Praha: Nahlédnutí do středověku profesora Františka Šmahela (Karolinum)

Nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy vydalo nedávno velice pěkný, reprezentativní soubor studií našeho předního medievisty profesora Františka Šmahela. Publikace nazvaná „Nahlédnutí do středověku“ s podtitulem „Mluva a písma a četba obrazů“ přináší celkem dvanáct autorových textů.

Velkým kladem je, že se nejedná o pouhý přetisk původních statí, ale autor se k jednotlivým textům, z nichž některé vyšly původně v němčině nebo polštině, vrátil, upravil je a některé i doplnil. Dalším kladem je pak bohatý obrazový doprovod, který se stal nedílnou součástí jednotlivých studií a črt.

Historici se při své práci dostávají vedle dochovaných písemných pramenů různé povahy též k různorodým vizuálním pramenům, které mají významnou vypovídací hodnotu nejen o době svého vzniku. Často musí pracovat i s díly výtvarného umění, jejichž interpretace není vůbec jednoduchá. A právě středověké vizuální prameny se staly východiskem hned několika Šmahelových studií.

Ačkoliv není školeným historikem umění, klade si řadu zajímavých a zároveň důležitých otázek, na něž hledá odpovědi. Je dobře, že není historikem umění, protože se na dochovaná umělecká díla dívá jinýma očima a dokáže z nich vyčíst mnohé, co by historikům umění třeba mohlo i uniknout. Samozřejmě se stane, že se v něčem může i mýlit, ale svým způsobem žádná interpretace není konečná a jediná správná. Profesor Šmahel tak naznačuje „nové“ cesty, jak se můžeme na dochované „obrazy“ dívat.

Texty jsou rozděleny do celkem tří oddílů. První – Dvě brány poznání: oko a ucho - s celkem pěti příspěvky přináší poznání, že ne vše je na první pohled takové, jak se zdá. Prostřední oddíl nazvaný „Hranice mezi posvátným a pozemským“ přináší sice pouze dvě, zato velice rozsáhlé kapitoly, v nichž autor hledá prostupnost mezi posvátnou duchovností a pozemskou tělesností. Závěrečný oddíl pak přináší zajímavé a podnětné sondy a etudy vztahující se zejména k husitství.

Některé autorovy studie můžeme považovat již za klasické, např. „Čtení nečitelných nápisů: Muži s ukazovátkem“ nebo „Mluva mluvících pásek“. Prvně jmenovaná stať na pomezí možného a domnělého byla nejen jemu, jak uvádí v závěru svého textu, ale i mně potvrzena, když jsem nedávno vyslechl poutavý a hlavně zasvěcený popis pozdně středověkého oltáře a hlavní scény mi byly ukázány ukazovátkem. V druhém jmenovaném textu pak velice hezky přiblížil mnohotvárnost zobrazování jednoho z nejrozšířenějších námětů středověkého výtvarného umění – Zvěstování Panně Marii.

Ač neškolený historik umění pracuje František Šmahel s až překvapivě bohatou paletou výtvarných děl, která se nenacházejí jen u nás, ale i v zahraničí. Podnětná je jeho stať věnovaná autorským atribucím středověkých mistrů, autoportrétům a také kryptoportrétům. Tento text navíc ještě doplnil o exkurz týkající se „vlastní podobizny“ Matěje Rejska na Křivoklátu.

V roce 2012 vyšla profesoru Šmahelovi fascinující kniha „Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku“. Do své nejnovější knihy shrnul v nejrozsáhlejší studii první tři kapitoly svých „Divých lidí“ a přiblížil tak čtenářům nejen fantaskní svět divých lidí lucemburské éry, ale i imaginaci pozdního středověku, kdy právě diví lidé byli „běžnou“ součástí středověkého světa. I tato studie je doplněna o nový a zároveň zajímavý exkurz, tentokrát o divých, lesních a zelených lidech v dosavadní literatuře.

Jak již bylo uvedeno výše, tvoří poslední oddíl různé sondy a etudy vztahující se hlavně k husitství. Autor se zde prezentuje jako velký, ne-li největší znalec husitství u nás a představuje jej ze zcela odlišných úhlů pohledu. Za všechny texty zmiňme dvě stati: „Válka symbolů: Husa a kalich proti kříži“ o dochovaných vyobrazeních husitských symbolů v rukopisech a na výtvarných artefaktech a „Mučedníci a bojovníci v husitském nebi“ o středověkých vyobrazeních Jana Husa, Jeronýma Pražského nebo Jana Žižky.

Pěkná kniha „Nahlédnutí do středověku. Mluva písma a četba obrazů“ si zaslouží pozornost. Jedná se o velice inspirující čtení, které může oslovit vedle laické veřejnosti i odborníky, kteří v něm najdou řadu zajímavých podnětů, které by neměly zůstat bez povšimnutí.

Marek Zágora

František Šmahel, Nahlédnutí do středověku. Mluva písma a četba obrazů, Nakladatelství Karolinum, Praha 2017, 392 stran, doporučená cena 430 Kč

Internet:

https://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=podrobnosti&id=17757&jazyk=cs

Obsah:

Předmluva

DVĚ BRÁNY POZNÁNÍ: OKO A UCHO

1. Modi legendi et videndi: Od středověku k novověku

2. Čtení nečitelných nápisů: Muži s ukazovátkem

3. Mluva mluvících pásek. Etuda o Zvěstování hůlkou, gesty, nápisovými páskami, zapečetěnými listy a loveckým rohem

4. Hic opus pinxit… Drobné postřehy k autorským atribucím středověkých mistrů

Exkurz: Vlastní podobizna Matěje Rejska na Křivoklátu?

5. „Mistr velkého poznání“. Pocta Janu Husovi v kronice zapomenutého malíře ze Sieny

HRANICE MEZI POSVÁTNÝM A POZEMSKÝM

6. Inscenovaná devoce. Ukazování sv. ostatků v Českém Krumlově v druhé polovině 14. a na počátku 15. století

7. Fantaskní svět divých lidí lucemburské éry

Exkurz: Diví, lesní a zelení lidé v dosavadní literatuře

SONDY A ETUDY

8. Audiovizuální média husitské agitace

9. Válka symbolů: Husa a kalich proti kříži

10. Pan Krušina na Zlaté Hoře? Drobná historie malých záhad

11. Zlomené žezlo českého krále. Ikonografická marginálie ke vztahům husitských Čech k říši

12. Mučedníci a bojovníci v husitském nebi