Praha: Královská cesta - všední i sváteční život v proměnách času (Paseka)

Pro milovníky staré Prahy vyšla kniha Barbory Půtové věnovaná Královské cestě, spojující bývalý královský dvůr na Starém městě s Pražským hradem. Nejde jen o bilanci stavebních slohů šlechtických paláců i měšťanských domů a jejich uměleckého vybavení.

Kniha prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a grafik a představuje existující i zmizelé památky a zaměřuje se na kulturní historii s ohledem na každodennost a zmizelý všední a sváteční život obyvatel staré Prahy. Jde o působivou monografii cesty, kterou procházely české dějiny.

Sama autorka o přípravě knihy tvrdí: „Historických pramenů ke Královské cestě je celá řada a jejich volba vždy závisí na badatelské perspektivě. Při zpracování mojí knihy jsem využívala interdisciplinární přístup. Vedle klasických historických zdrojů jsem užila také poznatky, které na téma studia každodennosti přinesla kulturní historie a historická antropologie.“

Peter Kováč

Barbora Půtová, Královská cesta, Paseka, Praha 2016, 156 stran, cena 360 Kč, ISBN: 978-80-7432-636-3

Internet:

http://www.paseka.cz/putova-barbora-kralovska-cesta-vsedni-i-svatecni-zivot-v-promenach-casu/produkt-4515/

Autorka:

Barbora Půtová je česká kulturní antropoložka a historička umění. Zabývá se problematikou dějin kultury, umělecké tvorby a kulturního dědictví. Mezi další oblasti jejího odborného zájmu patří historická antropologie, pravěká archeologie a antropologie umění. Je autorkou desítek článků a odborných studií i několika odborných monografií, k nimž patří Pravěké umění (spoluautoři Jean Clottes a Václav Soukup, 2011), Félicien Rops (2013), Kristkova podyjská glyptotéka (spoluautorka Iveta K. Pavlovičová, 2013) nebo The Genesis of Creativity and the Origin of the Human Mind (spolueditor Václav Soukup, 2015). V umělecké monografii Félicien Rops předkládá první komplexní obraz života a díla jednoho z předních představitelů dekadence a symbolismu, zatímco v knize Kristkova podyjská glyptotéka přibližuje život a dílo současného českého umělce Lubo Kristka. Výsledky svých terénních výzkumů paleolitického umění, které realizovala v lokalitách na území Francie a Portugalska, publikovala v knize Skalní umění (2015). Ve vědecké monografii Umění a kultura království Benin (2016, spoluautoři Joseph Nevadomsky a Václav Soukup) se zaměřila na analýzu a interpretaci dějin, umění a kultury stejnojmenného afrického království. V současné době provádí výzkum afrického skalního umění, konkrétně v oblasti Vysokého Atlasu na území Maroka.