knižní novinky detailpraha: pád velké moravy aneb kdo byl pohřben v hrobu 153 na pohansku u břeclavi – 2. svazek edice prameny v české historii (nln)

Praha: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi – 2. svazek edice Prameny v české historii (NLN)

Nakladatelství Lidové noviny vydalo nedávno první dva svazky nové ediční řady „Prameny v české historii“, která je doplňkem prestižní řady „Česká historie“. Cílem nové edice, kterou řídí medievista Martin Wihoda, je přiblížit odborné i laické veřejnosti možnosti a meze výkladu dochovaných pramenů k našim dějinám. Jak dokazují první dva svazky, budou představovány prameny různé povahy a nebudou jen čistě historické, nýbrž i archeologické, uměleckohistorické nebo literárněvědné.

Jako první svazek vyšel sborník nazvaný „Zlatá bula sicilská, 1212. Mezi realitou a mýty“, jenž obsahuje příspěvky, které zazněly 26. září 2012 na stejnojmenné mezinárodní vědecké konferenci v Národním archivu.

Druhý, rovněž zajímavý svazek - Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi – je společným dílem sedmičky archeologů, historiků a přírodovědce. Autoři se věnují především otázce náhlého zániku Velké Moravy a jejího charakteru. Východiskem pro všechny jsou nedávno odhalené základy raně středověké rotundy na severovýchodním předhradí Pohanska, třetího nejvýznamnějšího velkomoravského centra. Objekt, který byl prozkoumán v letech 2007-2012, vznikl ve druhé polovině 9. století a svou funkci plnil i v prvních desetiletích následujícího věku.

Velká pozornost je dále zaměřena i na nález hrobu H 153, který byl umístěn na prestižním místě, na hlavní ose kostela. Pohřben v něm byl starší, na svou dobu vysoký muž, jenž byl pravděpodobně vlastníkem nebo dokonce zakladatelem kostela, ale především patřil k tehdejší společenské špičce. Dá se dokonce uvažovat o tom, zda nebyl nějak úžeji spjat s vládnoucími Mojmírovci.

Autoři seznamují širokou čtenářskou veřejnost s aktuálními výsledky bádání. Nález nepojímají pouze z archeologického hlediska, ale zasazují vše do širšího mocenského, sociálního i kulturního kontextu. Kladou si řadu otázek, na některé nacházejí odpovědi, ale zároveň se vynořují další, které na své odpovědi teprve čekají.

V úvodní studii představuje archeolog Jiří Macháček nález velkomoravské rotundy, a co vše je možné za současného stavu archeologie z „objeveného“ vyčíst. Podrobněji se věnuje i výše zmíněnému hrobu. Velice podnětný je hned následující text antropologa Vladimíra Sládka, v němž přináší „portrét“ muže z hrobu H 153. Na základě nejmodernějších metod „rekonstruuje“ nejen jeho věk a vzhled, ale přináší i řadu informací o jeho fyzické aktivitě, nemocech nebo stravě.

Rakouský historik Roman Zehetmayer popisuje ve své stati složitou situaci a události v rakouském Podunají kolem roku 900, události, které se bezpochyby dotkly i Velké Moravy. Účastníkem některých z těchto událostí pak mohl být i muž pohřbený v hrobě H 153. Pavel Kouřil pojednal ve svém objevném textu o vlivu Maďarů na události kolem roku 900. Dochází dokonce k názoru, že část Moravanů mohla s Maďary dobře vycházet a také vojensky spolupracovat.

Martin Wihoda se zamyslel nad osudy vládnoucích Mojmírovců, především pak nad tím, co o jejich „konci“ vypovídají dobové písemné prameny. Je to právě Wihoda, kdo se zamýšlí i nad možností, zda by rotunda na Pohansku nemohla patřit k dědictví Mojmírovců, přesněji mojmírovského klanu, jehož přeživší členové se mohli na počátku 10. století pokusit o návrat na Moravu.

V textu „Hroby, kostely, kultura a texty“ se David Kalhous zabývá formami a způsoby christianizace a jejím významem, stejně jako významem křesťanství v raně středověké společnosti, zejména pak v životě velkomoravské elity. Velkou pozornost věnuje i dochovaným kostelům, protože nedávno objevená rotunda na Pohansku patří k nejstarším křesťanským svatyním na slovanských územích.

Poslední text je věnován vzestupu přemyslovských Čech po pádu mojmírovské Moravy a otisku vlivu Velké Moravy v Čechách. Ivo Štefan sleduje ve svém příspěvku především shody a rozdíly mezi oběma oblastmi. Je dokonce možné, že v Čechách nakonec skončili i potomci muže z hrobu H 153.

První dva svazky edice „Prameny české historie“ jsou bezesporu velice zajímavým a záslužným počinem a zároveň velkým příslibem do budoucna. Jedná se o práce, které opravdu přibližují široké veřejnosti možnosti práce s prameny a jejich interpretaci, která se může i zcela rozcházet s tradičním pojímáním naší minulosti. Další připravovaný svazek edice „Prameny v české historii“ by měl být věnován kostelu Panny Marie na Pražském hradě.

 

Marek Zágora

 

Jiří Macháček (ed.) - Martin Wihoda (ed.) a kolektiv, Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 248 stran, doporučená cena 259 Kč

 

Obsah:

Jiří Macháček – Martin Wihoda, Slovo úvodem

Jiří Macháček, Velkomoravská rotunda na Pohansku a její zakladatel

Vladimír Sládek, Portrét muže z hrobu 153: osteobiografický profil elity druhého kostela na Pohansku u Břeclavi

Roman Zehetmayer, Rakouské Podunají kolem roku 900

Pavel Kouřil, Staří Maďaři a jejich podíl na kolapsu a pádu Velké Moravy aneb Spojenci, sousedé, nepřátelé

Martin Wihoda, Druhý život mojmírovských knížat

David Kalhous, Hroby, kostely, kultura a texty

Ivo Štefan, Velká Morava, počátky přemyslovských Čech a problém kulturní změny

 

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/pad-velke-moravy-aneb-kdo-byl-pohrben-v-hrobu-153-na-pohansku-u-breclavi/

 

K prvnímu svazku edice „Prameny v české historii“:

http://stavitele-katedral.cz/praha-sbornik-zlata-bula-sicilska-1212-mezi-realitou-a-myty-%E2%80%93-prvni-svazek-edicni-rady-prameny-v-ceske-historii-nln/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru