knižní novinky detailpraha: katedrální motivy v české gotické architektuře a užitém umění doby okolo roku 1400 (správa pražského hradu)

Praha: Katedrální motivy v české gotické architektuře a užitém umění doby okolo roku 1400 (Správa Pražského hradu)

U příležitosti šestistého výročí úmrtí římského a českého krále Václava IV. byla v Císařské konírně na Pražském hradě k vidění výstava „Český a římský král Václav IV.“ s podtitulem „Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400“, která byla věnována především umění Václavovy doby, které zaznamenalo v podobě tzv. krásného slohu jeden ze svých vrcholů.

K výstavě vydala Správa Pražského hradu „doprovodnou“, velikostí monumentální publikaci nazvanou „Katedrální motivy v české gotické architektuře a užitém umění doby okolo roku 1400“, jejímž autorem je historik umění Jaroslav Sojka, hlavní autor výstavy a zároveň hlavní kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu. Kniha vychází z autorovy úspěšně obhájené disertační práce.

Hned po prvním prolistování je zřejmé, že velice významnou a neoddělitelnou součástí textu je přebohatý obrazový doprovod. Je jen škoda, že je černobílý. Kdyby byla publikace celobarevná, mohla by na čtenáře působit ještě monumentálnějším dojmem, než ve skutečnosti působí. Připomínala by téměř středověký, bohatě iluminovaný či ilustrovaný rukopis o katedrálních motivech nejen v architektuře, ale i v užitém umění. Samozřejmě že i černobílé fotografie mají svou vypovídací hodnotu, ale uvědomíme-li si, že středověká architektura a její sochařská výzdoba byly původně často polychromované, ztrácejí zbytky této středověké barevnosti na černobílých snímcích své kouzlo a účinek.

Přesto je nutné obrazový doprovod ocenit. Čtenář, a je jedno zda laik či odborník, má před sebou jedinečnou přehlídku nejen vybraných staveb v čele se Svatovítskou katedrálou, ale i jejich detailů, o něž se autor ve svém výkladu opírá.

Největší uměleckou inspirací za vlády římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků byla Svatovítská katedrála, jejíž „podoba“ a jednotlivé stavební prvky ovlivnily tvorbu v řadě evropských měst. Je nutné si ale uvědomit, že tyto podněty byly přizpůsobeny místním podmínkám a výsledek byl často jen matným odrazem svého vzoru.

Jaroslav Sojka rozdělil svou práci do dvou hlavních kapitol, z nichž každá je rozčleněna do několika podkapitol se shrnutím, jemuž vždy předchází rozsáhlá obrazová příloha. Jednotlivé podkapitoly nejsou příliš dlouhé. Autor v nich pojednává o vybraných katedrálních motivech, které podrobuje stylové analýze a snaží se je zasadit do širších, minimálně středoevropských souvislostí. Z časového hlediska se pak nedrží doby života a vlády Václava IV. (1361-1419), ale časté jsou přesahy na obě strany.

Autor se v první kapitole postupně zabývá věžemi, portály, spojením portálu a předsíně, zdobnými průčelími chrámových kněžišť a arkýři. Je jasné, že téma je velice široké a není možné jej zcela vyčerpat. Proto jsou některé dílčí myšlenky pouze naznačeny. Velkou pozornost věnuje i Týnskému chrámu, který podobně jako i někteří další historici umění považuje za protějšek Svatovítské katedrály.

Geograficky se neomezuje pouze na země Koruny české, ale mnohé příklady, které uvádí, nachází i mimo jejich území. Je škoda, že součástí publikace nejsou mapy, na nichž by byly zaznamenány lokality uvedené v textu. Nejlepší by byly mapy dvě, jedna zemí Koruny české a druhá Evropy. Čtenář by si pak jistě mohl učinit konkrétnější představu, kterými směry se jednotlivé „katedrální motivy“ šířily.

Druhá velká kapitola je zasvěcena bohaté kamenosochařské výzdobě (plaménkové kružby, vimperky, chrliče, masky, konzoly), která se ve zmenšené podobě společně i se zmenšenou architekturou promítla do výsledné podoby četných sanktuářů, pastoforií, baldachýnů, relikviářů a monstrancí.

Především na výtvorech uměleckého řemesla jsou katedrální motivy velice markantní. Autor jim věnoval celou poslední kapitolu, která je však spíše přehledem dochovaných děl, která si určitě zaslouží ještě hlubší analýzu. Zmíněny jsou i katedrální motivy na dochovaných pečetích vysokých představitelů světské a duchovní moci.

Velkým kladem Sojkova převážně popisného textu je určitě použitý „jazyk“, který je dobře srozumitelný i pro méně zasvěcené čtenáře. Autor přiblížil velice zajímavé a zároveň podnětné téma, které určitě vyvolává řadu dalších otázek, na které se ale teprve musí najít odpovědi.

Publikace „Katedrální motivy v české gotické architektuře a užitém umění doby okolo roku 1400“ Jaroslava Sojky je určena široké veřejnosti, především pak všem milovníkům umění na rozmezí vrcholné a pozdní gotiky. Bezpochyby se může stát i inspirací pro další badatele.

Marek Zágora

 

Středověké katedrály jsou velkým tématem historie umění. Pokud se badatelé věnovali jejich vlivu na středověké umění, sledovali především další působení "katedrálních" architektů a kameníků na menších stavbách v regionu příslušných církevních provincií.

Představa byla taková, že katedrální hutě byly místem zrodu všech nových experimentů, jakýmsi pařeništěm nápadů a společnou dílnou produkující nové talenty.

Teprve až John James zjistil, že tato představa je ve značné míře uměle vymyšlená moderními historiky umění. Třeba hlavní experimenty ohledně konstrukcí staveb se alespoň v počátcích gotiky uskutečnily především na menších stavbách a teprve poté se uplatnily v monumentálním měřítku na velkých katedrálách (James, John, A revised chronology for French High Gothic, v: In search of the unknown in medieval architecture, London 2007, s. 1-24).

Jaroslav Sojka se na vliv středověké katedrály dívá jinak. Nejdeme mu o parléřovskou katedrální huť jako místo školení kameníků, kteří pak odešli na jiné stavby. Katedrálu Petra Parléře představuje jako dobový slabikář forem a stylu, svého druhu estetický ideál, který byl v různé míře napodobován v tehdejším „dekorativním“ umění, počínaje kružbami v oknech farních kostelů a konče zlatnickými díly imitujícími části katedrální architektury.

Zatím se tomuto tématu věnovalo jen málo historiků umění a viděno z hlediska „otevření problému“ v Čechách Sojkova kniha náleží k počinům, které lze označit za průkopnické.

Peter Kováč

 

Jaroslav Sojka, Katedrální motivy v české gotické architektuře a užitém umění doby okolo roku 1400, Správa Pražského hradu, Praha 2019, 437 stran, doporučená cena 1.990 Kč

 

Obsah:

Úvod

KATEDRÁLNÍ MOTIVY V BĚHU STALETÍ

KAPITOLA I.

Postavení a význam pražské katedrály v architektuře doby okolo roku 1400

Shrnutí

Jižní věž pražské katedrály

Shrnutí

Týnský chrám – protějšek katedrály

Shrnutí

Změna portálové architektury

Shrnutí

Spojení portálu a předsíně

Shrnutí

Zdobná průčelí chrámových kněžišť

Shrnutí

Arkýře

Shrnutí

KAPITOLA II.

Kamenosochařská výzdoba

Shrnutí

Zmenšování nebo přebírání katedrální architektury

Shrnutí

Svatostánky

Shrnutí

Baldachýny nad oltáři a hroby

Shrnutí

Monstrance

Shrnutí

ZÁVĚR

 

Internet:

https://www.hrad.cz/cs/kultura-na-hrade/upominkove-predmety/detail/katedralni-motivy-11912#from-list

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru