Praha: Kolem Středomoří v raném novověku s historikem Fernandem Braudelem

Knihou Kolem Středomoří představuje nakladatelství Academia české veřejnosti velkou postavu francouzské historiografie – Fernanda Braudela (1902–1985), znalce široce pojatých hospodářských dějin raného novověku.

Braudel se narodil v Lotrinsku v rodině učitele matematiky a sám chtěl být původně lékařem. Očarovala ho ale historie a na pařížské Sorbonně se mu osudem staly dějiny Středomoří v 16. století. Tisíce hodin pak strávil v archivech v Benátkách, Dubrovníku, Madridu, Paříži, Norimberku a dalších městech. Všude si pomocí speciální kamery pořizoval fotokopie. Prý jich bylo až tisíc denně…

Jeho nejslavnější kniha Středomoří a středomořský svět v době Filipa II., kterou dokončil v pětačtyřiceti letech (1. vydání 1949) a po dvaceti letech ji značně přepracoval (2. vydání 1966), vyšla v řadě zahraničních vydání, mj. španělsky, portugalsky, řecky, anglicky, rumunsky, japonsky, polsky, italsky, německy, švédsky a rusky. Bohužel nikoliv česky.

Český čtenář však má nyní možnost v obsáhlém výboru přeložených Braudelových skic, přednášek, recenzí, drobných úvah i detailních studií pochopit genezi jeho myšlení a přístupů, ze kterých se rodila jeho klíčová historická publikace.

Jeho přehled byl všestranný. Při četbě Středomoří a středomořský svět v době Filipa II. mě zaujala úvaha o využití dvouhrbých velbloudů a jednohrbých dromedárů při muslimských nájezdech i dopravě zboží v karavanách. Výrazně se obě zvířata liší tím, jak snesou zimu a teplo i jak jsou schopna překonávat nebo nepřekonávat větší pohoří. S tím souvisela i logistika při jejich použití. Braudel tomu nevěnoval v knize malou poznámku, ale celou kapitolu. Ukazuje to, jak hluboký byl jeho záběr a do jakých detailů svoje téma pojednal.

Nešlo mu nikdy jen o „čistou historii“, ale o pojetí interdisciplinární, spojující poznatky z mnoha různých oborů.

Do češtiny přeložená kniha Kolem Středomoří je souborem Braudelových textů, které souvisí s jeho zásadní knihou Středomoří a středomořský svět v době Filipa II. Výbor se skládá ze tří částí z geografického hlediska věnovaných severní Africe, Španělsku a Itálii. Texty jsou vždy doprovázeny zasvěceným úvodem, který čtenáře uvede do souvislostí práce velkého francouzského historika. Umožní lepší vhled do metody Braudelovy práce.

Vše začíná přehledem výsledků bádání ve španělských archivech v Madridu a Valladolidu. Z textů o severní Africe je zajímavá studie publikovaná v uměleckohistorickém časopise Gazette des Beaux-Arts a pojednávající o Alžírsku a jeho ikonografii v dílech francouzských umělců včetně slavných obrazů, které vytvořil Eugène Delacroix. I to naznačuje jeho široký tematický přístup. V dalších částech najdeme historické úvahy, ale i velmi osobní postřehy ze života v severní Africe, kde Braudel ve 20. a 30. letech minulého století učil na školách dějepis.

Klíčovou částí celého výboru je pojednání o císaři Karlovi V. a králi Filipovi II. Jde o živě napsané historické medailony s řadou zajímavých podrobností (gastronomické slabosti Karla pro ústřice a úhoří paštiky), dokreslujících povahu obou panovníků, státní politiku, náboženské přesvědčení, problémy se zdravím, ale i vztah ke kultuře a askezi. Těchto sto stran tvoří pulzující srdce celého výboru a bude čtenáři asi nejvíce vyhledáváno.

Vše doplňují následující texty věnované finančnictví Karla V. („luxusu na dluh“), bitvě u Lepanta nebo recenzím knih o dějinách Španělska v 16. století.

Třetí část je zasvěcena studiím o Braudelových oblíbených italských městech, která ve středomořském prostoru hrála významnou roli: Janovu, Florencii a Benátkám.

Velkým kladem vybraných textů je historikův poutavý výklad doplněný mnoha zajímavými fakty. Netušil jsem, že třeba Benátčané v době Tiziana měli čistý zisk z prodeje soli až ve výši 81 procent z její ceny. To skoro překonává i marži současných potravinových řetězců. Braudel dokáže i složité ekonomické problémy minulosti, což byl vždy jeho klíčový zájem, živě zprostředkovat širokému spektru zájemců o historii.

Z Braudelova díla byl u nás knižně publikován pouze překlad útlé knihy Dynamika kapitalismu (Argo, 2. vydání 2019). Tímto skvělým výborem je tak trochu splacen dluh Braudelovi, který byl v roce 2011 v anketě anglického časopisu History Today označen za nejvýznamnějšího historika posledních šedesáti let.

S překlady jsou na tom mnohem lépe Poláci, kteří mají mimo jiné kompletně přeloženy i dvě stěžejní Braudelovy práce: dvoudílné Středomoří a středomořský svět v době Filipa II. (polsky už tři vydání!) a třídílnou syntézu Materiální kultura, hospodářství a kapitalismus v 15.–18. století (dvě polská vydání). Celkem to tvoří pět reprezentativně vydaných knih s více než třemi tisíci stran textu. Zájemci o historii mají našim severním sousedům co závidět.

 

Peter Kováč

 

Fernand Braudel, Kolem Středomoří, z francouzštiny přeložila Helena Beguivinová, zasvěcený český úvod k textům Milan Scholz, 556 stran, Academia, Praha 2024, doporučená cena 695 Kč

 

Internet:

https://www.academia.cz/knihy?id=3306

 

Obsah:

 

Předmluva Maurice Aymarda

Poznámka francouzského vydavatele

Úvodní studie k českému vydání: Fernand Braudel a jeho Středomoří (Milan Scholz)

 

Místo úvodu: První bádání

 

Část první: Severní Afrika

I. Španělé a severní Afrika v letech 1492 až 1577

II. Dějiny Alžírska v obrazech

III. O Dějinách severní Afriky od Charlese-Andrého Juliena IV. Jiné texty

Literární dobývání Alžírska

Politické dobývání Alžírska

Dobytí Alžíru (1830)

Svědectví o Maroku

Evropané v Tunisu (12.–16. století)

Portrét Sahařana

Alžírsko: celkové problémy a problémy Oranska

Dobytí Alžíru, 8. listopadu 1942

Úpadek domorodé aristokracie v Alžírsku (1830–1900) Pastevci a nomádi Starého světa

 

Část druhá: Španělská říše

I. Říše a monarchie v 16. století Úvod ke Španělské říši

Karel V. Habsburský

Filip II.

II. Imperiální finančnictví

„Pacte de ricorsa“ ve službách španělského krále a jeho půjčovatelů koncem 16. století

Půjčky Karla V. v Antverpách

III. Lepanto: bilance jedné bitvy

IV. Jiné texty

Několik knih o dějinách španělského 16. století

Španělsko v „bronzovém století“

Katalánsko podle G. de Reparaze

O dějinách Španělska

O španělském světě

Nové dílo o španělské převaze

Španělská říše za Filipa II.

Španělská inkvizice a „osvícení“

Cesta do pravěkého Španělska

Španělské země před reconquistou

Vychovatelé současného Španělska

Feijoo

Stoupající akcie: Filip II.?

Španělsko pana Legendra

Ve Španělsku za Richelieuových a Olivaresových časů

Španělsko Karla V. a Filipa II.

Nové čtení Earla J. Hamiltona: od dějin Španělska k dějinám cen Ekonomické skutečnosti a uvědomění: několik svědectví o 16. století Smrt Martína de Acuña

Korespondence vyslance v Madridu

 

Část třetí: Itálie a Středomoří

I. Hospodářský život v Benátkách v 16. století

II. Toskánsko 16. století ve středomořském světě

III. Poznámky o Středomoří v 17. století

IV. Končí janovské století v roce 1627?

V. Ve Středomoří: staletí materiální slávy

VI. Jiné texty

Řím a Flandry

Nákup a prodej soli v Benátkách v letech 1587–1593

Úpadek Benátek

Kupec benátský

O Benátkách

Janov v 18. století

Pro porozumění Benátkám

O Giuseppu Parentim a dějinách cen

Benátky F. C. Lanea

Italové na cestách

Prameny ke kapitole Španělé a severní Afrika v letech 1492 až 1577

Poznámka redakce

Rejstřík