Praha: Ora et labora - podnětný soubor studií o vybraných kapitolách z dějin a kultury benediktinského řádu

Na přelomu let 2014 a 2015 bude ve Valdštejnské jízdárně a Galerii Klementinum k vidění velká mezinárodní výstava „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300", kterou připravuje Národní galerie v Praze ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, Národním muzeem, Správou Pražského hradu a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze. Návštěvníci tak budou mít jedinečnou možnost seznámit se s duchovní a materiální kulturou raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů.

Již nyní máme k dispozici zajímavý soubor deseti studií, které zasvěceně přibližují vybrané kapitoly z dějin a kultury benediktinského řádu. Pěknou publikaci nazvanou „Ora et labora" vydala v Nakladatelství Lidové noviny Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Jak bylo výše uvedeno, jsou všechny texty zasvěceny benediktinskému řádu, nejstaršímu existujícímu mnišskému řádu západního křesťanství. Autoři jednotlivých příspěvků, historici a historici umění se zaměřili na témata, která byla doposud spíše přehlížena. Podali tak jasný důkaz, že historie a kultura benediktinského řádu mají badatelům stále co nabídnout.

Studie Petra Sommera je věnována osobnosti poustevníka Vintíře (kolem 955-1045) a jeho vztahu k nejstarším benediktinským klášterům v Čechách. Příspěvek ukazuje, jak úzce byl propojen svět české a bavorské církve. Důkazem jsou mimo jiné i snahy o Vintířovu kanonizaci.

Petr Kubín se zabývá otázkou, zda založil břevnovský klášter skutečně sv. Vojtěch, když o této významné fundaci mlčí jeho soudobí životopisci. Dokládá, že neexistují žádné relevantní důkazy o založení břevnovského kláštera sv. Vojtěchem. Přesto byl s klášterem spojen, a to jako jeho nebeský patron, kterým se stal po roce 1039, kdy byl prohlášen za spolupatrona přemyslovského státu.

Historik umění Jan Royt zasvětil svou rozsáhlou studii kultu a ikonografii světců uctívaných v benediktinských klášterech v Čechách. V úvodní části svého příspěvku přibližuje krátce dosavadní bádání o benediktinské hagiografii a především ikonografii. Poté představuje jednotlivé osobnosti, především světce a světice, které byly v českém prostředí uctívány. Začíná ctihodnou Mladou a přes sv. Ludmilu, sv. Benedikta a další se dostává až k úctě Panny Marie. Pro české země byla rovněž typická úcta k světským zakladatelům jednotlivých církevních institucí. Můžeme konstatovat, že benediktinská ikonografie v českých zemích je velice bohatá. Typickým projevem je pak propojení benediktinských světců s českými zemskými patrony.

Rozsáhlá je také studie Viktora Kubíka o proměnách významu benediktinských skriptorií v latinské Evropě a u nás v kontextu ostatních druhů umění v letech 600 až 1300. Je nutno zmínit, že se vyplatí číst pořádně i poznámkový aparát, který je ještě rozsáhlejší než samotný hlavní text. Především poznámky věnované iluminovaným manuskriptům, které jsou úzce spjaty s našimi zeměmi, kupř. Kodexu vyšehradskému ale i dalším, přinášejí řadu zajímavých informací. Naše země byly, jak autor dokládá, až do konce 13. století spíše periferií knižní malby. Jakýmsi pomyslným svorníkem mezi tímto obdobím a novou dobou, kdy se Čechy staly jedním z významných center malířské kultury latinské Evropy, je pak nádherný Pasionál abatyše Kunhuty.

Zajímavý je i text věnovaný středověkým pečetím benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Nejvíce z nich zaujme pečeť abatyše Kunhuty (1302-1321), která je pozoruhodná z formálního i uměleckého hlediska. Tato pečeť, na níž Kunhuta sedí na bohatě zdobeném gotickém trůnu, stojí na pomezí mezi panovnickou majestátní pečetí a portrétní pečetí abatyší. Součástí studie je i soupis jednotlivých dochovaných pečetí.

Marek Pučalík ve svém textu pojednal o neznámém relikviáři ctihodné Mlady ze soukromého majetku, který vznikl v druhé polovině 17. století a obsahuje jednadvacet zubů a drobné úlomky kostí.

Dva příspěvky jsou věnovány nástěnné malbě. Text Veroniky Horové přibližuje ikonografii převážně renesančních maleb v kapli sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Miroslav Šmied pak představuje znázornění Nebeského Jeruzaléma v kostele sv. Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici - Rovné. Ikonografii výzdoby tohoto kostela z 12. století věnoval již dříve několik studií.

Nejkratším textem je příspěvek Františka Záruby, který se zamýšlel, zda Týnec zmiňovaný v listině vydané roku 1227 Přemyslem Otakarem I. Anežce, abatyši u sv. Jiří, v které potvrdil majetky kláštera, je totožný s Týncem nad Sázavou. Zjistil, že se jedná o zcela jiný, dnes již zaniklý Týnec (Týnka).

V posledním příspěvku se Markéta Jarošová zabývá benediktinskými kláštery jako objekty muzejní prezentace. Jednou z nejvýznamnějších prezentací je instalace v The Cloisters muzeu, které je dnes součástí Metropolitního muzea umění v New Yorku. Autorka přibližuje historii vzniku tohoto unikátního muzea. Do souvislosti s ním pak dává expozici středověkého a raně renesančního umění v klášteře sv. Anežky České v Praze. Srovnání se bezpochyby nabízí. Právě exkluzivita středověké sbírky v kontextu unikátní středověké architektury je velkým plusem obou expozic. I proto by měla sbírka středověkého umění zůstat vystavena v prostorách Anežského kláštera.

Většina příspěvků je doplněna pěkným černobílým obrazovým doprovodem, za každým textem je pak uveden seznam pramenů a literatury, který vybízí k dalšímu bádání.

Soubor studií „Ora et labora" je podnětnou sondou do dějin a kultury benediktinů nejen na našem území. Lze předpokládat, že další zajímavé výsledky bádání přinesou studie a publikace, které vyjdou v souvislosti s mezinárodní výstavou „Otevři zahradu rajskou".

Marek Zágora

Markéta Jarošová - Radka Lomičková (ed.), Ora et labora. Vybrané kapitoly z dějin a kultury benediktinského řádu, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XV, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2013, 254 stran, doporučená cena 379 Kč

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/ora-et-labora-vybrane-kapitoly-z-dejin-kultury-benediktinskeho-radu/

Obsah:

ÚvodemPetr Sommer, Poustevník Vintíř/Gunther a nejstarší české benediktinské kláštery

Petr Kubín, Založil břevnovský klášter opravdu sv. Vojtěch?

Jan Royt, Kult a ikonografie světců uctívaných v benediktinských klášterech v Čechách

Viktor Kubík, K proměnám významu benediktinských skriptorií v latinské Evropě a u nás v kontextu ostatních druhů umění (600-1300)

Petra Oulíková, Pečeti benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě ve středověku

Marek Pučalík, Neznámý relikviář ctihodné Mlady

Veronika Horová, K ikonografii maleb v kapli sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě

František Záruba, De provintia, que sunt circa castrum: in villa Tinec...

Miroslav Šmied, Znázornění Nebeského Jeruzaléma ve výzdobě kostela sv. Jakuba v Rovné u Stříbrné Skalice v kontextu benediktinské výtvarné kultury 12. století

Markéta Jarošová, Benediktinské kláštery jako objekty muzejní prezentace. New York versus Evropa