Praha: Obrazy uctívané, obdivované a interpretované – sborník ke kulatinám profesora Jana Royta

Nakladatelství Lidové noviny vydalo ve spolupráci s Ústavem dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze již dvacátý svazek řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium. Publikace nazvaná „Obrazy uctívané, obdivované a interpretované“ je sborníkem u příležitosti životního jubilea historika umění, profesora Jana Royta.

Publikace obsahuje celkem šestadvacet příspěvků, jejichž autory jsou jubilantovi kolegové (historici umění i historici), doktorandi a studenti středověkého semináře z Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Texty jsou rozděleny do tří oddílů: středověk, novověk a novodobé a současné. Obsah jednotlivých statí přibližuje hlavní témata, jimiž se Jan Royt celoživotně zabývá, přes nástěnnou, deskovou a knižní malbu až po sochařství a ikonografii. Největší pozornost je samozřejmě vyhrazena středověku. Zaměříme se na ty nejzajímavější texty.

Mezi „gratulanty“ samozřejmě nechybí Roytův nejbližší kolega, profesor Jiří Kuthan, jenž se ve svém příspěvku věnuje Karlu IV. jako sběrateli relikvií, který mnohonásobně rozšířil jejich počet v rámci pokladu katedrály sv. Víta.

Zatím poslední Roytova monografie byla věnována Mistru Třeboňského oltáře (Karolinum, 2013), s čímž úzce souvisí příspěvek historika Jaroslava Čechury. Ten hledal zmínky o oltáři v třeboňských archiváliích k tamnímu klášteru, klášternímu kostelu, zámku, ale i městské obci a nenašel žádné přímé odkazy na dílo Mistra Třeboňského oltáře. Přesto došel k závěru, že se oltář v polovině 17. století nacházel s největší pravděpodobností ve velkém sálu třeboňského zámku.

Jedním z Roytových témat je ikonografie sv. Vojtěcha. Právě tomuto světci je v posledních letech věnována mimořádná pozornost a to i mezi historiky, protože druhý pražský biskup je vnímán jako rozporuplná osobnost. Tomáš Petráček se proto zamýšlí nad interpretací nejdůležitějších událostí Vojtěchova života.

Zájemce o panovnickou ikonografii určitě zaujme text Markéty Jarošové o deskovém obraze jako formě vladařské reprezentace dynastie Jagellonců, která postupně představuje všechna nejdůležitější díla, která vznikla v prvních třech desetiletích 16. století. Čtenáře však asi zarazí informace, že manželkou Ludvíka Jagellonského byla Marie Uherská! Ve skutečnosti jí ale byla Marie Habsburská, což ze samotného textu jasně plyne. Marie Uherská byla první manželkou Zikmunda Lucemburského.

Miroslav Šmied pojednal o sv. Palmaciovi, jehož ostatky byly za vlády Karla IV. přeneseny z Trevíru na Karlštejn. Kult svatého Palmacia se však v Čechách nerozšířil, takže je dnes vnímán spíše jako karlštejnský světec a lokální patron.

Mezi znalce přemyslovské i lucemburské hradní architektury patří František Záruba, který ve svém příspěvku přibližuje malířskou výzdobu hradů v Čechách před husitskými válkami. Bohužel se do současnosti dochovaly jen fragmenty původní výzdoby, která mimo jiné sloužila i k promyšlené panovnické a dynastické reprezentaci. Autor dochází též k závěru, že neexistují větší rozdíly mezi malířskou výzdobou hradů a v městském prostředí.

Text Davida Vrány je zasvěcen známému reliéfu z Předhradí, který byl naposledy prezentován na jedinečné výstavě „Otevři zahradu rajskou“. Fragment s Kristem mezi sv. Petrem a sv. Pavlem vznikl pravděpodobně asi v poslední čtvrtině 11. století, ale přesto se nabízí velké množství otázek, které se týkají nejen jeho datování, ale i samotného původu. Autor nenavrhuje konkrétní řešení, zpochybňuje však vztah reliéfu k hradišti Oldříš.

Zajímavé téma přináší stať Daniely Břízové o vlivu kulturních a výtvarných podnětů dvora Karla IV. na královskou reprezentaci anglického krále Richarda II., který se v roce 1382 oženil s Karlovou dcerou Annou. O jistých vlivech se samozřejmě dá hovořit, přesto však i z důvodů nedostatku dochovaných památek se jedná převážně o spekulace.

Heraldika má k výtvarnému umění velice blízko a samotné erby jsou většinou velice zajímavým výtvarným počinem, proto najdeme ve sborníku stať Štěpána Valeckého o vývoji a proměnách erbu Přemysla Otakara II. s dvouocasým lvem.

V Tridentu najdeme v Orlí věži hradu Buonconsiglio známý cyklus Měsíců, za jehož autora je považován český malíř, Mistr Václav, pracující pro místního biskupa českého původu Jiřího z Liechtensteinu. Se jménem tohoto mistra jsou spojovány ale i další malby, např. v kapli obce Rifiano. Někdy se proto dokonce hovoří o dvou malířích stejného jména. Romana Chalupná se ve svém textu věnuje samotnému malíři i malbám, které jsou mu připisovány. Mistr Václav byl podle ní malířem eklektikem, jenž neustále vstřebával nové podněty, jež zapracovával do svého projevu. Na jeho dílech je ale zároveň znát původní české školení v okruhu následovníků mistra Theodorika.

V obci Leles na východním Slovensku byl na konci 12. století založen premonstrátský klášter, vedle jehož kostela byla vybudována kaple sv. Michala. Ta byla v 18. století barokně přestavěna, přesto se v ní dochovaly vzácné nástěnné malby z doby kolem roku 1400. Nejvíce zaujme vypodobnění uherských králů, na jejichž počátku byl pravděpodobně vyobrazen sedící Zikmund Lucemburský, za nímž pak následovali jeho předchůdci.

Zajímavé a podnětné jsou rovněž texty dvou zbývajících oddílů, které pojednávají kupř. o nástěnných malbách v kapli sv. Zikmunda ve Svatovítské katedrále, jezuitských sousoších Karlova mostu či vzorech hedvábných tkanin 18. století.

Součástí jednotlivých textů je bohatý, i když pouze černobílý obrazový doprovod (fotografie, mapy, plánky, kresby), a výběr použitých pramenů a literatury. Na úplný závěr je pak zařazena několikastránková bibliografie profesora Jana Royta.

Pěkný sborník „Obrazy uctívané, obdivované a interpretované“ je holdem a zároveň poděkováním Janu Roytovi za jeho dosavadní pedagogickou a vědeckou činnost.

Marek Zágora

Miroslav Šmied – František Záruba (ed.), Obrazy uctívané, obdivované a interpretované Sborník k 60. narozeninám profesora Jana Royta, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia atrium vol. XX, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2015, 500 stran, doporučená cena 399 Kč

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/obrazy-uctivane-obdivovane-interpretovane/

Z obsahu:

ÚVODNÍ SLOVO

STŘEDOVĚK

Jiří Kuthan, Karel IV., relikvie a poklad katedrály sv. Víta v Praze

Jaroslav Čechura, Po stopách Třeboňského oltáře

Tomáš Petráček, K některým aspektům interpretace příběhu biskupa Vojtěcha

Viktor Kubík, K obsahové interpretaci ornamentiky antických a raně středověkých rukopisů (jako východiska pro gotickou iluminaci)

Markéta Jarošová, Deskový obraz jako forma vladařské reprezentace dynastie Jagellonců

Miroslav Šmied, Svatý Palmacius – trevírský patron na Karlštejně

František Záruba, Příspěvek k malířské výzdobě hradů v Čechách v době předhusitské

David Vrána, Případ reliéfu z Předhradí

Jana Peroutková, Týnský chrám v průběhu obnov a restaurování

Daniela Břízová, Vliv kulturních a výtvarných podnětů dvora císaře Karla IV. na královskou reprezentaci anglického krále Richarda II.

Štěpán Valecký, Dvouocasý lev v erbu Přemysla Otakara II.

Kateřina Hladká, „Unter deinen Schutz und Schirm“. Motiv Panny Marie Ochranitelky ve švábském sochařství internacionální gotiky

Romana Chalupná, Mistr Václav, český malíř v jižním Tyrolsku

Miriam Kolářová, Jan, miláček Páně. Evangelista a mučedník

Andrea Huczmanová, Společenské konvence a jejich vliv na sepulkrální plastiku Slezska první poloviny 16. století

Kornélia Kolářová Takácsová, Politické aspekty ikonografie nástěnných maleb v kapli sv. Michala v premonstrátském klášteře v Lelesu

Michal Šelemba, Nepomyšl, kostel sv. Mikuláše – významné nálezy středověkých nástěnných maleb a architektonických prvků

NOVOVĚK

Martin Zlatohlávek, Evangelisté píší Kristovy pašije

Magdalena Nespěšná Hamsíková, Nástěnná malba v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta v Praze

Petra Oulíková, Poznámka k jezuitským sousoším na Karlově mostě

Miloš Sládek, Opice, psi, kozlové a pernatci v chrámu aneb Pobělohorské postily o chování lidí a zvířat v kostele

Petr Arijčuk – Marek Pučalík, Kaplánkova láska k Venuši a příběh Willmannových obrazů v Chrasti

Jiří Vácha, Vzory hedvábných tkanin 18. století

NOVODOBÉ A SOUČASNÉ

Zdeněk Beneš, Školní obraz

Milan Pech, Avantgarda na pranýři: Radikálně konzervativní kritika moderního umění v letech 1938-1945

Eva Pospěchová, Jiří Šigut - fotograf

BIBLIOGRAFIE PROFESORA JANA ROYTA