Praha: Monumentální publikace Pražský hrad. Srdce českého státu (Správa Pražského hradu)

Pražský hrad je nejen největším hradním komplexem a zároveň nejnavštěvovanějším hradem u nás, ale především významným symbolem české státnosti a místem, kudy kráčela česká historie. Již od 9. století byl sídlem českých vládců, nejprve knížat, poté králů a dokonce i císařů Svaté říše římské. Dnes je hlavně reprezentativním sídlem prezidenta České republiky a vyhledávaným cílem našich a především zahraničních turistů.

Pražskému hradu dlouho „chyběla“ publikace, která by jej a také jeho více než tisíciletou historii přiblížila nejen prostřednictvím nádherných, často velkoformátových fotografií, ale i formou erudovaných a zároveň čtivých textů. Určitě i z tohoto důvodu vydala Správa Pražského hradu monumentální dílo, které by mělo představit jedinečný Pražský hrad a jeho osudy širší veřejnosti. Výpravná, kolektivní monografie nazvaná „Pražský hrad. Srdce českého státu“, která přibližuje 1100 let dějin rozsáhlého hradního komplexu, má ambice tento úkol splnit.

V posledních letech se z areálu Pražského hradu dočkala největší pozornosti Svatovítská katedrála, která je již dlouho středobodem zájmu jak historiků, tak historiků umění. Ze všech prací musíme určitě zmínit dvě publikace: knihu „Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů“ historiků umění Jiřího Kuthana a Jana Royta, která se nedávno dočkala druhého vydání (Nakladatelství Lidové noviny, 2022), a kolektivní, dvousvazkové dílo „Katedrála viditelná a neviditelná. Průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě“ (Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z.s., a Archeologický ústav AV ČR, 2019).

Jinak vycházely především obrazové, často dvoujazyčné publikace zasvěcené Hradu, např. „Pražský hrad“ fotografa Milana Kincla (2007) nebo „Pražský hrad. Sídlo prezidenta České republiky“ fotografa Herberta Slavíka (2015, na podzim 2023 se chystá 2. vydání). Z prací, které se pokusily představit veřejnosti historický význam našeho nejvýznamnějšího hradního komplexu, stojí za zmínku bohatě ilustrovaná kniha „Pražský hrad. Křižovatka dějin“ Miloše Pokorného (Slovart ve spolupráci s nakladatelstvím Opus Publishing Limited, 2014).

Vraťme se však k nejnovější publikaci „Pražský hrad. Srdce českého státu“. Jedná se o vskutku obří, několikakilogramovou knihu, která se bohužel nehodí ke čtení do postele, určitě se však bude hezky vyjímat v knihovně. Knihovna je bohužel častým „osudem“ podobných objemných publikací, které po svém zakoupení a letmém prolistování míří rovnou do ní, aby pak mohl jejich majitel ukázat a říci, že je má. Některé knihy, většinou se jedná právě o monumentálnější díla, jsou dokonce „zamýšleny jen k pouhému listování“, doufejme však, že to není případ výše zmíněné kolektivní monografie.

Bohatě ilustrovaná kniha je rozdělena do celkem čtyř hlavních oddílů - Hrad knížecí, Hrad královský, Hrad císařský a Hrad republikánský - v nichž najdeme různě dlouhé texty – kapitoly celkem třiadvaceti odborníků, především historiků a historiků umění. Mnozí z nich jsou autory hned několika odborných příspěvků, ve kterých vycházejí z nejnovějších poznatků a interpretací.

Je znát, že editoři byli při koncipováni knihy omezeni jejím rozsahem a navíc se snažili, aby každému oddílu byl „vymezen“ přibližně stejný prostor, což je ale občas na škodu, protože některá témata jsou ve výsledku jen „nastíněna“. Pravděpodobně i proto ale najdeme téměř za každým textem seznam další literatury a dokonce pramenů. Zájemci o dané téma tak mají možnost dalšího poznání.

První dva oddíly – Hrad knížecí a Hrad královský – můžeme společně „označit“ jako „Pražský hrad ve středověku“. V jednotlivých textech (kapitolách) jsou představena všechna důležitá témata týkající se Pražského hradu v daném období, tedy až po vládu Jagellonců.

Je docela zarážející, že některým knížatům z rodu bájného Přemysla Oráče je věnována výraznější pozornost. Místy to působí jako by se autoři snažili část o knížecím období „uměle natáhnout“. Proč podobná pozornost nebyla věnována vybraným českým králům z rodu Přemyslova nebo z dynastie Lucemburků? Těžko odhadnout… Snad z důvodu výsledného rozsahu publikace, která už tak je velice objemná.

Autoři se snaží představit Pražský hrad z mnoha různých úhlů pohledu, nejen jako areál s řadou nádherných, architektonicky a historicky cenných staveb, ale i jako i panovnické sídlo určené k bydlení a spjaté s četnými velkolepými slavnostmi a ceremoniemi. I proto v publikaci najdeme hned několik „exkurzů“, které jsou zajímavým a zároveň podnětným čtením. Na mysli máme např. příspěvek „Středověké ryté kresby na stěnách interiéru baziliky sv. Jiří“ Petra Chotěbora nebo „Zbroj sv. Václava“ Mileny Bravermanové.

Pro někoho může být nejméně atraktivní částí celé knihy poslední oddíl – Hrad republikánský. Pravdou je, že některé „kapitoly“, kupř. věnované institucím fungujícím na Pražském hradě nejsou příliš čtivé. Případný čtenář má ale vždy možnost volby.

Dvacáté století je „plné“ zásadních architektonických úprav a proměn, které začaly už za T. G. Masaryka a svým způsobem pokračují i v tomto století. Jednotlivé proměny Pražského hradu jsou místy úchvatné a bez nich si již nedokážeme dnešní areál vůbec představit. Navíc většina domácích i zahraničních návštěvníků hradního komplexu vidí jen jakési „turistické minimum“. Řada reprezentačních prostor Pražského hradu je po převážnou většinu roku běžným návštěvníkům zcela nepřístupna. Proto musíme ocenit „exkurz“ představující právě tyto prostory Pražského hradu, o nichž většinou jen „slýcháváme“ ve zpravodajství.

Je zřejmé, že málokdo přečte knihu od začátku do konce. Spíše si zájemce o minulost Pražského hradu vybere jeden z oddílů, případně pouze texty, které jej budou opravdu zajímat. Některé „kapitoly“ navíc nejsou zrovna jednoduchým čtením, takže je možné, že se v nich bude méně zasvěcený čtenář občas i trochu ztrácet.

Všechny příspěvky, jak již bylo uvedeno, jsou doplněny přebohatým obrazovým doprovodem (více než 500 položek!), který je nedílnou součástí jednotlivých textů. Vedle archivních i současných fotografií Pražského hradu a jeho památek (celků i detailů) jsou k dispozici snímky zajímavých modelů vybraných staveb i celého hradního areálu, půdorysy a různé rekonstrukce. Některé popisky k obrázkům ještě navíc doplňují a rozšiřují informace uvedené v hlavních textech.

Před vydáním publikace pronikla do médií informace, že v ní budou reprodukovány nové rekonstrukce podoby českých knížat a králů. Je škoda, že tato „šance“ nebyla naplno využita. V publikací nakonec najdeme pouze tři umělecké rekonstrukce na základě dochované lebky, a to sv. Václava, knížete Břetislava I. a krále Přemysla Otakara II. Jejich autorem je Pavel Dvorský.

Na závěr nesmíme zapomenout na samostatnou přílohu objemné publikace, kterou tvoří celkem šest vedut Pražského hradu (z pohledu od jihu) v proměnách času od konce 12. století až do roku 2022. Všechny jsou doplněny krátkým a přehledným komentářem. Kdyby měl člověk doma dostatek prostoru (máme na mysli, kam je umístit), určitě by stály za zarámování.

I přes několik drobných výtek a občasný dojem, že některé části jsou méně „vyvážené“, musíme konstatovat, že výpravná publikace „Pražský hrad. Srdce českého státu“ je opravdovým holdem místu, které je již více než tisíc let politickým, náboženským a kulturním centrem naší země a zároveň jedním ze symbolů české státnosti.

Marek Zágora

Petr Kroupa - Jan Novák (eds.), Pražský hrad. Srdce českého státu, Správa Pražského hradu, Praha 2022, 552 stran, doporučená cena 2 500 Kč

Obsah:

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA REPUBLIKY

HRAD KNÍŽECÍ

Petr Kroupa, Češi – kdo jsou a odkud přišli?

Jana Maříková-Kubková, Hradčanský hřbet v Pražské kotlině jako centrum sídelní aglomerace

Petr Kroupa, Založení hradu Praha a kaple Panny Marie

Petr Kroupa, Palácový, kolegiátní a klášterní kostel sv. Jiří mučedníka

Petr Kroupa, Václavova memoriální rotunda sv. Víta

Petr Kroupa, Biskupská kaple sv. Mořice

Petr Kroupa, Spytihněvova korunovační bazilika sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie

Petr Chotěbor, Románská přestavba Pražského hradu

Petr Chotěbor, Středověké ryté kresby na stěnách interiéru baziliky sv. Jiří

Petr Kroupa, Kníže Bořivoj

Petr Kroupa, Kníže Václav

Milena Bravermanová, Zbroj sv. Václava

Petr Kroupa, Kníže Boleslav

Petr Kroupa, Kníže Boleslav Druhý

Petr Kroupa, Knížata Jaromír a Oldřich

Petr Kroupa, Kníže Břetislav

Petr Kroupa, Kníže Spytihněv II.

Petr Kroupa, Kníže a král Vratislav

Dominik kardinál Duka OP, Kult sv. Ludmily a sv. Václava na Pražském hradě

HRAD KRÁLOVSKÝ

Petr Chotěbor, Architektura a umění na Pražském hradě českých králů

Lenka Bobková, Pražský hrad jako sídlo královského dvora a správy země

Petr Chotěbor, České královské korunovační klenoty

Karel Otavský, Svatovítský chrámový poklad a jeho historie

Gabriel Mulamuhič, Pražští arcibiskupové doby lucemburské

Gabriel Mulamuhič, Metropolitní kapitula v čase slávy i úpadku

Petr Piťha, Založení a počátky Královské kolegiátní kapituly u kostela Všech svatých na Hradě pražském (1340–1526)

Milena Bravermanová, Středověký Pražský hrad jako nekropole panovníků, jejich rodinných příslušníků, církevních hodnostářů a světců

HRAD CÍSAŘSKÝ

Jiří Kroupa, Pražský hrad v 17. století

Radek Bacík, Pražská rezidence a korunovace Habsburků

Štěpán Vácha, Rodová zbožnost a panovnická reprezentace: Habsburkové jako patroni katedrály sv. Víta

Milena Bravermanová, Renesanční a barokní Pražský hrad jako nekropole panovníků, jejich rodinných příslušníků, světců a církevních hodnostářů

Radek Bacík, Český zemský sněm a Česká dvorská kancelář

Radek Bacík, Zemský soud

Jiří Kroupa, Pražský hrad v 18. století

Sylva Dobalová, Dvorské zahrady na Pražském hradě od 16. století do roku 1757

Milada Jonášová, Korunovační opery 18. století a Pražský hrad

Michaela Žáková, Tereziánský ústav šlechtičen

Martin Halata, Císařský byt v letech 1800–1918

Martin Halata, Dvorní kaple svatého Kříže

Martin Halata, Reprezentační sály Hradu

Petr Chotěbor – Petra Ponzerová, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v 19. a na počátku 20. století

Petr Piťha, Královská kolegiátní kapitula u kostela Všech svatých na Hradě pražském v době císařské (1526–1918)

Eliška Fučíková, Umění a umělecké sbírky Pražského hradu do konce 19. století

HRAD REPUBLIKÁNSKÝ

Zdeněk Lukeš, Architektura Pražského hradu od TGM po současnost

Martin Hakauf, Instituce sídlící na Pražském hradě

Martin Hakauf, Státní reprezentace a reprezentační prostory Pražského hradu

Martin Hakauf, Inaugurace prezidentů republiky

Petra Ponzerová, Slavnosti

Tomáš Zubec, Pohřby na Pražském hradě

Martin Hakauf, České korunovační klenoty v éře nové republiky

Petr Měchura, Památková péče v areálu Pražského hradu

Petr Měchura, Obnova Starého královského paláce

Petr Měchura, Řízení stavební činnosti na Pražském hradě

Petr Měchura – Tomáš Zubec, Vznik institucí správy areálu Pražského hradu

Tomáš Zubec, Stavební správa a Hospodářská správa Pražského hradu

Eliška Fučíková, Umělecké sbírky na Pražském hradě po roce 1918

Jana Maříková-Kubková, Historie archeologického výzkumu Pražského hradu

Přehled panovníků a prezidentů

Internet:

https://www.hrad.cz/cs/kultura-na-hrade/publikace/detail/prazsky-hrad-srdce-ceskeho-statu-12408#from-list