Praha: Paleolit v českých zemích, bilance archeologických nálezů i geologických výzkumů (nakladatelství Academia)

V roce 1948 byla publikována kniha Jana Filipa Pravěké Československo. Paleolitu je tam věnováno zhruba dvacet stránek. O třicet let později vyšly Pravěké dějiny Čech, kde je o paleolitu něco přes 50 stran. Letos ke stému výročí objevení Věstonické venuše vydalo nakladatelství Academia knihu Paleolit v Čechách o impozantních 520 stránkách. Už sám rozsah knihy napovídá, jak výrazně se rozrostlo poznání o nejstarší době lidského osídlení a kultury na našem území.

Knihu připravil obsáhlý autorský kolektiv vedený Jiřím A. Svobodou, profesorem antropologie na Masarykově univerzitě v Brně, který je současně letitým vedoucím střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV ČR Brno a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. Svoboda je mj. autorem rozsáhlé monografie Dolní Věstonice – Pavlov, kterou Academia vydala v roce 2016.

Kniha Paleolit v českých zemích propojuje poznatky týkající se přírodovědeckých disciplín, geologie, etnografie, antropologie, kulturologie a umění. Stěžejní jsou výsledky bádání českých archeologů. Knize předcházela velká syntéza Paleolit Moravy a Slezska. Na výsledném textu s J. A. Svobodou pracoval tým osmi dalších specialistů.

Ve strategickém prostoru uprostřed Evropy se během několika statisíciletí a na pozadí proměnlivého klimatu střetávaly migrace lidských populací, probíhaly závěrečné etapy biologické evoluce, střídaly se technologické inovace a umělecké styly.

Prvních sto stran je věnováno přírodě a živočichům v období pleistocénu. Jen hutný přehled použitých publikací a studií tam čítá šest set položek. Území dnešních Čech tehdy zřejmě zasáhla i velká přírodní katastrofa, výbuch sopky nazvané podle jezera Laacher See nedaleko německého města Koblenz.

Druhý velký oddíl je věnován paleogenetice člověka. Profesor Miloš Macholán tam v širokém srovnávacím bádání mapuje přítomnost neandertálců a denisovanů v Evropě a postupný příchod člověka moderního typu. Značný význam u nás mají v tomto ohledu Dolní Věstonice. Nálezy jsou vyhodnoceny na základě rozsáhlého srovnání s objevy v pravěké Evropě.

Paleolit nezná státní hranice. Přesto geografie hraje v jeho poznání důležitou roli. Česká kotlina bývala samostatnou jednotkou, kde vývoj směřoval spíše k izolaci, zatímco Morava představovala průchozí koridor kontinentálního významu.

Stěžejní je třetí část knihy s textem Jiřího A. Svobody. Vedle vysokých odborných kvalit má i literární hodnotu, což většina laiků na knize velmi ocení. Značnou pozornost autor věnuje neandertálcům. Provázejí je dokonalejší nástroje, projevy jakéhosi „protoumění“ s použitím barev a úpravy kamenů a kostí a první pohřby do země. Zvláštní přitažlivost pro ně měly jeskyně.

Obsáhle jsou třeba komentovány nálezy z jeskyně Kůlna v okrese Blansko, kde byly nalezeny nejen kamenné nástroje, ale také horní čelist a fragment temenní kosti neandertálce. Některé z nástrojů prozrazují i cit pro harmonii a symetrii. V jeskyni Švédův stůl (Ochoz, Brno-venkov) se dochovala kompletní čelist neandertálce s patnácti zuby. Chrup je značně obroušený a projevuje se na něm anomálie odborně nazývaná zubaři taurodontismus.

Neandertálci svoje mrtvé obřadně pohřbívali, třeba pod skalními převisy ve Francii, ale u nás se žádný z pohřbů nedochoval, protože ze skeletů zbyly jen malé fragmenty. Jiří S. Svoboda se zabývá i otázkou, jaké asi bylo setkání a krátké soužití neandertálců s našimi předky, zda lidé viděli v neandertálcích nepřátele, konkurenty, sexuální partnery, nebo dokonce lovnou kořist.

Kniha také přináší zhodnocení a reprodukce slavných děl pravěkého umění, díky kterým se zejména jižní Morava natrvalo zapsala do evropských dějin umění. A nejde jen o Věstonickou venuši. Jako historika umění mě tyto pasáže textu J. A. Svobody nejvíce zaujaly. Je to doplněk jeho knih Počátky umění (Academia 2011) a Počátky umění II (Academia 2020). Autor nálezy důsledně posuzuje z hlediska evropských souvislostí.

Mj. je zmíněn i hrob muže z Brna, kde skelet zemřelého doplňovala řezaná lidská figura i dekorativní ozdobné předměty svědčící o tom, že muž byl zřejmě šaman nebo náčelník. Umělecké díla tak zřejmě mohla sloužit jako amulety i na cestě do pomyslného záhrobí…

V další části je zajímavá kapitola věnovaná „lovcům mamutů“ s argumentací, která mluví pro toto specifické označení i proti němu. Lovili naši prapředci opravdu systematicky tyto chlupaté obry doby ledové?

Svoboda konkrétně probírá nálezy kostí chobotnatců a hodnotí, do jaké míry byl mamut skutečně zabit lidmi a přímo na místě zpracován nebo na primitivních saních odtažen do sídliště. Zejména v oblasti Dolních Věstonic, Pavlova a Předmostí se objevily rozsáhlé skládky mamutích kostí. Ale specializované loviště s převahou mamutích kostí se našla třeba i v Ústí nad Labem.

Kniha je systematicky strukturována. Představuje obsáhlou encyklopedii i jakousi cestovní mapu po jednotlivých lokalitách. Vše dokumentují četné fotografie a kresby. Vedle vlastního texu jsou doplňkem a jakousi vsuvkou texty v hnědých rámečcích, které dokreslují v detailu hlavní přehled. Jde tam zejména o konkrétní popisy archeologických výzkumů nebo o hodnocení nálezů.

V zorném úhlu hlavního textu je otázka osídlení a sídliště, migrace a adaptace, potravní strategie, technologie zpracování kamene a výroby nástrojů, umělecká tvorba a její smysl nebo pohřební zvyklosti. Celek bohatě doplňují nejrůznější tabulky. Skutečně mimořádná kniha, i když plné pochopení textu vyžaduje i od náročného čtenáře podrobnější znalost nejstarších dějin lidstva.

Peter Kováč

Jiří A. Svoboda a kolektiv, Paleolit českých zemí. Proměny přírody, lidí a kultur, 520 stran, Praha 2025, nakladatelství Academia, doporučená cena 995 Kč, na e-shopu nakladatelství 796 Kč.

Internet:

https://www.academia.cz/knihy?id=3527

Obsah

Předmluva … 7

Literatura k předmluvě … 7

I. PŘÍRODA PLEISTOCÉNU (Ivan Horáček, Jitka Horáčková, Jan Hošek, Lucie Juřičková, Petr Pokorný, Nick B. Schafstall a Daniel Vondrák)

I.1 Vývoj představ o povaze pleistocenní minulosti (Ivan Horáček a Jan Hošek)

I.2 Nejmladší geologie střední Evropy: vstupní rozvrh čtvrtohorních změn (Jan Hošek a Ivan Horáček)

I.3 Průběh glaciálního cyklu: poslední cyklus jako model (Jan Hošek a Ivan Horáček)

I.4 Vývoj vegetace (Petr Pokorný)

I.5 Vodní členovci (Daniel Vondrák)

I.6 Suchozemští brouci (Nick B. Schafstall a Daniel Vondrák)

I.7 Měkkýši (Lucie Juřičková a Jitka Horáčková)

I.8 Obratlovci (Ivan Horáček)

Literatura k části I.

II. PALEOGENETIKA ČLOVĚKA (Miloš Macholán)

II.1 Archaická DNA

II.2 Analýza aDNA archaických a moderních lidí

II.3 Archeogenetika českého a moravského paleolitu

II.4 Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit

II.5 Závěrem: aDNA jako mikroskop 21. století

Literatura k části II. … 169

III. DĚJINY PALEOLITU (Jiří A. Svoboda)

III.1 Historická reflexe, prostor a čas, artefaktové kultury III.2 Kořeny člověka. Nejistoty kolem nejstaršího paleolitu

III.3 Počátky osídlení: starý paleolit

III.4 Archaičtí Evropané: starší fáze středního paleolitu

III.5 Neandertálci: mladší fáze středního paleolitu

III.6 My a oni: formování mladého paleolitu (IUP)

III.7 Moderní Evropané: starší fáze mladého paleolitu (EUP)

III.8 Kulminace: střední fáze mladého paleolitu

III.9 Hrdlo láhve: poslední glaciální maximum

III.10 Nová vlna: pozdní fáze mladého paleolitu

III.11 Před mezolitem: pozdní paleolit

III.12 Výhled: na prahu nové doby

Literatura k části III.

Rejstřík lokalit (ČR).