍŘSKÁ VÝZDOBA KATEDRÁLY SV. VÍTA OD KONCE PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY PO SOUČASNOST

KATEDRÁLA V LETECH PRVNÍ A DRUHÉ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

Tomáš Garrigue Masaryk a katedrála v době příprav a průběhu svatováclavských oslav

Umělecká výzdoba a umělecké styly

Vitráže, mozaiky a nástěnné malby

Figurální dekorativismus a národní symbolika v dílech Františka Kysely, „české písmo“ Jaroslava Bendy

V učitelových stopách a i vlastní cestou: umělecká činnost Cyrila Boudy a Karla Svolinského

Secesní ozvuky Alfonse Muchy

Od dekorativismu k novodobému realismu: okna a mozaika Maxe Švabinského

Sochařství

Triforiové busty v nové části katedrály

Bronzová vrata západního průčelí

Sochařské práce Štěpána Zálešáka, Jaroslava Horejce, Karla Dvořáka a Karla Pokorného

Kamenická dekorace a plastiky Vojtěcha Suchardy

Ukřižování Františka Bílka

KATEDRÁLA ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

Uskutečněné i neuskutečněné projekty

Německé úpravy v katedrále

KATEDRÁLA OD KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY PO SOUČASNOST

Poválečné období

Totalitní éra: období let 1948-1989

Doba polistopadová: období od roku 1989 po současnost

Nový začátek?

HUDBA A OSOBNOSTI NA SVATOVÍTSKÉM KŮRU VE 20. STOLETÍ

Umístění kůru a varhan

Proměny hudebního repertoáru na novém svatovítském kůru

Svatovítský sbor

Liturgické reformy na svatovítském kůru

KATEDRÁLA VE FOTOGRAFII

 

Internet:

www.katedrala-viditelna.cz