Praha: Kladivo na čarodějnice očima historika Jaroslava Čechury (Vyšehrad)

V roce 1969 natočil režisér Otakar Vávra působivý film Kladivo na čarodějnice. Na severní Moravu byl povolán inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, která si tajně schovala posvěcenou hostii. Boblig vyvolá obrovský proces a brutálními metodami dožene každého k šílenému doznání. Pod záminkou očišťování kraje od čarodějnic však sleduje pouze vlastní obohacení…

Jaká byla pravda? Otázku si položil historik Jaroslav Čechura a se zanícením sobě vlastním se pustil do tématu, které bylo dosud na okraji zájmu. Na rozdíl od všech svých předchůdců obrátil se autor „ad fontes“, tedy k dobovým pramenům. Jako vůbec první prostudoval, přečetl a z němčiny přeložil většinu dokumentů týkajících se čarodějnických procesů na severní Moravě. Byla to obrovská práce, protože jde o tisíce a tisíce stran výslechových protokolů.

Na základě toho pak sledoval osudy žen i mužů obviněných z čarodějnictví. Protože Čechura má výrazný literární talent, čtenář zhltne knihu o čtyřech stech stranách téměř jedním dechem. Autor obsáhle cituje výpovědi z protokolů, které reflektují každodenní život venkova, lidové náboženské představy i způsob a charakter práce inkvizičního tribunálu.

Vávra svůj film natočil jako historickou reflexi stalinistických procesů ve 20. století. Realita na severní Moravě a ve Slezsku v době baroka byla jiná. Na rozdíl od běžného přesvědčení oběti, končící na zapálené hranici, nebyli Češi a Moravané v „době temna“, ale německé obyvatelstvo.

Nešlo také o církevní tribunál, ale o inkviziční soud plně v kompetenci světské vrchnosti, včetně fungování odvolacího soudu v Praze. A známý děkan Lautner se svojí kuchařkou nepatřil k jediným duchovním, který se sabatů rád a aktivně účastnil jako hudebník i vyznavač volného sexu.

Čarodějnická shromáždění se na Petrových kamenech opravdu konala a zvláštní atraktivitou „zakázaného ovoce“ přitahovala lidi z nejrůznějších společenských vrstev. Čechura uvádí, že volný sex a sexuální orgie patřily v základním principům existence čarodějnické sekty.

Kronika jednoho šílenství, jak autor svoji knihu nazval, je založena především na svědectví inkvizičních protokolů. Chtělo by to i reflexi ze strany obviněných, ale jejich vzpomínky či dopisy s osobním vyznáním nám prostě chybí.

Čechura plánuje ještě další knihy speciálně se věnující čarodějnickým procesům. Nejbližším dalším dílem bude monografie o inkvizitorovi Bobligovi. Máme se na co těšit!

Peter Kováč

Jaroslav Čechura, Kronika jednoho šílenství, Čarodějnice na severní Moravě v 17. století, nakladatelství Vyšehrad, Praha 2023, 416 stran, doporučená cena 449 Kč, kniha vychází také v elektronické podobě.

Internet:

https://www.ivysehrad.cz/tituly/84358301/kronika-jednoho-silenstvi/