Praha: Když císař umírá – katalog ke stejnojmenné výstavě Národního muzea

Jeden z posledních výstavních projektů k sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. připravilo Národní muzeum v Praze. Až do 26. března 2017 mohou všichni zájemci navštívit v prostorách Českého muzea hudby na Malé Straně (Karmelitánská 2/4) výstavu nazvanou „Když císař umírá“.

K výstavě, která přibližuje především téma smrti a historické nesmrtelnosti nejvýznamnějšího panovníka z dynastie Lucemburků, vydalo Národní muzeum i bohatě ilustrovaný, stejnojmenný katalog. Ten je rozdělen do celkem šesti oddílů, které odpovídají i rozdělení samotné výstavy. Každý oddíl je uvozen textem, většinou z pera historika Roberta Antonína, poté následuje samotný katalog.

První část je jakýmsi úvodem, v jehož rámci se čtenáři stručně seznámí se vzestupem Lucemburků a jejich cestou na český trůn. Jedná se o jedinou část, která nemá katalogová hesla. Součástí je ale pěkný rodokmen lucemburské dynastie.

Druhý oddíl je zasvěcen životu v pražských městech lucemburské doby. Po úvodním textu následuje první katalogová část s několika desítkami položek (předměty každodenní potřeby, mince, architektonické články…), jež přibližují kulturu a život ve středověkém městě. V katalogu najdeme i předměty, které doposud nebyly publikovány. Jednotlivá hesla jsou kratší, ale dostačující. Každý exponát má svou barevnou fotografii, což platí i pro ostatní části katalogu.

Následující oddíl je pak zasvěcen tématu smrti, umírání a roli církve ve středověku. Téma je pak v katalogu prezentováno pestrou paletou předmětů spjatých s náboženstvím (mešní roucha, kalichy, poutní odznaky, sochy…), které hrálo v životě středověkého člověka velice významnou roli.

Čtvrtý oddíl věnovaný smrti a následnému pohřbu Karla IV. tvoří hlavní část výstavy. Pohřeb velkého Lucemburka je představen včetně obřadní cesty smutečního průvodu, který prošel všemi významnými místy tehdejší Prahy. Vedle zajímavých uměleckých děl (např. dřevěný oltář ze Slavětína, tzv. Třeboňské antependium) jsou prezentovány i dochované textilie z královské hrobky na Pražském hradě.

V předposledním oddílu jsou představeny archivní dokumenty z fondu Národního muzea spjaté s Karlovou dobou. Jedná se zejména o listiny a pečetě, ale velká pozornost je věnována např. i erbovníku nazývanému Aula Caroli IV. Jde o barokní kopii pravděpodobně nejstaršího českého středověkého erbovníku, jehož originál se nám bohužel nedochoval.

Poslední, šestá část, jejímž autorem je Vít Vlnas, je zaměřena na umělecká díla 19. století (obrazy, kresby, sochy), která představují trvalou paměť Karlových činů a zároveň jsou zajímavým svědectvím o jeho „druhém životě“.

Velkým kladem pěkné publikace je její bohatý obrazový doprovod čítající dvě stě položek. Nejvíce pak zaujme iluminace, jejíž reprodukce zdobí též samotnou obálku knihy. Je na ní vyobrazen Karel IV. na úmrtním loži z londýnského exempláře rukopisu Jeana Froissarta Kronika Stoleté války.

Zajímavý katalog k výstavě „Když císař umírá“ je společně se stejnojmennou výstavou velice podnětným a zároveň důstojným příspěvkem ke karlovskému výročí.

Marek Zágora

Jana Kunešová – Petr Přibyl (eds.), Když císař umírá, Národní muzeum, Praha 2016, 144 stran, doporučená cena 329 Kč

Internet:

http://www.nm.cz/publikace/ne-publikace-detail.php?id=148

Obsah:

Slovo úvodem (Robert Antonín – Vít Vlnas)

I. První Lucemburkové v dějinách Evropy a českých zemí (Robert Antonín)

II. Život v pražských městech lucemburské doby (Robert Antonín)

III. Smrt ve středověku (Robert Antonín)

IV. Poslední cesta Karla IV. (Robert Antonín)

V. Doba Karla IV. v archivních pramenech (Milena Běličová – Dana Stehlíková – Klára Woitschová)

VI. O druhém životě Karla IV. a lucemburské dynastie v českém historické povědomí (Vít Vlnas)