Praha: Monografie Václav IV. Římský a český král. Doba, duchovní proudy a dění v předhusitských Čechách (Karolinum)

Když jsme si v roce 2016 připomínali sedmisté výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. vydal Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Karlovy univerzity ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny reprezentativní publikaci nazvanou „Karel IV. Císař a český král – vizionář a zakladatel“. Autory této monumentální knihy byla známá dvojice historiků umění, profesoři Jiří Kuthan a Jan Royt. Karla Lucemburského představili jako vzdělaného literáta a zbožného vladaře, diplomata a mírotvůrce, velkorysého mecenáše, sběratele relikvií, objednavatele uměleckých děl a zakladatele, jenž vědomě navazoval na poslední krále z rodu Přemyslovců.

Na rok 2019 připadlo další kulaté výročí. V srpnu toho roku uplynulo šest set let od smrti nejstaršího Karlova syna, římského a českého krále Václava IV., jenž stále zůstává a s největší pravděpodobností navždy zůstane ve stínu svého otce. Kulaté jubileum bylo „oslaveno“ především dvěma velkými výstavními projekty. První nazvaný „Václav IV. Král na rozhraní věků. 600 let od úmrtí římského a českého krále“ byl k vidění na podzim 2019 v prostorách pražského Karolina. Druhá, monumentálněji pojatá výstava „Český a římský král Václav IV. Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400“ se pak konala téměř ve stejné době v Císařské konírně na Pražském hradě.

Zejména u druhé výstavy se očekávalo, že by k ní mohla časem vyjít doprovodná publikace s vědeckým katalogem. K tomu však nedošlo. Naopak k výstavě v Karolinu vyšla pod názvem „Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce“ zajímavá a místy podnětná publikace. Protože doposud chyběla monografie, která se by se souhrnněji věnovala době a umění Václava IV., byl celý náklad brzy rozebrán. Až po pěti letech se tato publikace, která byla zároveň důstojným příspěvkem k výročí Václavovy smrti, dočkala překladu do angličtiny (Jiří Kuthan - Jakub Šenovský (eds.), Wenceslas IV. King of the Romans and of Bohemia and the Origins of the Hussite Revolution, Karolinum Press, 2024).

Velkým kladem publikace, kterou chválí i odborníci, je, že se autorský kolektiv pod vedením profesora Kuthana rozhodl přiblížit nejen umění Václavovy doby, ale také zasadit významnější témata do širších souvislostí královy vlády. Autory jednotlivých kapitol pak byli přední odborníci na danou problematiku, zejména pak historici umění, kteří se pokusili v roce velkého Václavova jubilea o zcela nový pohled.

Koncem roku 2019 se objevila zpráva, že se Jiří Kuthan chystá vydat ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny velkou monografii zasvěcenou umění za vlády Václava IV. Podnětem pro její vznik se staly úkoly, které souvisely s projektem „Český a římský král Václav IV. – doba, duchovní proudy a umění v předhusitských Čechách v evropském kontextu“. V té době se však zásadním způsobem změnily podmínky práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a do toho všeho ještě zasáhla epidemie covidu. Rukopis byl předán do nakladatelství již v roce 2020, ale svého „monumentálního“ vydání se dočkal až po pěti letech, a to již za zcela jiných podmínek a v jiném nakladatelství.

Ano, nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy vydalo dlouho očekávanou publikaci zasvěcenou umění a době římského a českého krále Václava IV. Kolektivní monografie nazvaná IV. Římský a český král. Doba, duchovní proudy a dění v předhusitských Čechách“ v mnohém připomíná výše zmíněnou reprezentativní publikaci k výročí narození Karla IV. Na Václavovi se ale podíleli hned čtyři autoři, osvědčení Jiří Kuthan s Janem Roytem, které doplnili Ivan Hlaváček a Štěpán Valecký.

Jejich cílem bylo komplexně představit období života a vlády Václava IV. (1361–1419). Hlavní důraz je pak kladen na vývoj architektury, sochařství, malířství (knižního, deskového i nástěnného) a uměleckých řemesel ve sledovaném období, či přesněji během vlády krále, jenž přímo navázal na dílo svého otce. Musíme souhlasit s autory, že nikdy dříve a ani později nedosáhlo umění v českých zemích tak vysoké úrovně jako právě za vlády těchto dvou Lucemburků.

„Hlavním“ autorem je profesor Jiří Kuthan, jenž se po „životopisném“ úvodu věnuje architektuře ve sledovaném období (STAVEBNÍ DÍLO V LETECH VLÁDY VÁCLAVA IV.), přičemž stejně jako samotný Václav IV. „navazuje“ na dílo jeho otce. Prostřednictvím textu a přebohatého obrazového doprovodu, které dohromady zahrnují více než tři sta stran knihy, putujeme z Prahy, „hlavy království“ po Čechách (a na pár stránkách se dostaneme i na Moravu a do Slezska) a jsme postupně obeznámeni především s nejvýznamnějšími sakrálními stavbami té doby. Některé z nich by si jistojistě zasloužily větší pozornost, ale je si třeba uvědomit, že by poté narostla celá kniha do obřích rozměrů a počtem stran by „překonala“ i výše zmíněnou publikaci „Karel IV. Císař a český král – vizionář a zakladatel“, která má neuvěřitelných 1059 stran!

Stranou nejsou ponechány ani Václavovy hrady a další, „městské“ rezidence, kterým v posledních letech věnoval mimořádnou pozornost především velký znalec Václavovy hradní architektury, historik umění a kastelolog František Záruba. Právě na králových hradech a hradech jeho blízkých „spolupracovníků“ (milců) jsou zřejmé inovace, které ukazují, že královy hradní stavby kladly mnohem větší důraz na pohodlí bydlení než na obrannou funkci, a proto jsou svým způsobem mezistupněm mezi hradem a zámkem. Hradům je v publikaci věnována i přehledná příloha.

Sochařství a malířství sledovaného období, které se často označuje jako období krásného stylu, či slohu, přibližuje ve svém textu (o asi sto stranách) renomovaný historik umění, profesor Jan Royt, jenž je odborníkem na otázky obsahového poselství středověkého umění (SOCHAŘSTVÍ A MALÍŘSTVÍ ZA VLÁDY VÁCLAVA IV. V HISTORICKÝCH ZEMÍCH KORUNY ČESKÉ). Je vskutku odborníkem na slovo vzatým, a to i mimo jiné z toho důvodu, že je autorem první souborné monografie o dílu jednoho z největších evropských malířů poslední čtvrtiny 14. století, Mistra Třeboňského oltáře (Mistr Třeboňského oltáře, Karolinum, 2013). A právě tato práce se do nejnovější knihy o umění doby Václava IV. silně promítá.

Autor nejprve nastiňuje komplikovanou situaci v Evropě za vlády Václava Lucemburského, čímž dokazuje, že se doba od časů vlády jeho otce docela razantním způsobem změnila. V následujících pasážích se pak věnuje přímo Václavově vládě a stejně jako v monografii o Mistru Třeboňského oltáře se bohužel nevyvaroval několika zásadních faktografických chyb. Zmiňme jen dvě nejvíce do očí bijící: opět píše, že Jošt Lucemburský byl Václavovým bratrem, i když byl ve skutečnosti jeho bratrancem, a že Václav IV. zemřel 16. srpna 1619! Že by se snad jednalo o pouhý překlep? Již podruhé? Spíše ne.

Po historickém úvodu se nejprve věnuje dochovaným rukopisům Václavovy knihovny a bohaté symbolice jejich skvostné výzdoby. Na dalších stránkách pak představuje řadu dalších manuskriptů, které vznikly ve sledovaném období. Některé z nich jsou rovněž spjaty s římským a českým králem.

Poté se zabývá deskovou a nástěnnou malbou. Neopomíjí ani Madonu březnickou z roku 1396, o níž jako u jediného deskového obrazu víme, že vznikla na přímou Václavovu objednávku. Za vrchol malířské tvorby pak po právu považuje dílo Mistra Třeboňského oltáře. Profesor Royt představuje zdroje a východiska české deskové malby do roku 1380, kdy tato prošla docela zásadní proměnou. Nevěnuje se pouze deskové malbě, ale zdroje a inspiraci hledá i v malbě nástěnné a knižní.   
Rovněž se pokouší nastínit duchovní zázemí tehdejší tvorby. Významnou roli přikládá zejména třetímu pražskému arcibiskupovi Janovi z Jenštejna, v jehož duchovním díle lze najít paralelu meditativního charakteru soudobé tvorby.

Je škoda, že Roytův text je místy zejména souhrnem názorů českých i zahraničních odborníků na umělce, jehož jméno pro nás zůstalo a asi navždy zůstane utajeno.

Samotnému sochařství krásného stylu je zasvěcen závěr jeho textu a největší pozornost je vymezena dochovaným i nedochovaným madonám. I v těchto pasážích se autor více či méně vyrovnává s názory svých předchůdců a současných kolegů.

Velkým, ale milým překvapením je text historika a archiváře, profesora Ivana Hlaváčka o Václavově soukromé knihovně (O DVORSKÉ KNIHOVNĚ VÁCLAVA IV. TROCHU JINAK). Autor nenazírá královu bibliotéku jen a čistě z pohledu dějin umění, jak je tomu v převážné většině, nýbrž se jí zabývá především z pohledu historika a archiváře, a pracuje s různými dochovanými zprávami, které se k ní vážou. Stranou pak neponechává ani soudobou „knižní“ produkci, protože se nelze ve sledovaném období omezovat jen na téma královy dvorské knihovny.

Štěpán Valecký před lety zaujal svou monografií „Erb českých králů. Zobrazování českého znaku v době Přemyslovců a Lucemburků“ (Nakladatelství Lidové noviny, 2018), v níž se pokusil představit, pokud možno co nejucelenější přehled vývoje zobrazování českého znaku ve středověku. Látku se navíc pokusil pojmout nově, propojil heraldický pohled s kunsthistorickým rozborem. Ve „václavské“ monografii se věnuje erbům a odznakům římského a českého krále (ERBY A ODZNAKY VÁCLAVA IV.). Sledované období je z heraldického hlediska dobou rozkvětu panovnické prezentace. To se promítá např. i „do“ nejstarší Václavovy pečeti poté, co byl ve dvou letech korunován na českého krále. Největší pozornost je ale věnována vyobrazením a použití říšské orlice a českého lva, z Václavových osobních odznaků pak ledňáčkovi a točenici.

Velikým zklamáním je „text“ Jiřího Kuthana nazvaný EXPORT UMĚLECKÝCH DĚL Z PRAHY V DRUHÉ POLOVINĚ 14. A V RANÉM 15. STOLETÍ. Téma je to velice zásadní, o čemž svědčí i některé nedávné studie, které ukazují, jak významným centrem umělecké produkce Praha byla. Profesor Kuthan mu však věnoval jen necelé tři strany a omezil se na uvedení několika příkladů, které jsou dokladem exportu uměleckých děl. Je to svým způsobem promarněná šance. Propracovanější studie by bezpochyby byla jednou ze stěžejních „kapitol“ celé monografie.

Profesor Kuthan je rovněž autorem další studie ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ A ANGLIE V DOBĚ LUCEMBURKŮ, která byla publikována již dříve v časopise ARS (ARS 2018, ročník 51, číslo 1-2, s. 3-17). Autor ukázal na řadě příkladů umělecké vazby a kontakty mezi Českým královstvím a Anglií, přičemž si obě království většinou dáváme do souvislostí pouze ve spojení se sňatkem Václavovy nevlastní sestry Anny (České) s anglickým králem Richardem II.

Poslední text nazvaný ZAČÁTEK A PRVNÍ OBDOBÍ HUSITSKÉ REVOLUCE VE SVĚDECTVÍ SOUČASNÍKŮ. K DŮSLEDKŮM REVOLUČNÍCH UDÁLOSTÍ pak může být čtenářům povědomý. Jedná se o mírně upravenou stať, která vyšla již v roce 2019 pod názvem „Husitské obrazoborectví ve svědectví současníků“ v publikaci „Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce“.

Rovněž ve výše zmíněné publikaci z roku 2019 najdeme jako přílohu UDÁLOSTI V ŽIVOTĚ ŘÍMSKÉHO A ČESKÉHO KRÁLE VÁCLAVA IV. Ta ale byla pro novější monografii zásadním způsobem rozšířena a upřesněna. Další přílohou je pak překlad „zprávy“ o Václavu IV., kterou ve své „Kronice vysoce urozených vévodů lotrinských a brabantských a králů francouzských“ zapsal bývalý sekretář brabantských vévodů a dvorský historiograf burgundského vévody Filipa Dobrého Edmond de Dynter (1370/1380–1449). Text přeložila do češtiny Jana Zachová.

Reprezentativní publikace je nádherná po stránce grafické a již pouhé listování v ní je zážitkem. Neodmyslitelnou součástí knihy a zároveň jejím velkým kladem je přebohatý a kvalitní, převážně barevný obrazový doprovod (určitě několik set položek!). Autorem velké části fotografií je samotný Jiří Kuthan, jenž má jedinečný cit pro celek i detail, což můžeme obdivovat ve všech jeho knihách. Nádherné jsou také četné reprodukce z dochovaných manuskriptů královy knihovny, zejména pak z nedokončené Václavovy bible a nejluxusnějšího opisu Zlaté buly. Rozmanitý obrazový doprovod tvoří také četné mapy, plánky, půdorysy a rekonstrukce. Je jen škoda, že některým fotografiím, např. jednotlivým částem Třeboňského oltáře nebyl dopřán větší formát. Některé památky by si jej určitě zasloužily.

I přes některé výtky si kniha zasluhuje pozornost nejen odborníků, ale především širší, historie – a uměnímilovné veřejnosti. Publikace přináší „novější“ pohled nejen na osobnost a vládu římského a českého krále Václava IV., ale též na výtvarné umění, které dosáhlo na přelomu 14. a 15. století jednoho ze svých skutečných vrcholů. Nyní tak máme společně s publikací „Římský a český král Václav IV. a počátky husitské revoluce“ k dispozici hned dvě základní práce, které ukazují dobu a zejména umění sledovaného období v novém, „jasnějším“ světle.

I díky této reprezentativní publikaci vystoupil nakonec král Václav IV. alespoň na pár okamžiků částečně ze stínu svého slavného otce.

Marek Zágora

Jiří Kuthan (ed.), Václav IV. Římský a český král. Doba, duchovní proudy a dění v předhusitských Čechách, Karolinum, Praha 2025, 640 stran, doporučená cena 1500 Kč

Obsah:

ÚVODEM

Jiří Kuthan, ŘÍMSKÝ A ČESKÝ KRÁL VÁCLAV IV. (1361–1419) A JEHO DOBA. PRAHA A VELKÁ UMĚLECKÁ CENTRA EVROPY V LETECH VÁCLAVA IV.

Jiří Kuthan, STAVEBNÍ DÍLO V LETECH VLÁDY VÁCLAVA IV.

Praha, hlava království – monumentální architektura v Praze v závěru vlády císaře Karla IV. a za vlády Václava IV.

Mimopražské hrady krále Václava IV. a sídla s nimi stylově související

Kutná Hora – pokladnice království za Václava IV.

Stavby středočeského regionu

Na severozápad od Prahy

Plzeň, západní a jihozápadní Čechy od pozdních let vlády Karla IV. do počátku husitské revoluce

Jižní Čechy ve znamení rožmberské růže. Architektura v jihočeském regionu do počátku husitské revoluce

Sakrální architektura ve východních Čechách. Kostely ve věnných městech českých královen

Stavby z doby Václava IV. na Moravě a ve Slezsku

Architektura doby Václava IV. ve znamení inovací

Příloha: Hrady krále Václava IV. a příklady sídel z jeho doby

Jan Royt, SOCHAŘSTVÍ A MALÍŘSTVÍ ZA VLÁDY VÁCLAVA IV. V HISTORICKÝCH ZEMÍCH KORUNY ČESKÉ

Ivan Hlaváček, O DVORSKÉ KNIHOVNĚ VÁCLAVA IV. TROCHU JINAK

Štěpán Valecký, ERBY A ODZNAKY VÁCLAVA IV.

Jiří Kuthan, EXPORT UMĚLECKÝCH DĚL Z PRAHY V DRUHÉ POLOVINĚ 14. A V RANÉM 15. STOLETÍ

Jiří Kuthan, ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ A ANGLIE V DOBĚ LUCEMBURKŮ

Jiří Kuthan, ZAČÁTEK A PRVNÍ OBDOBÍ HUSITSKÉ REVOLUCE VE SVĚDECTVÍ SOUČASNÍKŮ. K DŮSLEDKŮM REVOLUČNÍCH UDÁLOSTÍ

EPILOG – Jiří Kuthan

EDIČNÍ POZNÁMKA – Jiří Kuthan

UDÁLOSTI V ŽIVOTĚ ŘÍMSKÉHO A ČESKÉHO KRÁLE VÁCLAVA IV. – Jiří Kuthan

EDMOND DE DYNTER O VÁCLAVOVI IV. – překlad Jana Zachová

Poznámky

Seznam použitých zkratek

Seznam pramenů a literatury

Seznam a zdroje vyobrazení

Rejstřík osobních jmen

Rejstřík místních jmen

Internet:

https://karolinum.cz/knihy/kuthan-vaclav-iv-rimsky-a-cesky-kral-31721