Praha: Klasický jazyk architektury – skvělá kniha, jak „číst“ a chápat architekturu (Malvern)

Zásluhou nakladatelství Malvern se českému čtenáři dostává do rukou světoznámá kniha Klasický jazyk architektury (v originále The Classical Language of Architecture). Autorem je vynikající anglický historik umění a znalec architektury John Summerson (1904–1992). Ve své knihovně mám jeho skvělou knihu Architecture in Britain: 1530–1830, kterou napsal pro nejlepší anglicky psaný přehled dějin umění Pelican History of Art.

Klasický jazyk evropské architektury má svoje počátky v řeckých chrámech, které v kameni imitovaly původní a nezachovalé dřevěné stavby. Staří Římané pak podle Summersona udělali obrovský kus práce, když systém řádu dórského, jónského, korintského a toskánského přizpůsobili klenutým konstrukcím a využili ho ve stavbách, jako byly lázně, amfiteátry nebo vítězné oblouky.

Biblí „latinského“ jazyka architektury se tehdy stalo Deset knih o architektuře inženýra a teoretika Vitruvia. Jeho obsáhlé pojednání mělo v dalších staletích přímo famózní vliv.

Summerson se ale nezabývá antickou architekturou, i když k ní má cenné postřehy. Zajímá ho, jak tento slovník architektury žil od renesance až po 20. století.

„Latinský“ jazyk architektury tehdy kodifikovali svými teoretickými spisy a traktáty architekti, jako byli Alberti, Serlio nebo Palladio. K této mluvě se však dalo přistupovat různým způsobem: lpět striktně na předpisech nebo je zásadně porušovat a doslova si s nimi hrát, jak to předvádějí zejména manýrističtí umělci.

Summerson je mistrem analýzy. Na architekturu se dívá očima tvůrců, kteří řeší každou stavbou nové a nové problémy. Ukazuje, jak se dalo pět řádů „latinského“ jazyka různě použít a kombinovat. Jinak s tímto velkým dědictvím pracoval Michelangelo a jinak Bernini. Díky tomu spatří čtenář slavné i pozapomenuté stavby doslova novýma očima.

Kapitoly knihy byly původně určeny pro rozhlasové pořady BBC. Právě snaha popularizovat vedla Summersona k tomu, aby složité problémy architektonického komponování názorně a přehledně vysvětlil. Je to mistrovská ukázka popularizace dějin architektury, aniž by autor jakkoli slevil ze svých odborných znalostí a výsledků vlastních bádání.

Z toho složitého článkoví klasických řádů jde někdy strach. Autor však ukazuje, že to je jazyk, který se dá naučit a osvojit, a následně díky tomu můžete ocenit velmi individuální pojetí i tvůrčí objevy.

Velmi užitečné je propojení dobře vybraných fotografií, které nabízí srovnání různých staveb. Komentáře k fotografiím jsou důležité, stejně jako postřehy formulované v textu knihy. A velmi užitečný je také obsáhlý výkladový slovník v závěru publikace doplněný názornými ilustracemi.

Velmi bych ocenil překlad Jiřího Tourka. Ujal se ho s obrovskou láskou a obdivem k tomuto významnému uměleckohistorickému dílu. Ostatně sám ke knize napsal působivý doslov, kde doplňuje v českých souvislostech to, co v předmluvě napsal další velký obdivovatel Summersona Alan Powers.

Sleduji pravidelně českou i zahraniční uměleckohistorickou produkci. Musím prozradit, že mi tento titul unikl a objevil jsem ho nedávno zasunutý v knihkupectví. Byla by to obrovská škoda, protože toto je skutečně vynikající učebnice, jak se dívat na architekturu.

Co bych si moc přál? Kdyby někdo přeložil knihu Rudolfa Wittkowera Architectural Principles in the Age of Humanism. Byla by skvělým doplňkem Johna Summersona.

Peter Kováč

John Summerson: Klasický jazyk architektury, překlad Jiří Tourek, Malvern 2025, 160 stran, doporučená cena 387 Kč

Internet:

https://www.malvern.cz/john-summerson--klasicky-jazyk-archittektury/?srsltid=AfmBOoqW8bcNzWQ9lMM46iTMCIeSn3CzQJMM6ZPvswB_i5mRwT51TMxf