V rámci záslužné Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku vydalo nakladatelství Argo již sedmnáctý svazek, kterým je překlad latinsky psané Kroniky Slovanů (Chronica Slavorum) Helmolda z Bosau.
Saský kronikář Helmold (1120-po roce 1177) byl knězem v Bosau nedaleko Plönu u Ploňského jezera v dnešním Šlesvicku-Holštýnsku. Autor popisuje snahy římsko-německých vládců o ovládnutí území na východ od Saska a šíření křesťanství. Jeho dílo je jedním z nejvýznamnějších pramenů k dějinám slovanských kmenů žijícím při Baltském moři a kolem Labe. Jedná se o dnes již zaniklé kmeny Obodritů, Luticů, Stodoranů, Havolanů, Rujánců a další. Ještě před koncem středověku došlo k jejich asimilaci.
O samotném autorovi čerpáme informace především z jeho díla a dochovaných listin. Víme tak, kde se narodil a kde studoval, že se podílel na misijní činnosti, a vrcholem jeho kariéry bylo, že se brzy po roce 1155/1156 stal farářem v Bosau, což byl ve své době jediný fungující farní úřad ve Vágrii. Bosau navíc leželo na hranici mezi saským a slovanským sídelním územím. Poslední písemná zpráva o Helmoldovi je z roku 1177, krátce poté pravděpodobně zemřel.
Kronika Slovanů je rozdělena do dvou knih, z nichž první je mnohem rozsáhlejší než část druhá. Je to dáno i tím, že v první knize popisuje děje od doby vlády Karla Velikého na přelomu 8. a 9. století a dovádí je až do roku 1163. Hlavním pramenem pro něj byl spis Adama Brémského „Činy biskupů hamburského kostela" (Argo, 2009), který často téměř doslovně cituje. Navazující část pak zachycuje děje do roku 1171, kde Helmoldovo dílo končí. V kronice pak pokračoval Arnold z Lübecku, jenž ji dovedl do roku 1210. Díky němu víme, že autorem větší části Kroniky Slovanů je Helmold z Bosau.
V Helmoldově díle najdeme řadu informací a detailů, které se v jiných dobových pramenech neobjevují, i proto je Kronika Slovanů velice cenným svědectvím.
Kronika Slovanů může na čtenáře působit jako oslava christianizace a podrobení si slovanských pohanských kmenů, ale určitě překvapí i jistá míra kritiky. Helmoldovi se kupř. nelíbila krutost některých vládců vůči Slovanům. Právě jednotlivým vládcům věnuje autor docela velkou pozornost, které se snaží také kriticky hodnotit (např. saského vévodu Jindřicha Lva). Jednou z největších osobností 2. poloviny 12. století je bez pochyby císař Fridrich I. Barbarossa, jehož vláda a činy jsou přiblíženy.
Ve svém díle pojednává mimo jiné o křížových výpravách proti Slovanům a Helmoldova kronika je jedním z nejcitovanějších narativních pramenů k jejich průběhu. Autor se také několikrát zmiňuje o Čechách, takže je zajímavým zdrojem informací i k našim dějinám 10. až 12. století.
Autorem předmluvy je Jan Klápště, jenž se věnuje nejen Helmoldovi a jeho dílu, ale zároveň přibližuje dějiny slovanských kmenů (zejména pak Polabských Slovanů) v historických souvislostech. Zajímavá je část napsaná z pohledu archeologie. Součástí svazku jsou i rozsáhlé přílohy (rodokmeny, přehledy panovníků v popisovaných i přilehlých „zemích", obsazení biskupství a arcibiskupství, jež jsou častěji zmíněna v kronice, mapy, kresby a rekonstrukce).
Vydání překladu Helmoldovy „Kroniky Slovanů" je stejně jako u ostatních svazků Edice Memoria medii aevi záslužným počinem. Již nyní se můžeme těšit na další svazky, kupř. na vydání překladu Vincenciova a Jarlochova letopisu.
Marek Zágora
Helmold z Bosau, Kronika Slovanů, 17. svazek Edice Memoria medii aeviZ latinského originálu přeložil Jan ZdichynecArgo, Praha 2012, 299 stran, doporučená cena 298 Kč.
K dalším svazkům edice:
www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku
www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/
www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/
www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/
www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/
www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/
www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/
www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/
www.stavitele-katedral.cz/praha-krizove-vypravy-ocima-arabskych-kronikaru-pamet-stredoveku-argo/
www.stavitele-katedral.cz/praha-bajne-plavby-do-jinych-svetu-pamet-stredoveku-argo/
www.stavitele-katedral.cz/praha-kosmova-kronika-cechu-memoria-medii-aevi-argo/
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru