Praha: Oběšenec Roberta Bartletta – sonda do antropologie 13. století

Nakladatelství Argo vydalo jako dvaašedesátý svazek své úspěšné edice Každodenní život esej anglického medievisty Roberta Bartletta nazvanou „Oběšenec“ s podtitulem „Středověký příběh zázraku, paměti a kolonialismu“. Kniha se zajímavým názvem vyšla poprvé před deseti lety.

Bartlett se v posledních letech věnuje zejména antropologickému výkladu středověkých zázraků a právě ve svém „Oběšenci“ přibližuje jedinečným způsobem vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti náboženských a společenských představ.

Výchozím bodem jeho textu je oběšení a následné zázračné vzkříšení velšského rebela Viléma Cragha, k němuž došlo před více než sedmi sty lety. O jeho vzkříšení se měl zasloužit herefordský biskup Tomáš z Cantilupe, který byl již za svého života, ale hlavně po své smrti uctíván místními jako světec.

Zázračné vzkříšení bylo po letech vyšetřováno v souvislosti se snahou o Tomášovu kanonizaci. O událostech máme docela mnoho informací, minimálně popisy devíti očitých svědků. Svědci pocházející z nejrůznějších sociálních vrstev (šlechta, nevolníci, kněží…) vzpomínali na okolnosti Vilémova oběšení a následného oživení. Jejich výpovědi se sice rozcházely, ale v podstatných bodech se i shodovaly.

Bartlett podrobně líčí jejich vyprávění, která byla ovlivněna řadou okolností. Došlo k nim až po více než deseti letech od dramatické události. Výpovědi byly učiněny před tribunálem, takže jejich výsledná podoba byla hodně ovlivněna kladenými otázkami, jejichž hlavním cílem bylo zjistit, zda se opravdu jednalo o zázrak. Vliv na podobu jednotlivých vyprávění měl i jazyk vyslýchaných, z nichž někteří hovořili pouze velšsky.

Jednotlivé výpovědi očitých svědků, mezi nimž najdeme i samotného „oběšence“ Viléma Cragha, jsou nejen „pouhým“ popisem dávných událostí, ale i zajímavým příspěvkem k středověkým představám o čase a prostoru, o vzpomínání a paměti. Zajímavý je bezpochyby i geografický rámec popisovaných událostí, který není omezen jen místem samotného oběšení.

Vzpomínky všech svědků jsou rovněž výpovědí o komplikovaných vztazích v pohraničním území, kde k dramatické události došlo. Své pravomoci zde uplatňovali jak šlechta, tak anglický král. Na druhé straně se jedná o území, kde se mísily staré velšské obyčeje s novými anglickými zvyklostmi.

Autor představuje všechny důležité účastníky popisovaných událostí. Jedná se o osoby významné i téměř bez významu. U mocných, bohatých a vlivných, diplomatů, baronů a kardinálů přibližuje jejich život a kariéru před i po samotném soudním řízení. Ti téměř bezvýznamní mizí z historické scény krátce po svých výpovědích.

Bartlettova esejistická kniha je mistrovsky napsanou a zároveň velice podnětnou sondou do antropologie 13. století. Není jen rekonstrukcí dávných událostí, ale též nahlédnutím do středověkého světa každodenního života a myšlení.

Marek Zágora

Robert Bartlett, Oběšenec. Středověký příběh zázraku, paměti a kolonialismu, Argo, Praha 2014, 148 stran, doporučená cena 228 Kč

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/196327/obesenec/