knižní novinky detailpraha: kolektivní monografie římský a český král václav iv. a počátky husitské revoluce (nln)

Praha: Kolektivní monografie Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce (NLN)

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy vydala v Nakladatelství Lidové noviny k šestistému výročí narození římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků kolektivní monografii nazvanou „Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce“. Jedná se o doprovodnou publikaci k výstavě „Václav IV. Král na rozhraní věků. 600 let od úmrtí římského a českého krále“, která byla od září do listopadu 2019 k vidění v prostorách pražského Karolina.

Pozitivní je, že se autoři nezaměřili jen a pouze na umění Václavovy doby, ale pokusili se alespoň částečně přiblížit i jeho život a představit dobu, kdy vládl a žil. Autory jednotlivých kapitol jsou přední odborníci na danou problematiku, především pak historici umění v čele profesorem Jiřím Kuthanem, kteří se pokusili v roce velkého Václavova jubilea o nový pohled na dobu jeho vlády.

Úvodní text profesora Jaroslava Čechury je zasvěcen životu a době Václava IV. Kdo by očekával nějaké podrobné vylíčení Lucemburkova života, bude zklamán. Autor spíše vybral klíčové události a zasadil je do širších evropských politicko-kulturních souvislostí. Dále přiblížil způsob jeho vlády, který se lišil od panování jeho otce, císaře Karla IV., a nastínil situaci v českých zemích. Na pravou míru uvedl i některá tradovaná tvrzení, jako např. že kolem roku 1400 byla česká společnost zasažena hlubokou krizí. Realita byla jiná a jinak bychom měli určitě nahlížet i na vládu a osobnost samotného Václava IV.

Ze zbývajících devíti statí je hned pět věnováno umění, které dosáhlo na přelomu 14. a 15. století jeden ze svých skutečných vrcholů. Jiří Kuthan věnuje svůj příspěvek architektuře. Stručně představuje nejvýznamnější stavby v Praze, ale i několik dalších, které byly postaveny nebo dokončeny za Václavovy vlády. Je škoda, že trochu více nepojednal o třech oblíbených králových rezidencích: Králově dvoru, hrádku Na Zderaze a Novém hradě u Kunratic.

Dnes obdivujeme středověkou část Svatovítské katedrály, Staroměstskou mosteckou věž nebo středověké prostory Karolina, ale málokdo si uvědomí, že na jejich dokončení či výsledné podobě měl velkou zásluhu právě Václav IV. Především katedrála a Staroměstská mostecká věž se samotným mostem byly finančně nákladnými stavebními projekty, které nestačil Karel IV. dokončit. Byl to právě jeho syn, který v nich úspěšně pokračoval a měl lví podíl na jejich budování.

Sochařství doby Václava IV., které je u nás spojeno především s tzv. krásným slohem (česká varianta tzv. internacionálního stylu), přibližuje Jana Peroutková. Nejprve představuje sochařskou výzdobu Svatovítské katedrály a Staroměstské mostecké věže, která je spjata s parléřovskou hutí. Velkou pozornost věnuje i dochovaným krásným madonám a pietám, které byly stěžejními díly internacionálního stylu. Zcela výjimečné postavení má i sochařská výzdoba Týnského chrámu, v němž najdeme mimo jiné i jedno z nejznámějších dobových vypodobnění Václava IV. (busta v sedile severní chórové kaple).

Jan Royt přibližuje malířství sledovaného období. Nejprve se zaměřuje na knižní malbu, ale jádro jeho textu pojednává o deskové malbě, především pak díle Mistra Třeboňského oltáře, jemuž před pár lety zasvětil Royt celou monografii. Představuje i jedno z mála děl, o němž s jistotou víme, že vzniklo na přímou královu objednávku – Madonu březnickou.

V posledních desetiletích se nejvíce napsalo o Václavově skvostné soukromé knihovně, z níž se nám ale bohužel dochovalo do současnosti jen několik málo rukopisů v čele s úchvatným monumentálním fragmentem německy psaného Starého zákona (tzv. Bible Václava IV.). Přesto si i z toho mála manuskriptů můžeme učinit představu o králových zájmech a jeho uměleckém vkusu. Knižní malbě se věnuje ve svém příspěvku Hana Hlaváčková, která vedle všech dochovaných kodexů z královy knihovny představuje i další vybrané rukopisy jeho doby.

Historik umění Jaroslav Sojka představuje ve svém textu umělecké řemeslo doby Václava IV. Svým způsobem se jedná o představení výtvorů uměleckého řemesla, které byly k vidění na výstavě „Český a římský král Václava IV. Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400“, kterou připravil Jaroslav Sojka a která byla k vidění od srpna do listopadu 2019 v Císařské konírně Pražského hradu. K této výstavě bohužel nevyšel katalog, a tak máme k dispozici alespoň pěkný příspěvek k prezentovanému uměleckému řemeslu.

Následující dvě stati přibližují náboženskou situaci v českých zemích na přelomu 14. a 15. století. Drahomír Suchánek nastiňuje stav české církve ve sledovaném období a všímá si i zásadního konfliktu mezi arcibiskupem Janem z Jenštejna a Václavem IV., který vedl ke krizi biskupské autority. Jakub Šenovský pak seznamuje čtenáře s pronikáním viklefovských tezí na pražskou univerzitu a jejich vlivem na české reformní hnutí.

Důležitým textem je následující stať profesora Františka Šmahela, v níž přibližuje vztahy Václava IV. k pražské univerzitě až do roku 1409, kdy byl vydán proslulý Dekret kutnohorský. Jak již bylo dříve doloženo, věnoval král generálnímu studiu velkou pozornost a zcela zvláštní prostředky. Nejviditelnějším důkazem jeho zájmu o univerzitu zůstává dodnes budova Karolina.

Autorem posledního příspěvku – Husitské obrazoborectví ve svědectví současníků – je Jiří Kuthan, který prostřednictvím citací z dobových pramenů přiblížil příklady obrazoborectví na počátku husitské revoluce.

Součástí publikace je i několikastránkový přehled událostí v životě římského a českého krále Václava IV., který počíná jeho narozením (26. února 1361) a končí jeho dodatečným pohřbem ve Svatovítské katedrále 25. července 1424.

Velkým kladem publikace je velice bohatý a kvalitní obrazový doprovod všech textů, který především v uměleckohistorických statích představuje většinu zmiňovaných děl. Čtenář má tak v jedné knize k dispozici reprezentativní přehled dochovaných uměleckých děl doby Václava IV.

Publikace „Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce“ je pěkným a důstojným příspěvkem k výročí úmrtí Václava IV., i když je škoda, že v ní nebyla věnována větší pozornost jeho životu a vládě.

 

Marek Zágora

 

Jiří Kuthan - Jakub Šenkovský (eds.), Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019, 280 stran, doporučená cena 399 Kč

 

Obsah:

Úvodem

Jaroslav Čechura, Václav IV. a jeho doba

Jiří Kuthan, Architektura doby Václava IV. v Čechách jako paralela krásného slohu v malbě a sochařství

Jana Peroutková, Sochařství doby Václava IV.

Jan Royt, Malířství za vlády Václava IV. v historických zemích Koruny české

Hana Hlaváčková, Knižní malba v době krále Václava IV.

Jaroslav Sojka, Umělecké řemeslo doby Václava IV.

Drahomír Suchánek, Církev doby Václava IV. – světla a stíny české církve na přelomu 14. a 15. století

Jakub Šenovský, Pronikání viklefovských tezí na pražskou univerzitu a jejich vliv na české reformní hnutí

František Šmahel, Král Václav IV. a pražské studium generale do vydání Dekretu kutnohorského v roce 1409

Jiří Kuthan, Husitské obrazoborectví ve svědectví současníků

Závěr

Události v životě římského a českého krále Václava IV.

 

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/rimsky-cesky-kral-vaclav-iv-pocatky-husitske-revoluce/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru