výstavy detailpraha: padouch, nebo hrdina? národní galerie praha představuje slavný padělek hana van meegerena, který kdysi koupil maršál göring

Praha: Padouch, nebo hrdina? Národní galerie Praha představuje slavný padělek Hana van Meegerena, který kdysi koupil maršál Göring

Jak rozeznáme originály od padělků? Napodobeniny významných děl vznikají dodnes a jsou hrozbou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava Národní galerie nazvaná Falza? Falza! ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí představuje do 1. května 2022 napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a počátku 20. století.

Připomenuty jsou také práce napodobující mimoevropská umělecká díla orientální koberce nebo předměty užitého umění. Opomenuty nebudou ani práce na papíře. Expozice nabízí několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce po celém světě, a dále seznámí návštěvníky s falzy ze sbírek Národní galerie. Pozornost bude věnována i signaturám slavných mistrů na obrazech, jež vůbec nemusí znamenat, že je dotyčný malíř sám namaloval.

K výstavě vyjde publikace, jež přiblíží postupy napodobování uměleckých děl a ukáže falza, kopie a napodobeniny ve srovnání s originály. Kurátorkou velmi zajímavé výstavy je historička umění Olga Kotková a na výstavě se podíleli i Adam Pokorný (vedoucí restaurátorského oddělení NGP), Radka Šefců (vedoucí chemické laboratoře NGP) a kurátoři sbírek NGP.

Zásluhou Olgy Kotkové se největší atrakcí pražské výstavy stal slavný padělek Hana van Meegeren, který svůj obraz Kristus a cizoložnice prodal přes prostředníky německému maršálovi Hermannu Göringovi jako originál malíře Jana Vermeera van Delft. Tento proslulý falzifikát byl do Národní galerie v Praze zapůjčen z Musea de Fundatie v holandském Zwolle.

(SK)

Výstava Falza? Falza! 19/11 2021—1/5 2022, Šternberský palác. Národní galerie Praha, kurátorka Olga Kotková

 

Internet:

Falza? Falza! | Národní galerie Praha (ngprague.cz)

 

Padouch, nebo hrdina?

Když v roce 1945 prohlásil u amsterdamského soudu do té doby málo známý malíř Han van Meegeren, že je autorem padělků několika slavných obrazů barokního holandského malíře Jana Vermeera van Delft, stala se zpráva okamžitě světovou senzací. Vždyť renomovaní odborníci se předtím vyslovili téměř jednoznačně pro pravost obrazů, které údajně van Meegeren vytvořil. Nikdo mu nevěřil. A tak pod dohledem justice namaloval jako důkaz dalšího Vermeera…

Henricus Anthonius van Meegeren, jak znělo plné jméno padělatele, se narodil 10. října 1889 v holandském Deventeru a původně se chtěl věnovat architektuře. Výtvarný talent ho ale přivedl na Akademii krásných umění do Haagu, kde profesory okouzlil variacemi na holandské mistry ze 17. století.

Moc peněz neměl, ale jeho obrazy malované staromistrovskou technikou měly mezi sběrateli úspěch, získal si záhy zákazníky i mimo Holandsko, třeba v Anglii. Jen kritika si ho nevšímala, jak by si přál, což ho popuzovalo. Co by asi psali páni kritikové, kdyby jeho obrazy podepsal někdo slavnější? Nebo, co kdyby on sám napodobil jiného umělce, jak vysoko by ocenili jeho díla obchodnici s uměním?

V roce 1932 se odstěhoval do jižní Francie, kde maloval portréty bohatých anglických a amerických turistů, ale v ústraní začal dělat pokusy, jak věrohodně napodobit holandské mistry 17. století. Vše připravoval tajně, nevěřil ani vlastní manželce.

Odborníci z rotterdamského Muzea Boijmans van Beuningen před časem rozšifrovali tajemství van Meegerenovy techniky a zjistili, že padělatel byl vskutku geniální. Opatřil si původní plátno, které získal tak, že ve starožitnostech lacino koupil obraz bezvýznamného malíře ze 17. století a jeho malbu pracně seškrábal a smyl. Připravoval si zásadně přírodní barvy bez chemických přísad a hlavně do barev zamíchal bakelit, což byl jeho největší objev. Když se hotová malba prudce zahřála, bakelit po vychladnutí ztvrdnul a popraskal, což dokonale imitovalo povrch obrazů starých mistrů.

Han van Meegeren nebyl schopný jen jako napodobitel stylu a techniky starých mistrů. Jeho prozíravost se týkala i výběru témat. V případě padělků Vermeera maloval biblické motivy, které v tvorbě holandského mistra postrádáme. Ze čtyř desítek zachovalých Vermeerových originálů jsou jen dvě díla věnovaná náboženství – obrazy Kristus u Marty a Marie v Národní galerii Edinburgu a Alegorie víry v Metropolitním muzeu v New Yorku.

O Vermeerovi víme, že byl při narození pokřtěn v protestantském kostele, ale jeho manželka a také tchyně byli katoličky a malíř s nimi žil v tzv. papežské čtvrti Delftu. Umělečtí historikové se proto léta snažili objevit „katolického“ Vermeera: najít náboženské obrazy, které by potvrzovaly hypotézu o jeho přestoupení čili konvertitu ke katolictví. A Han van Meegeren s radostí namaloval to, co odborníci tak usilovně hledali. Jednoduše geniální!

Jeho nejslavnějšími padělky se staly Kristus v Emauzích a Kristus a cizoložnice, který je nyní vystaven v Národní galerii v Praze. Krista, který se po smrti zjevil svými učedníkům v Emauzích, získalo za půl miliónu guldenů Muzeum Boijmans van Beuningen. Krista, který poskytl rozhřešení provinilé ženě, si za 1 milión 650 tisíc guldenů koupil přes prostředníky říšský maršál Hermann Göring. Jde údajně o historicky nejvyšší cenu, jaká byla kdy zaplacena za falzifikát! Meegeren zbohatl. Všem vyprávěl, že vyhrál v loterii. Jenže právě padělek vyrobený pro Göringa se mu stal osudný.

Krista a cizoložnici objevila americká armáda v solných dolech Alt-Aussee v Rakousku, kam nacisté ukryli svoje umělecké poklady. Při bedlivějším pátrání se zjistilo, že nezákonného prodeje obrazu se zúčastnil holandský malíř Han van Meegeren, který byl za tento čin obviněn z kolaborace.

V amsterodamském vězení musel Meegeren s pravdou ven. S Němci nikdy nekolaboroval, naopak záměrně prodal nepříteli padělek, ošálil maršála Göringa nizozemským smyslem pro humor. Z geniálního padoucha se přes noc stal národní hrdina, téměř odbojář.

Soud s Hanem van Meegeren se táhl dva roky. Během jednání se zjistilo, že umělec padělal nejen Vermeera, ale i další slavné holandské mistry, jako byli Frans Hals, Pieter de Hooch a Gerard ter Borch. Celkem šlo o třináct obrazů (o definitivním počtu se ale dodnes spekuluje), osm z nich malíř prokazatelně prodal s obrovským ziskem.

Na podzim 1947 byl vynesen rozsudek. Falzifikátor dostal jeden rok vězení za plagiátorství. Čekalo se, že bude omilostněn královnou, protože veřejné mínění stálo na jeho straně. Ale Meegeren se svobody už nedočkal. Zemřel 30. prosince 1947 ve věku osmapadesáti let.

Meegeren se vždy hájil tím, že se chtěl pomstít historikům umění. Jeho záměr mu dokonale vyšel. Nejuctívanější holandský znalec Abraham Bredius před jeho obrazem Kristus v Emauzích slzel a prohlásil, že byl oslněn, když spatřil tak úžasný Vermeerův obraz. Napsal o něm článek do proslulého uměleckohistorického časopisu Burlington Magazine. Byla to sladká pomsta.

Meegeren Bredia nenáviděl od doby, co pomáhal svému příteli malíři Theovi van Wijngaardenovi s prodejem Franse Halse. Meegeren obraz slavného holandského portrétisty restauroval a získal peníze jako podíl z prodeje. Jenže všemocný Bredius originál označil za padělek a Wijngaarden i Meegeren museli vrátit peníze…

Falzifikáty, které Meegeren vyrobil, jsou dnes tak slavné, že se staly předmětem sběratelského zájmu. Tak třeba v roce 1996 se na aukci v Paříži prodal jeho Poslední večeře Páně ve Vermeerově stylu za 350 tisíc franků (tehdy 1,5 miliónu korun) a o rok později další padělek Ježíš diskutující v chrámu s židovskými učenci stál na aukci Christie`s v Amsterodamu 58 tisíc guldenů (tehdy téměř 1 milión korun). Investoři neprohloupili. Sláva Hana van Meegerena je prostě nesmrtelná. A nyní ji aktuálně připomíná i výstava v Národní galerii Praha.

Peter Kováč

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru