Praha: Pařížská škola a české malířství – skvělá výstava pražské Národní galerie

Pojmem pařížská škola (École de Paris) označujeme velkou skupinu malířů a sochařů, kteří působili v Paříži v první polovině 20. století a nelze je přímo přiřadit k výtvarným směrům, jako byl kubismus, fauvismus, orfismus nebo surrealismus. Většina z nich byli cizinci, kteří ve čtvrtích Montmartre a Montparnasse našli svůj nový domov. Nejslavnější mezi nimi byli Amedeo Modigliani, Constatntin Brancusi a Marc Chagall.

Národní galerie v Praze nyní připravila výstavu, která veřejnosti představuje tři české malíře, které zahrnujeme mezi umělce pařížské školy. Jejich jména jsou Georges Kars, Othon Coubine a François Zdeněk Eberl a v meziválečné Paříži byli známější než v domácím prostředí.

Othon Coubine čili Otakar Kubín se narodil v roce 1883 na Moravě v Boskovicích a zemřel v roce 1969 v Marseille. Polovinu života prožil ve Francii a měl francouzské občanství. Námětem jeho obrazů je nejčastěji krajina, zejména jih Francie, prosluněná Provence. Coubin je širší veřejnosti povětšinou dobře znám. Další dva už podstatně méně.

Obrazy Karse se začaly před třiceti lety objevovat na pražských aukcích a poté, co je začal nakupovat Vladimír Železný, jejich cena stoupala a tím i věhlas do té doby téměř neznámého umělce. Georges Kars čili Jiří Kars se narodil v roce 1880 v Kralupech nad Vltavou, zemřel v únoru 1945 v Ženevě, kam uprchl před nacisty. Ve svém díle zachytil světla i stíny života meziválečného Montmartru.

François Zdeněk Eberl je prakticky objevem této výstavy. Narodil se v Praze v roce 1887 a zemřel v Paříži v roce 1962. Na výstavě zaujme především početnými akty.

Skvěle připravená výstava Národní galerie je pro tyto malíře zaslouženým návratem na umělecké výsluní. Pro srovnání, ohledně výtvarné kvality najde na výstavě divák i skvostný portrét Žena s modrýma očima od Modiglianiho zapůjčený z Paříže nebo Chagallův obraz Cirkus z pražské francouzské kolekce. Umožňuje to mj. vzájemné porovnání tvorby české trojice s těmi nejlepšími.

Zajímavá kapitola je věnovaná proslulé modelce a malířce Susanne Valadonové. Manželé Karsovi patřili k jejím důvěrným přátelům, dokonce společně jezdili na výlety. Souvislosti připomíná expresivní autoportrét Valandonové zapůjčený z pařížského Musée de Motmartre a také soubor pohledů na pařížské ulice, které namaloval její syn Maurice Utrillo.

Raritou je pak kresba ze soukromé sbírky, v níž Georges Kars zachytil tvář zemřelé Valadonové, jak ji mohli spatřil účastníci jejího pohřbu v dubnu 1938 na Montmartru. Vedle Hynaise, Puvise de Chavannes, Henriho de Toulouse-Lautreca, Renoira a Degase se tak Kars zařadil jako poslední do řady těch, kteří zachytili její podobu.

K výstavě historička umění Anna Pravdová uvedla v tiskovém zpravodajství: „Ačkoliv jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen jsou dnes nejčastěji spojována s českým uměním ve Francii, tehdejší pařížské publikum mělo zcela jiné favority. Kars, Coubine a Eberl byli mnohem známější a byli vystavováni v nejprestižnějších galeriích, vycházely jim monografie. V rámci této výstavy jejich umění znovu připomeneme a představíme jej českému publiku v širším kontextu pařížské školy.“

Záměr se povedl. Zásluhu na tom má nejen pečlivá příprava, ale také velmi zdařilá instalace výstavy. Divák má třeba možnost navštívit výstavní prostory Berthe Weillové, která v Paříži mj. uspořádala výstavu aktů Modiglianiho, která byla už při vernisáži úředně zakázána. Česká trojice u ní několikrát vystavovala, kupříkladu společně s Picassem, Matissem, Derainem, Roualtem a dalšími velikány moderního umění.

Ve Valdštejnské jízdárně pomyslně navštívíme její galerii, abychom tam zhlédli výstavu českých malířů. Atrakcí je také soubor obrazů Othona Coubina objevený v amerických sbírkách, který patřil sběrateli Leovi Steinovi, bratrovi slavné spisovatelky a básnířky Gertrude Steinové, mj. mecenášky Picassa.

Vše je výsledkem letitého bádání Anny Pravdové ze Sbírky moderního umění NGP, která se pustila do důkladného studia dobových periodik a korespondence, ale také do pečlivého bádání v soukromých i veřejných archivech a galeriích ve Francii, v Rakousku a ve Spojených státech.

Výstava soustředí zhruba 250 děl zapůjčených z evropských muzeí (Musée d'art Moderne de Paris, Nouveau Musée National de Monaco, Musée de Montmartre či Musée de Grenoble), z nejvýznamnějších českých veřejných galerií a z řady zahraničních i tuzemských soukromých sbírek. Ke zdařilému počinu lze Národní galerii jen pogratulovat. Po nedávné mimořádné výstavě Petra Brandla je to opět akce na vysoké odborné i estetické úrovni, kterou bychom od této instituce očekávali v hojnějším množství.

Peter Kováč

École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž, Národní galerie Praha, Valdštejnská jízdárna, do 2. března 2025, kurátorka: Anna Pravdová (Sbírka moderního umění NGP), architekt výstavy: Zbyněk Baladrán, grafika výstavy: Studio Okolo – Matěj Činčera, Jan Klos

K výstavě:

https://www.ngprague.cz/udalost/3917/ecole-de-paris-umelci-z-cech-a-mezivalecna-parizska-skola

Průvodce výstavou česky a anglicky:

https://shop.ngprague.cz/ecole-de-paris-czech-artists-in-paris-between-the-wars

https://shop.ngprague.cz/ecole-de-paris-umelci-z-cech-a-mezivalecna-pariz

Osudy tří malířů

Příběhy všech tří umělců se prolínají s dramatickými osudy Evropy během minulého století a jsou všechno jiné, než lineární a černobílé. Georges Kars (narozený jako Georg Karpeles), Othon Coubine (původně Otakar Kubín) i François Zdenek (František Zdeněk) Eberl přišli do Francie již před první světovou válkou. Kars byl český Němec židovského původu, za války bojoval na straně Rakouska–Uherska. Eberl vstoupil ve Francii do československých legií, byl vážně raněn a později pracoval jako řidič sanitky pro Červený kříž. Coubin byl během první světové války s manželkou nejprve internován v cizineckém táboře u Bordeaux, poté pracoval v Národní knihovně a podílel se na odbojové činnosti československé kolonie v Paříži.

Po válce se všichni tři setkali v Paříži a jejich realistická figurativní malba tam slavila nebývalé úspěchy. Prosadili se na tehdejší výtvarné scéně, ale v Československu se po válce o Karsovi ani Eberlovi téměř nemluvilo. Po dobu druhé světové války se Kars nejprve schovával ve Francii a později za poměrně dramatických okolností přešel hranici do Švýcarska, kde žil se sestrou nedaleko Curychu. Nervově vyčerpaný spáchal v únoru 1945 sebevraždu. Eberl se krátce přidal k francouzskému odboji. V meziválečném období často pobýval v Monaku, kde později obdržel čestné občanství. Zemřel začátkem šedesátých let ve Francii. Coubine se v padesátých letech vrátil domů, střídavě žil v Praze a v rodných Boskovicích, stal se zasloužilým umělcem. Po třinácti letech zamířil zpět do Francie a poslední roky života prožil v Provence.

(z tiskového zpravodajství NGP)